Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Michail Gorbačov a my. Neděle Tomáše Vodvářky

04.09.2022
Michail Gorbačov a my. Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Se svolením Vinegret

Popisek: Michail Sergejevič Gorbačov

Kolega Lubomír Stejskal napsal blog, reagující na odchod prvního a současně posledního presidenta SSSR, který je rovněž rozborem možnosti reformovat totalitu. Přidám pár postřehů.

Jelikož jsem to, čemu se říká pamětník, vzpomínám si na tu dobu jako na cosi, co se tehdy vymykalo obvyklému úzu. Po sérii úmrtí generálních tajemníků KSSS (spojených s celou řadou podařených vtipů, jako třeba ten, jak se americký president omlouvá, že nestihl přijet na pohřeb, ale že na ten příští za měsíc jistě dorazí, atd.) se objevil kdosi, kdo byl úplně jiný, než jedinec tupé a naduté gerontokracie. Mluvil jinak, měl nějakou vizi (ponechávám zcela stranou, jestli byla či nebyla reálná – o tom píše již zmíněný kolega Stejskal ZDE). Rovněž neměl ani trochu chuť  věnovat se satelitům, které byly po 2. světové válce de facto připojeny k východnímu bloku jak vojensky, tak i hospodářsky, což bylo na jejich ekonomické úrovni více než patrné.

Jeho návštěva v Praze, kde mu občané projevovali nehrané sympatie, kdy se bez donucení na něj přišli podívat, byla v přímém kontrastu s tuzemskými „spontánními manifestacemi lidu“. Milouš Jakeš tehdy v únoru 1988 zcela nečekaně po jeho vzoru sešel z tribuny na Staroměstském náměstí mezi příslušníky Lidových milicí, kteří z toho byli vyděšeni a vůbec nevěděli, co si mají počít. Vyděšen z toho byl i sám Milouš.

Přínos Michaila Gorbačova byl v tom, že pochopil realitu hospodářského rozdílu mezi SSSR a USA, a to, že Spojené státy nelze „uzbrojit“, ale že je tomu právě naopak. Naštěstí stál na druhé straně státník, který měl zájem se s ním domluvit a nijak zásadně netriumfovat. Doba R. Reagana a M. Gorbačova znamenala pro svět etapu zklidnění. Konec 80. let minulého století byl poté ve znamení osvobození se od ideje komunismu a nástupu svobody v dříve vojensky obsazených zemích východního bloku, kdy vládnoucí komunisté pochopili, že tentokrát tanky s rudou hvězdou nepřijedou.

I Sovětský svaz díky němu dostal šanci ukončit éru, započatou jistým Vladimírem Uljanovem, a začít se vyvíjet se sedmdesátiletým zpožděním v demokratickou zem. To, že se to nestalo, není vina Gorbačova, ale absence jakékoliv historické zkušenosti se svobodným systémem, a tudíž potřebou občanů SSSR a následně Ruska mít v čele jakousi modlu byzantského střihu, která za ně všechny problémy vyřeší.

Michail Gorbačov přinesl naději na změnu, která se v některých zemích východního bloku stala realitou. Což je fakt, který nemůže žádný historik v budoucnu zpochybnit.

 

Tomáš Vodvářka

Vložil: Tomáš Vodvářka