Nohavica s kytarou, Musk s Twitterem, oprašovači svazáctví s plnou polní. Komentář Štěpána Chába
komentář
05.12.2022
Foto: Se svolením Česká televize
Popisek: Jarek Nohavica
Jaromír Nohavica opět rozčeřil vody té naší koloniální věrnosti mocnostem. Ukrajinci na polské území vystřelili dvě rakety, ty zabily dva Poláky. A pak nastalo celoevropské ticho, prokládané hysterkami z naší vlády i médií, které začaly křičet po zahájení třetí světové války. Perte je, bídáky rusácké, zlolajní Hitlerovi potomci to jsou, pletly si hysterky světové strany. Z Polska se ozývalo stále opatrné ticho. Jen poznámka – mohli to být i Rusové. Mohli.
A čekalo se na amerického prezidenta Bidena, co on na to. Jenže on vyspával výlet s Alzheimerem na nějakou mezinárodní konferenci. V USA byla hluboká noc. A tak jsme si chvíli postáli s vytřeštěnými výrazy na prahu třetí světové války a čekali na Bidenovo probuzení. Ráno Biden světu prozradil, že to byly ukrajinské rakety, které zabíjely v Polsku. Spadly tam náhodou. Může za to Putin, to je jasné. Ale byly ukrajinské.
Nejkrásnější na celém tom čekání na prahu masového vraždění v celé Evropě byl fakt, že Poláci věděli, že rakety vypálili Ukrajinci. Přesto čekali, jak se k věci postaví Biden. Bude chtít třetí světovou? Protože pokud ano, tak to byly ruské rakety, i kdyby to odporovalo fyzikálním zákonům. Prostě se pustíme do hromadného vraždění a umírání v rámci přetahované o trh s plynem a ropou v Evropě. V pohodě. Hodnoty se tomu v zasvěcených kruzích říká. Biden se ovšem dobře vyspal a na nějakou třetí světovou neměl náladu. A ohlásil, že to byli Ukrajinci, a že za to sice může Putin, ale důvod k třetí světové nebyl naplněn. Zatím. Ministryně pro urážení důstojnosti české armády Jana Černochová tiše přešlápla. Zase nic. Zase nebude válčit někde na úpatí Bílé hory. Škoda promarněné šance, jak toho rusáka prohnat po Sibiři. Až citelně se éterem nesl vzkaz – my tu válku chceme, hrozně ji chceme. Děsivé.
Situace to byla komická, tragická, směšná a plná pokrytectví. A to je, musí být, nosné téma pro písničkáře i komentátora všedního dění. Jímž Jarek Nohavica byl a je. A tak složil kousavou skladbu o tom, že americký prezident ještě spinká, proto musíme počkat, on totiž spinká a bez něho se rozhodovat nic nebude. Ovšem na jeho přání zpřelámeme nohy i fyzikálním zákonům. Rádi. S hrdostí. Nadšením. Jarek Nohavica se decentně vysmál té naší malomocné nesvéprávnosti a hurtování do války, kterou bychom měli do dvou dnů prohranou (Německo hlásí, že má zbraně jen na dva dny horkého konfliktu, jak informuje iDnes a další média. Jak na tom jsme my? Zvládli bychom vojenským ohňostrojem vyplnit alespoň pauzu na oběd? Co, milá ministryně pro vyprazdňování vojenských skladů i státního rozpočtu? Sloužíte USA dostatečně uspokojivě? Bude pochvala? Bude medaile?
Na Nohavicu se kvůli tomu sesypala lavina doslova nenávistných pokřiků. V první řadě, jak jinak, s Pavlem Šafrem z deníku Fórum24. Na titulní straně jeho státem štědře dotovaného magazínu se blýskla slova – Český básník podlézá Rusku. Pod tím Šafrův titulek – Nohavicova agitka navazuje na bolševickou propagandu. Následoval výstřik politruka z 50. let. Heslo Republiku si rozvracet nedáme jako kdyby křičelo z každého slova. Přidal se Deník N, Respekt. Všichni ti správní, kteří se rozhodli, že budou hlasem lidu. Ať se mu to líbí. Nebo nelíbí. Prostě budou. Lid ať radši drží hubu. Nohavica byl už zase onálepkován jako nepřítel lidu a celosvětového míru (potažmo války). Další, kterého bychom měli poprat, umlčet, zavřít. Cokoliv, co povede k jeho nepřítomnosti ve veřejné, tak jednostranné diskusi.
Do toho nám pak zahartusil Brusel. Ne, ten se nad Nohavicou nepohoršil, to zastali naši lokální politruci a svazáci. Brusel se rozkatil na Twitterem, který nedávno koupil nejbohatší člověk planety Elon Musk. Že to spolu nesouvisí? Ale ano, souvisí, a jak hodně.
Elon Musk koupil Twitter a hned vyházel půlku zaměstnanců. Po chvilce následovala další vlna propouštění, která dopadla i na pobočku v Bruselu. Tam nezůstal nikdo. Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise pro zavádění cenzury, se vyděsila. Vždyť Twitter musí potírat dezinformace a nenávist. Jak to chce udělat, když nebude mít zaměstnance?
