Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pěšky či na kole za drsnou přírodou, pestrou historií i tradicemi svérázných Valachů. Po kolejích s Českými drahami

23.06.2021
Pěšky či na kole za drsnou přírodou, pestrou historií i tradicemi svérázných Valachů. Po kolejích s Českými drahami

Foto: Vojtěch Dundáček (stejně jako ostatní snímky v článku, není-li uveden jiný zdroj)

Popisek: Do Beskyd můžete vyrazit vlakem z ostravského hlavního nádraží. Milovníci historických budov ale dají určitě přednost stanici Ostrava-Svinov, která se může pochlubit nedávno zrekonstruovanou neobarokní výpravní budovou s moderní prosklenou odbavovací halou, postavenou podle projektu architekta Václava Filandra v roce 2006.

FOTOREPORTÁŽ Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide? Černooký bača ovečky zatáčá… Tahle písnička se mi z ničeho nic nedávno vybavila. Když jsem byla malá, zpívávala ji babička, a pak jsem na ni, jak už to tak bývá, najednou na celé roky zapomněla. S nastupujícím létem ale Beskydy čekají na výletníky, milující přírodu, a nabízejí skvělé cíle pro pěší výlety i cykloturistiku.

Pokud žijete na Ostravsku, není nic jednoduššího, než naskočit do vlaku Českých drah, které nabízejí přímé a rychlé spojení přes Frýdlant nad Ostravicí až do Frenštátu pod Radhoštěm. Navíc letos na této trase nasazují úplně nové, velkokapacitní push-pull soupravy, umožňující pohodlnou přepravu kol i výletníků. Pět moderních dvoupatrových souprav umožňuje bezbariérový nástup. Najdete zde elektrické zásuvky, klimatizovaný interiér a velké prostory pro přepravu kol, kočárků, případně invalidních vozíků. Na své si tedy přijdou i milovníci vláčků, kteří se rádi projedou moderní mašinkou.

 

push-pull

Dvoupodlažní soupravy pudh-pull nabízejí 356 míst k sezení a veškerý možný komfort. Do budoucna se na trati z Ostavy Frenštátu pod Radhoštěm počítá s elektrifikací; foto České dráhy

Za historií Beskyd do Frýdku-Místku

A kde se cestou zastavit? Všichni máme asi Beskydy spojené s pastevci ovcí, lidovými tradicemi a kroji. Pokud vás láká dozvědět se o oblasti víc, navštivte Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku. Naleznete ho v místním zámku a jeho expozice Beskydy – příroda a lidé přibližuje, jak se vzájemně člověk a místní příroda ovlivňovali od historie až do dnešních dnů. Pro milovníky památek je k dispozici zámecký prohlídkový okruh, jehož součástí je v létě návštěva ledovny v zámeckém parku. Tou, myslím, nikdo z nás nepohrdne, obzvlášť pokud se počasí udrží v naznačených tropických kolejích.

 

Frýdek-Místek

Zámek ve Frýdku-Místku vévodí Zámeckému náměstí. V jeho středu najdete kašnu z roku 1890 s litinovou sochou sv. Floriána.

Od 18. století patřil navíc Frýdek-Místek k nejvýznamnějším mariánským poutním místům. V té době zde byl vystavěn poutní chrám Navštívení Panny Marie Frýdecké, jehož součástí je 14 kapliček křížové cesty, a v roce 1999 byl papežem Janem Pavlem II. prohlášen bazilikou minor.

 

Chrám Navštívení Panny Marie Frýdecké

V těchto místech se kvůli zázrakům kamenné sochy Panny Marie scházeli poutníci od poloviny 17. století a díky tomu dostal Frýdek přezdívku slezské Lurdy. Pozdně barokní dvojvěžová stavba chrámu Navštívení Panny Marie Frýdecké je podle znalců největší a nejkrásnější v kraji.

