Nastává čas zrušit úřad prezidenta státu. Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Hans Štembera

Popisek: Prezidentská standarta na Pražském hradě

Do prvního kola volby prezidenta schází šest týdnů a z médií se zdá, že není důležitějšího tématu v naší kotlince. Nebýt drahého plynu a elektřiny, bylo by to nejspíš už k nevydržení. „A přitom je to taková blbost,“ řekla by Simona Stašová v Pelíškách.

Tradice prezidenta České/Československé republiky byla založena na principu uctívání tatička Masaryka, které přežilo období nacistické okupace i bolševického panování. V období husákovského temna, které si ještě většina z nás pamatuje, byla funkce prezidenta silně sekundární, daleko za generálním tajemníkem ÚV KSČ a nejspíš i ostatními členy této rady moudrých.

Václav Havel byl nepochybně významnou osobností, k níž bylo vzhlíženo v podobném duchu, jako k otci zakladateli republiky. Posledních deset let našich dějin ukazuje těžký dějinný omyl přímé volby hlavy státu, která byla tou naštěstí dosluhující využita k politickým machinacím, prezentaci hyperega, de facto privatizací této funkce s výhodami pro satrapy okolo ní. Je smutnou skutečností, že se prakticky po celý její mandát nenašel politik, silná osobnost, která by Miloše Zemana odkázala do patřičných mezí, striktně vymezených Ústavou.

V současné době se na obrazovkách, v rozhlase a dalších médiích prezentují jedinci, kterým jsou kladeny mnohdy zcela nesmyslné otázky na řadu věcí, i když je jasné, že z podstaty funkce hlavy státu na některé z nich nemohou mít absolutně žádný vliv.

Funkce vrchního velitele armády je jakýmsi pozůstatkem dob minulých a jen představa Miloše Zemana v generálním štábu Armády ČR během bojů na našem území patří pouze do silvestrovského vysílání. Jmenování vlády (jejíž ustavení je výsledkem voleb a nemůže být ovlivněno nějakým rozmarem) Miloš Zeman prováděl dle vlastní úvahy, nikoli dle stávajicí politické situace, mnohdy proti duchu Ústavy. Jmenování profesorů odložil jako zbytné břímě do gesce ministra školství. Z Hradu udělal další mocenské centrum, jehož mnohé postoje šly přesně proti linii vlády České republiky.

Kandidáti, z nichž někteří jsou opravdu bizarní figury, zažívají svých pár minut, či spíše hodin slávy, i když je zřejmé, že šanci mají tak dva až tři z nich a zbytek je do počtu. Média se předhánějí v předvolebních odhadech a kreslí stoupající či klesající křivky. Prostý lid pak marně hledá nějaká relevantní kritéria pro svou volbu. Budu volit ženu, protože je žena, budu volit generála, protože je to pěkný chlap, budu volit Babiše, protože nekrade (toto všechno autor článku slyšel na vlastní uši). Zatím jsem neslyšel, že by byl někdo atraktivní pro volbu z důvodu striktního dodržování funkce, vymezené Ústavou.

Moderní společnost podobnou funkci nepotřebuje. Zrušením této funkce by se nestalo vůbec nic, ušetřili bychom čas a hromadu peněz. Média by, snad, řešila důležitější věci, které se týkají opravdu nás všech.

Možná je čas, aby se poslanci nad existencí prezidenta aspoň zamysleli.

Vložil: Tomáš Vodvářka