„Jsem znepokojena zprávami o propouštění tak obrovského množství zaměstnanců Twitteru v Evropě. Jsou přitom klíčoví, pokud chcete účinně odhalovat dezinformace a propagandu a přijímat opatření proti nim, to vyžaduje zdroje. Zejména v souvislosti s ruskou dezinformační válkou očekávám, že Twitter bude plně respektovat právo EU a dodržovat své závazky. Twitter je velmi užitečným partnerem v boji proti dezinformacím a nezákonným nenávistným projevům a to se nesmí změnit,“ řekla naše komisařka Jourová k propuštění těch, kteří se na zavádění cenzury v EU osobně podíleli.
Delegovat cenzuru na soukromou společnost, protože i samotná unie má v ústavě, že nikdy nesmí sáhnout k cenzuře. Elon Musk, a doufám, že přesně na tom pracuje, by měl Evropské unii vzkázat – pokud chcete cenzurovat, nechtějte to po mně. Tady máte otevřené dveře do Twitteru, vytvořte si své komando úředníků a prosím, cenzurujte si dle libosti. Na vaši odpovědnost, na vaše triko, koho chcete, ale vždy s podpisem Evropské unie. Nikoliv s podpisem Twitteru, z kterého se snažíte udělat nástroj cenzury, a umýt si tak nad veškerou cenzurou ruce.
Evropská unie volá po tom, aby ticho ovládlo společnost. Aby už žádný Nohavica nezazpíval. Jen Tři čuníky, to mu dovolíme. Když bude poslušný. Jinak ho vymažeme z virtuálního i mediálního světa. Je to přece slouha Putina, dezolát, dezinformátor, proruský šváb.
I komunismus začínal s nesmělými nálepkami. Slouha imperialismu. Pohrobek nacistického Německa. Buržoust. Kulak. Nepřítel socialismu. A vždy to začínalo v tisku, v té ustrašené části společnosti, která byla schopná vyvolávat nenávist k části populace nebo k jednotlivcům. Musíme si přece vybudovat nepřítele, proti kterému budeme ve jménu lidu bojovat. Nepřítel nás sjednocuje. Boj proti němu nás sjednocuje. Začne to jedinci, skončí to částí společnosti. To samé předvedl tisk za protektorátu.
Tisk byl vždy hlásnou troubou režimů. Vyvolával nenávist, rozděloval společnost, hnal jednoho proti druhému. To on je tou líhní pro vraždu z nenávisti dříve z důvodu rasové, pak třídní příslušnosti. Pro co budeme vraždit a nenávidět teď? Které z médií první napíše – tenhle si nezaslouží žít (mluvit, být slyšen)? Slouha Putina, dezolát, dezinformátor, proruský šváb. Není to málo jako důkaz, že už tam jsme, že už teď mnohá média, politici i národní a nadnárodní uskupení volají po mlčení svých obyvatel? Tisk právě onálepkoval Jarka Nohavicu. Slouha Putina, dezolát, prokremelský šváb. Nohavica.
Pro demonstrace proti vládě Petra Fialy už se také ujaly nálepky jako dezinformátoři, proruští trolové. Tisk jede jako promazaný, už zase ukazuje na část populace a říká... co říká... křičí, že tady jsou ti špatní. Přidal i ukazování na jednotlivce. Stát se přidává. Vládní politici sahají k přímé dehonestaci části společnosti, jejího ponižování, zatím slovního. Do toho média začínají tepat do jednotlivců. A nadnárodní uskupení Evropské unie v hysterických návalech upadá střídavě do mdlob a neovladatelného vzteku, protože jeden z hlavních informačních toků se jim sekl, a nechce za ně dělat cenzuru. Za ně. Za Evropskou unii. Za stát. Nechce. Protože je to státní, unijní cenzura. Jen delegovaná na soukromníka, aby ručičky politiků zůstaly čisté.
I Poláci v době, kdy americký prezident spal, věděli, že rakety vypustili Ukrajinci. Přesto tiše čekali, až se jeho výsost ve Washingtonu probudí. Čekali, jakou pravdu mají použít. Tu skutečnou, nebo tu druhou. Co kdyby si chtěl strýček Joe udělat z Evropy střelnici, to pak popřeme i ty fyzikální zákony a Nohavicu zavlečeme rovnou na vyšetřovnu naší lidově demokratické republiky a zlámeme mu všechny kosti v těle. Jen ať už se nesměje našemu pokrytectví, slabosti, ubohosti, nesvéprávnosti. Ať už konečně zmlkne.
Nechte zpívat Mišíka? Nechte zpívat Nohavicu!
Ruský tisk nečtu, rubl nevím ani jak vypadá a cítím se kulturně prozápadně, ač ruská literatura i film jsou mi velmi blízké. Popis pro komedianty od cenzury.
Vložil: Štěpán Cháb