Startovní čára Frýdlant nad Ostravicí

Jednou z hlavních vlakových zastávek na trase je Frýdlant nad Ostravicí, který slouží jako výchozí bod pro cyklistické výlety i horské túry. Velmi oblíbeným cílem je Lysá hora. Nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd je možné zdolat pěšky, na kole a v zimě případně i na běžkách. Vybírat můžete hned z pěti tras na vrchol. Zastavit se můžete kupříkladu u Satinských vodopádů, které výletníky lákaly už v 19. století a ukrývají prý poklad zbojníka Ondráše.

 

Lysá hora

Na naučné stezce Lysá hora najdete 15 zastávek a dva informační panely u meteorologické stanice na vrcholu. Vyrazit můžete od nádraží v Ostravici nebo z Malenovic od parkoviště u Rajské boudy. Počítejte ale s tím, že jsou Beskydy drsné, takže pro rodiny s malými dětmi není tato trasa to pravé ořechové.

Na kole na Hukvaldy či Štramberk

Pokud to vezmete až na konečnou, určitě neprohloupíte. Jen 12 kilometrů od Frenštátu pod Radhoštěm se tyčí jeden z největších moravských hradů. Hukvaldy mají pohnutou historii, během které střídaly majitele, získaly pověst nedobytnosti i sloužily jako vězení. V místní oboře pak nacházel inspiraci Leoš Janáček, na jehož počest zde bývá každoročně pořádán hudební festival. Tak jako většina hradů se nedochovaly v původní podobě a aktuálně jsou rozsáhlou zříceninou. Určitě ale zaujmou menší děti, které většinou ocení hrady a zříceniny, kde si mohou pobíhat dle libosti. Nejzachovalejším objektem je kaple sv. Ondřeje. Mohutná hradní věž pak v současnosti slouží jako rozhledna.

 

Hukvaldy

Hukvaldy se tyčí na kopci uprostřed obory, plné daňků a muflonů

 

Hukvaldy

Zřícenina jednoho z největších moravských hradů je lahůdkou pro milovníky středověkých památek

Přibližně stejně daleko jen trošku jiným směrem leží menší Štramberk. Není zdaleka tak rozsáhlý jako Hukvaldy. Chátrat začal postupně již v první polovině 16. století. V letech 1901-1903 byla však místní věz, zvaná Trúba, zastřešena a upravena na rozhlednu. Postaveny byly také dvě hradní brány a opravy proběhly i na některých částech opevnění. Od roku 1925 přiléhá k hradní věži Jaroňkova útulna, jejíž stavbu navrhl malíř Bohumír Jaroněk. Její interiéry jsou bohatě zdobeny malbou s lidovými motivy a díky své jedinečnosti figuruje na Ústředním seznamu kulturních památek ČR.

 

Štramberská Trúba

Věž původního hradu Štramberská Trúba slouží jako rozhledna. Při návštěvě si nezapomeňte koupit Štramberské uši, originální kornoutky z perníkového těsta, jejichž původ se podle pověsti váže až k mongolskému tažení v roce 1241.

Kopřivnice

Cyklotrasa č. 502 spojuje Hukvaldy a Kopřivnici, kde Regionální muzeum čeká nejen na milovníky automobilů. Hlavní expozice Technického muzea představuje kromě osobních automobilů Tatra také vojenská a hasičská vozidla, sportovní automobily a limuzíny. Najdete zde několik desítek vozů, které jsou právem označovány za movité kulturní památky a provedou vás stoletou tradicí automobilové výroby. Malá expozice je pak věnována Emilovi a Daně Zátopkovým. V rámci Okružní vstupenky budete mít přístup i do Muzea Fojtství, věnovanému historii města a výrobě kočárů, která předznamenala pozdější vznik kopřivnické Tatrovky. A do Lašského muzea, s expozicemi věnovanými malíři Zdeňku Burianovi a místní výrobě keramiky.

