Ještě se Vám líbí čínská demokracie, pane prezidente? Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Se svolením Hana Brožková

Popisek: Prezident republiky Miloš Zeman

I méně znalí si pamatují jeden z historických výroků naší odcházející hlavy státu, která pronesla jeden z bonmotů, jak by se ráda přiučila čínskému stylu demokracie. Právě skončený sjezd Čínské komunistické strany přinesl do světové demokracie zcela nové prvky, které pan Miloš Zeman jistě ocení.

Tak kupříkladu další, v pořadí třetí funkční období pana Si-Ting-Pchinga (strýčka Si, jak prý je v Číně familiárně nazýván). Před ním to byl strýček Mao, za jehož vlády a kulturní revoluce zahynuly desítky milionů Číňanů. Toto jeho zvolení (jistě 100%, jak je tomu ve vyspělých demokracích), je historicky bezprecedentní, a pokud se nic nestane, nepochybně má nakročeno k dalšímu, protože v roce 2018, tedy již za jeho panování, čínský parlament zrušil klauzuli o maximálně dvou pětiletých obdobích. Během sjezdu byl vyčíštěn ústřední výbor strany od těch, kteří by mohli v budoucnu dělat potíže (rozuměj mít jen nepatrně odlišný názor od strýčkova).

Novinkou bylo odstranění bývalého prezidenta Číny přímo na jednání sjezdu. K dispozici je záznam, kdy k němu přicházejí dva pánové a po chvilce přemlouvání jej odvedou přímo z jednání pryč. On sice chvíli protestuje, ale pak si nepochybně uvědomí svou situaci (nejspíš tím zachránil zbytek rodiny, ale kdo ví), a pak důstojně opouští naplněný sál. Bylo by zajímavé zjistit na dálku výši krevního tlaku delegátů, případně kolik si jich muselo v přestávce zajít na WC k převlečení spodního prádla. Rovněž se již nedozvíme, kolik minut pan bývalý exprezident ještě žil po odchodu ze sálu.

Strýček ve svém projevu věnoval jeho část Tchaj-wanu, kde zcela nepokrytě oznámil, že jeho anexe je jen otázkou času. Možná čeká, jak to dopadne u jeho kamaráda Vovky, kde to zatím s tím šířením pravé demokracie trochu skřípe, a jak na to bude reagovat obvykle lenivý Západ. Hongkong je už konečně zcela zdemokratizován (přes sliby, že jedna země – dva systémy), takže se strýček ohlíží, kam by zamířil.

To, že v Číně vládne cenzura non plus ultra, kde jsou zavíráni a likvidováni lidé jiné rasy, náboženského přesvědčení, kde je počet transplantací mnohonásobně vyšší, než je tomu jinde ve světě u dobrovolných dárců, jsou nejspíš novátorské demokratické prvky, které zatím prohnilý Západ jaksi neobjevil a neakceptoval. Pořád ještě nemáme kamery na nádražích, které selectují provinilce, dlužící poplatky za psa.

Naše moudrá hlava státu, která ve své těžké nemoci nebyla odstraněna (jak by tomu nepochybně v Číně bylo), které nenávratně zmizel jeho čínský poradce (jehož ani duo Mynář -Nejedlý nenašlo), kterému se strýček Si zvysoka vykálel na nějaké slíbené investice (které měly dělat 200 miliard korun a skončily nákupem Slavie a jedněch železáren), jistě ocenila právě skončený XX. sjezd Komunistické strany Číny.

Svého jednoho celoživotního přítele V. V. Putina odvážně nazval šílencem. Jak tomu bude u strýčka Si, zatím nevíme. Co však víme již dnes, že si oba zmínění byzantští vládcové dělali a možná ještě dělají z našeho prezidenta ukrutnou srandu.

Vložil: Tomáš Vodvářka