Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Rusové jsou zatím jen u kroku A. Co dál, Putine? Neděle Tomáše Vodvářky

16.10.2022
Rusové jsou zatím jen u kroku A. Co dál, Putine? Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Se svolením Kremlin

Popisek: Prezident Ruské federace Vladimir Putin

Jedním ze znaků inteligence je předvídání následků kroku A, za nímž bude následovat krok B, C atd. Ti opravdu dobří jsou schopni domýšlet hodně dopředu, chudým duchem to dáno není.

Ve více než půlroční válce, kde agresor Rusko napadl svrchovaný stát Ukrajinu, se objevuje nový prvek, bezpochyby jako reakce na neúspěšné tažení ruských dobyvatelů. Dříve Rusy anektovaná území jsou po čase dobývána zpátky, ruští verbovanci nemají motivaci, kterou by měli například při obraně vlasti, a často bezhlavě prchají, zanechavše zbraně na místě, a v samotném Rusku se už nedaří zatajit, že se vše už zdaleka nevyvíjí podle plánu.

I na územích, která jsou ještě okupována Ruskou federací, se tu a tam cosi zadrhne, či lépe vylétne do povětří. Dosazení kolaboranti cizí mocnosti si nejsou jisti svým životem. Ani proklamace o dokonalé ochraně některých objektů nestačí, aby nebyly napadeny a vážně poškozeny.

V ruské státní televizi je možné slyšet názory o neexistenci ukrajinského národa a nutnosti jeho dobrovolného připojení do náruče ruského medvěda, který nechce nic jiného, než demilitarizovat a denacifikovat území, které mu podle jakési zvrácené ideologie patří.

Dne 10. 10. 2022 se objevil nový prvek. Na rozdíl od dřívejších formálních lží válečných zločinců Putina a Lavrova, kteří se zapřísahali, že útoky jsou vedeny výlučně na vojenské cíle, se dnes nepokrytě útočí na jednoznačné civilní objekty s cílem pozabíjet co nejvíc občanů, vyřadit zásadní infrastrukturu měst a způsobit co největší paniku a strach. Je lhostejné, jde-li o rozkaz z Kremlu, či inovativní prvek nového velitele avarské smečky s vypovídajícícm jménem Surovikin. Faktem zůstává, že velká města jsou zasypávána raketami, které zabíjejí lidi, jdoucí do práce, případně sedící ve svých obývácích. Rusko se už vůbec nesnaží lhát.

Rusko dělá výše zmíněný krok A. Co nastane po něm, nejspíš novodobí vojevůdci tak úplně nedomysleli. Ukrajinu nelze dobýt a vyhladit, na to je jednak příliš velká, a navíc za posledního půl roku vysoce motivována. Žádný ruský voják na ukrajinské půdě nebo osoba spolupracující si nebude jistá svým životem. Nenávist, která má své konotace z třicátých let 20. století, je tady znovu, posílena o zkušenosti z vyhlazování civilního obyvatelstva, jehož masové hroby jsou nyní odkrývány. Mrtvé děti, starci, kteří byli odstřelení primitivem odkudsi ze Sibiře jako lovná zvěř, mučené a znásilněné ženy. Toto vše je základ Ruskem nejspíš netušeného kroku B.

Rusko se stalo státem s nepokrytou ideologií nacismu, jež upírala jiné zemi právo na vlastní existenci. To, z čeho obviňuje napadenou zemi, provádí naprosto přesně podle vzorce jiného šílence, který v Německu toužil po světovládě. Ve vlastních masmédiích líčí Ukrajinu jako stát, který je třeba anektovat a převychovat její obyvatele. Prezentuje se jako země, která byla napadena a ohrožena jinou mocností a která se svými kroky toliko brání. Jak do toho zapadá zabíjení civilistů v dalekém vnitrozemí, na to logika i těch nejspolehlivějších komentátorů v ruské televizi nestačí. Stejně jako jeho zmíněné alter ego provádí nepokrytou genocidu, zabíjení občanů bez ohledu na jejich věk, vyznání atd. Vinni jsou pouze tím, že jsou Ukrajinci. Krok B ukazuje Rusko jako teroristický stát, který nemá žádné zábrany k dosažení svých zvrácených cílů. Představa o dohodě na čemkoliv, spolehnutí se na dané slovo, a dokonce i na to psané, bude v oblasti sci-fi.

Krok C by měl zahrnovat naprostou politickou, občanskou a geografickou izolaci Ruska. Žádné křeslo v Radě bezpečnosti OSN (přítomnost Ruska v ní je opravdu špatný vtip), vyloučení Ruska z jakékoli mezinárodní spolupráce na čemkoliv. Rusko musí být poraženo, poníženo ve svém pocitu nepostradatelnosti na světové scéně. Jedině tak může dojít k jakési jeho sebereflexi jako národa, který si možná po sto letech uvědomí, že carismus, leininismus, stalinismus a nyní putinismus jsou slepé cesty vývoje společnosti. Německo to po prohrané válce prožilo, vstalo z popela a dnes je to země s vyvinutou demokracií a ochrannými prvky proti případné reinkarnaci totalitního systému.

Rusové jsou zatím jen u kroku A.

 

Tomáš Vodvářka

Vložil: Tomáš Vodvářka