Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Konec panslavismu. Neděle Tomáše Vodvářky

27.02.2022
Konec panslavismu. Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Se svolením Ministerstvo obrany Ukrajiny

Popisek: Ukrajinský prezident Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj s ministry v kyjevských ulicích na videu, v němž promluvil k národu

Celý svět sleduje statečný odpor ukrajinského národa vůči agresivnímu Rusku. Lidé, kteří brání svou zem, mají přirozeně větší motivaci než vojáci, kteří ji dobývají.

Ať bude výsledek jakýkoli, ať tento barbarský čin Ruské federace dopadne jakkoli, vítězem je Ukrajina. Armáda, početně slabší, evidentně vzdoruje mnohem více, než kremelská sebranka předem kalkulovala. Na morálku okupantů jistě musí působit hrdinství obránců, kteří neustoupi výměnou za svůj život. Prezident státu je v Kyjevě, neutekl do zahraničí, naopak je stále na sítích i v ulicích hlavního města a burcuje svůj lid k obraně, do světa (a dokonce i k ruskému lidu) promlouvá jasnými slovy, v nichž není ani slovo beznaděje a kapitulace.

Nepochybně to působí Putinovi vrásky. Jeho urážky ukrajinského národa a jeho představitelů, které obviňuje z nacismu (prezident Zelenskij je Žid) nikdo soudný nemůže brát vážně. Předpokládaná rychlá akce se zpomaluje, někteří vojáci na ruské straně bojovat nechtějí, což při provázanosti obou zemí v historii má své opodstanění.

I když nakonec může dojít k nejhoršímu scénáři a Rusové znásilní svého geografického souseda, hotovo nebude. Dojde k vzepětí nenávisti vůči Rusům, kteří před sto lety způsobili na Ukrajině hladomor apokalyptických rozměrů. Paralela dobývání Ukrajiny nacisty počátkem 40. let minulého století a současnou situací je více než jasná. Dojde k partyzánskému způsobu boje, rusáci budou muset vázat značné vojenské síly na okupovaném území. Jistě, může se najít nějaký ukrajinský Biľak či Husák, ale ti, na rozdíl od nás, budou muset být silně střeženi a denně se budit strachem, jestli to není jejich poslední den. Ukrajinci nebudou trpět syndromem mnichovanství jako my, právě naopak. Už nyní mají své hrdiny, jejichž činy jsou nezpochybnitelné.

Co je nadevše jisté, skončí i poslední záchvěv panslavismu. Žádná ze zemí, které mluví slovanským jazykem, nebude chtít mít nic společného s agresorem, jenž neumí nic jiného, než i v 21. století dobývat, bořit a znásilňovat. Jelikož u nás již není mnoho pamětníků, v nichž zůstává pocit vděku za osvobození naší země, pomine i tento aspekt. Díky Putinovi si nepochybně drtivá většina uvědomí, že naše národní ,filozofie' patří bytostně na Západ, že naše kultura není ani v náznaku podobná té ruské, kde se tragická absence jakéhokoliv byť jen náznaku demokracie projevuje v těchto dnech.

Skončí časem i éra Putina. Do historie jej budou provázet kletby za hrůzy, které napáchal. Možná by jeho mrtvolu měli nabalzamovat a položit vedle jeho velkého učitele v mauzoleu na Rudém náměstí. To aby bylo všem jasno, do jaké společnosti se sám zařadil a kam v dějinách patří.

 

Tomáš Vodvářka

Vložil: Tomáš Vodvářka