Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Olympijské hry a politika aneb Morálka, nebo prachy? Neděle Tomáše Vodvářky

12.02.2023
Olympijské hry a politika aneb  Morálka, nebo prachy? Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Ilustrační foto Pixabay

Popisek: Olympijská vlajka, symbol mezinárodního olympijského hnutí, reprezentovaného Mezinárodním olympijským výborem

Čím více se blíží termín OH v Paříži v roce 2024, tím více se mluví o možnosti účasti ruských a běloruských sportovců na této bezpochyby vrcholné události.

Když v únoru 2022 vpadla do Ukrajiny ruská armáda, bylo jen čtyři dny po skončení zimních olympijských her v Číně. Jinými slovy, šlo jen o jakési formální dodržení antického pravidla o klidu zbraní během her, i když v hlavách ruské generality byly dávno připraveny plány k této agresi. I Putinovi bylo nejspíše tak trochu vošajstlich to udělat během nich.

Drtivá většina sportovních svazů vyloučila ruské a běloruské sportovce z jakékoli možnosti účasti na mezinárodních soutěžích. Argumentace byla naprosto jasná a průzračná. Agresivní a dobyvačná válka eliminuje předmětný stát z akcí, kde předmětem zápolení je čestný boj o vteřiny, body či centimetry. Dalším důležitým argumentem byl prostý fakt, že ukrajinští sportovci se místo připravy musí soustředit na útok nepřítele v zákopech. Do dnešního dne již zhruba dvě stě z nich padlo při obraně vlasti.

Poslední dobou se však zdá, že „ledy tají“. Francouzský prezident Emmanule Macron se nechal slyšet, že „sport by neměl být politizován a her by se měli účastnit všichni“. Na jeho slova naskočil i  předseda MOV Thomas Bach a rozhodně není sám. Předseda mezinárodní hokejové federace Luc Tardiff dokonce prohlásil, že je nutné „nezahrnovat morálku do rozhodování o účasti jmenovaných zemí na sportovních zápoleních“. Jinými slovy, rozhodování je a bude amorální a podstatným faktorem budou zcela jiné věci.

Nutnost kvalifikace ruských a běloruských sportovců půjde obejít jednoduchým způsobem. Zatímco v Evropě by nejspíš „byly problémy“, v Asii to naopak téměř jistě nebude. Podmínkou účasti bude samozřejmě start pod jakýmsi neutrálním praporem, bez státních znaků země a hymny při případném vítězství.

Co se stane, když se „ledy prolomí“ a na stadionu v Paříži se v příštím roce skutečně při zahájení objeví dvě skupiny „anonymních“ sportovců? Téměř jistě se her nezúčastní Polsko a pobaltské státy. Lze předpokládat, že tyto země nezůstanou osamoceny. Předseda českého OV pan Kejval prohlásil, že sice má vůči účasti Ruska a Běloruska výhrady, ale Češi do Paříže pojedou. Může se stát, že v jisté fázi her proti sobě nastoupí „anonymní“ sportovec proti ukrajinskému. Půjde jen o obyčejný zápas. nebo o cosi víc? Bude v publiku dodržen striktní zákaz prezentace ruských/běloruských státních symbolů, nebo tomu bude jako při Australian open, kdy při zápasu Srba Djokoviče vlály v publiku ruské vlajky s portrétem válečného zločince? Nestane se hlediště prostorem pro „výměnu názorů“ fanoušků obou zemí?

„Sport do politiky nepatří“ zní obvyklá fráze obhájců účasti všech zemí bez ohledu na to, co se ve světě děje. Možná tomu bylo v antice a možná v prvních několika v moderních dějinách. Hitler v roce 1936 využil OH jako prostor pro prezentaci nadřazenosti árijské rasy (trochu mu to tam pokazil Jesse Owens, to jen na okraj). Po skončení války si Němci dlouho v mezinárodních soutěžích ani neškrtli a nikdo to nepovažoval za diskriminaci. V roce 1972 se v Mnichově odehrál krvavý masakr, způsobený Araby, kteří zavraždili jedenáct izraelských sportovců. V roce 1976 byly hry v Montrealu bojkotovány většinou afrických zemí na protest proti účasti novozélandských ragbistů, kteří předtím odehráli nějaké zápasy v Jihoafrické republice, kde vládl apartheid. V roce 1980 do Moskvy nepřijela řada západních i asijských zemí na protest proti vpádu SSSR do Afghánistánu, o čtyři roky později v rámci odplaty (žádný jiný důvod nebyl) nejeli do Los Angeles sportovní výpravy z tzv. socialistického tábora.

Jinak řečeno, olympijské hry jsou dávno vysoce politickou událostí, kde se pořadatelé chtějí „ukázat“, a to bez ohledu na náklady, které jsou v drtivé většině ztrátou pro národní ekonomiku. Pokud tedy sport přesto do politiky nepatří, je třeba se ptát, jestli tam patří válka. A to ne lecjaká, ale válka, která může zde dne na den přerůst v jaderný konflikt, který by ukončil nejen konání olympiád, ale podstatnou část běžných lidských činností, pokud by tedy nějací lidé na planetě zůstali.

Svět stojí před docela zásadním dilematem. Jestli do Paříže přijedou ruské  a běloruské výpravy (a je úplně jedno, jestli budou mít jen bílé dresy a mluvit i mezi sebou anglicky), bude to znamenat, že jsme zcela rezignovali na morální aspekt podobných událostí a do budoucna bude úplně jedno, že tam přijede nějaký novodobý Hitler, aby všem ukázal, že důležitější jsou prachy a „styky“. K velké radosti členů Mezinárodního olympijského výboru, který už dávno zahodil nějaké mravní aspekty své činnosti, a podstatou bude nejspíš bobtnající konto kdesi v Curychu.

 

Tomáš Vodvářka

Vložil: Tomáš Vodvářka