 

Muzeum Tatra Kopřivnice

Milovníci autíček, aut a přibližovadel všeho druhu si vychutnají expozici kopřivnické Tatry, v níž najdou 60 osobních a nákladních vozů, sbírku designů a trofejí i části automobilů; foto Muzeum Tatra Kopřivnice

Do Rožnova pod Radhoštěm za lidovými tradicemi

Kdo by neznal skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Aspoň co já si pamatuji, tak jsme se o něm učívali už na základní škole. Speciálně v období puberty mě lidové tradice příliš neoslovovaly, nebyly tehdy pro mě asi dostatečně cool. Později jsem však absolvovala několik přednášek z národopisu a s přibývajícími lety mě i tato část historie začala zajímat. Nakonec jsem se shodou okolností v jednom skanzenu i vdávala. Nejsem ale v tomto směru studovaný odborník ani zarytý nadšenec, jen mě tak nějak laicky fascinuje rozdíl mezi naší a dřívější dobou. V minulosti měli lidé určitě víc fyzické práce a často bylo i základní živobytí nejisté. Na druhou stranu spousta věcí měla pevně daný řád a plynuly v menším stresu.

 

Valašské muzeum v přírodě

Zdejší Valašské muzeum v přírodě je největší svého druhu v České republice a celoročně nabízí doprovodné akce a edukační programy. Z Frenštátu sem na kole došlapete po přibližně 15 kilometrech, což je, myslím, v rozumné normě. Odměnou vám budou čtyři velkolepé areály a dětem historický kolotoč.

 

Valašské muzeum v přírodě

Historie skanzenu sahá až do roku 1925, kdy sem bylo pro účely folklórní slavnosti Valašský rok přestěhováno několik staveb, které se staly základem nejstaršího areálu Dřevěné městečko. Velký podíl na založení muzea měli bratři Jaroňkovi, Alois a především Bohumír, kterého jsem zmínila už v souvislosti s útulnou na hradě Štramberk. Přestože zcestoval na svou dobu úctyhodný kus světa, nepřestala ho okouzlovat naše lidová architektura a tradice. Působil proto mnoho let jako předseda národopisného spolku v Rožnově pod Radhoštěm, který stál i u zrodu zdejšího Valašského muzea v přírodě.

 

Valašské muzeum v přírodě

Aktuálně jsou návštěvníkům k dispozici čtyři areály a budován je pátý. Dřevěné městečko prezentuje způsob bydlení a života od poloviny 19. století až po první čtvrtinu 20. století. Rozsáhlá Valašská dědina zobrazuje tradiční život na Valašsku od konce 18. století až do 50. let 20. století a Mlýnská dolina prezentuje práci například vodního mlýnu, pily i kovářského hamru. Své místo zde mají i zemědělská technika a dopravní prostředky. Mimochodem, víte, že Valaši pocházeli původně z Rumunska? Charakterizovaly je ale hlavně tradice a pastevecký způsob života, zatímco původní jazyk postupně ztratili.

 

Libušín

Specifickým areálem jsou Pustevny. Při požáru v roce 2014 vyhořela chata Libušín, stavba slovenského architekta Dušana Jurkoviče, navržená ve slohu lidové secese. Po náročné rekonstrukci se národní kulturní památka znovu otevřela návštěvníkům loni v létě.

 

Pivo od boha

K Valašským frgálům a kyselici přibyla před více než padesáti lety i místní pivní specialita. Slovanský bůh Radegast je bohem Slunce, války, vítězství, hojnosti a pohostinství. K tradičnímu nápoji Čechů se tedy více než hodí. Kousek od Frýdku-Místku si můžete skočit na jedno či dvě a přitom si prohlédnout i samotný pivovar. Prohlídky pro veřejnost by měly opětovně probíhat od 1. 7. 2021, ale doporučuji si tuto informaci ještě pro jistotu ověřit přímo na webu pivovaru těsně před případnou návštěvou.

 

Vložil: Petra Dundáček Božoňová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace