Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Běhá vám po zahradě malý puštík bez peří? Nechytat, nepomáhat. I když neumí létat, užívá si víc, než byste si mysleli

25.05.2021
Běhá vám po zahradě malý puštík bez peří? Nechytat, nepomáhat. I když neumí létat, užívá si víc, než byste si mysleli

Foto: Zoo Ostrava (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak))

Popisek: Mláďata puštíků bělavých. No nejsou k sežrání?

Máme to v sobě. Jakmile uvidíme jakékoliv mládě, uděláme – jé, to je roztomiloučký – a máme chuť se o něj hned postarat. Někdy ke škodě samotného mláděte. A to obzvláště, pokud je z divoké přírody. Kolik malých zajíců zašlo někde v bytě v paneláku, protože jsme ho prostě sebrali s přesvědčením, že je opuštěné a bezmocné. Stovky, snad i tisíce. V době vyvádění mladých se po přírodě rozeběhla před nedávnem mláďata puštíků. Ještě nelétala, neměla dost peří. Ale pozor, nesbírat je, nesnažit se o ně postarat, je to jejich přirození vývoj. A to není vůbec všechno.

Lidé mohou nezřídka na mláďata sov narazit ve své zahradě, ovocném sadu či parku. Mnohdy si myslí, že mláďata jsou opuštěná či vypadlá z hnízda. Nic takového. Mladé sovy opouštějí dutinu, budku či hnízdo ještě v době, kdy nejsou plně opeřené, a tedy neschopné letu. Obratně lezou po stromech a poposedávají na větvích, římsách budov, někdy i okenních parapetech. Zejména mladí kalousi vydávají hlasité pískavé zvuky, a lidé se tak mohou mylně domnívat, že jsou v nouzi. Rodiče je ale dál krmí a starají se o ně. Většinou tedy není třeba žádné pomoci ze strany člověka. Ba naopak, pomoc by mláděti jen uškodila.

 

Puštík bělavý má roztomilý čenich, uznejte sami

Puštíci i bez covid pasů

V ostravské Zoo v závěru chladného března a počátkem dubna sledovali, kolik tamní osádka puštíků bělavých snese vajec. A příliš toho nevysledovali. Nechtěli totiž rušit ptáky při hnízdění. Teprve později vyšlo najevo, že puštíci z ostravské Zoo vyvedli na svět pět krásných mláďat. Ostatně stejně jako loni. Teď se čeká na určení jejich pohlaví a také na to, až se naučí samostatnosti. Tedy létání a lovu. Jakmile se tak stane, je možné, a dokonce pravděpodobné, že se odstěhují do Rakouska? Proč zrovna tam?

Rakousko totiž rozjelo záchranný program, na kterém spolupracuje velké množství Zoo po celé Evropě. Záchranný repatriační projekt pro puštíky bělavé „Habichtskauz Wiederansiedelung“ probíhá v oblasti Vídeňského lesa v Rakousku od roku 2009. Jeho cílem je posílit divokou populaci této sovy vypouštěním mláďat odchovaných v zoologických zahradách a dalších chovatelských stanicích do volné přírody. Ostravská Zoo se k repatriačnímu programu připojila v roce 2014 a od té doby poskytla Rakušanům 15 odrostlých mláďat, která obohatila tamní populaci puštíků. U letošní várky mláďat se počká přibližně půl roku, po té době už budou mláďata soběstačná a koordinátor projektu Vídeňský les přijede na čumendu. Pokud se mu mladí budou líbit i hodit do doplnění populace puštíků v Rakousku, popádlují expres k sousedům.

 

Puštík bělavý ve Vídeňském lese, foto Záchranný repatriační projekt pro puštíky bělavé ´Habichtskauz Wiederansiedelung´

V roce 2020 spolupracující instituce poskytly do projektu celkem 46 mladých puštíků bělavých, přičemž 20 z nich našlo svůj nový domov v lesích lokality Wildnisgebiet Dürrenstein a 25 pak bylo vypuštěno v biosferickém parku Wienerwald. Jeden mladý puštík bělavý byl ponechán v chovatelské základně projektu, aby svým genofondem obohatil genetickou rozmanitost odchovávaných mláďat. V rámci chovatelské základny projektu bylo také sestaveno několik nových a geneticky cenných chovných párů, aby populace byla silná a životaschopná.

 

Puštík bělavý (Strix uralensis) hnízdí v rozlehlých listnatých nebo smíšených lesích v oblasti euroasijské tajgy, hor střední Evropy a také v Číně. Jako tzv. glaciální relikt se vzácně vyskytuje i ve střední Evropě (poddruh Strix uralensis macroura). V minulosti byla tato sova na mnohých místech Evropy přičiněním člověka vyhubena. Jednou takovou lokalitou byla například Šumava, kde patřil puštík bělavý k původním druhům, a ještě na přelomu 19. a 20. století se na české straně Šumavy pravidelně vyskytoval. Příčinou vymizení šumavské populace byla zřejmě kombinace ubývání smíšených a listnatých lesů pralesovitého charakteru, vlivu klimatických výkyvů a nedostatku potravy, genetické izolovanosti a intenzivního odstřelu. Dnes se v této oblasti opět vyskytuje díky vypouštění puštíků v Bavorském národním parku (od 70. let minulého století). V posledních letech roste šumavská populace i díky vyvěšování hnízdních budek, které puštíci rádi vyžívají. Aktuálně se na Šumavě vyskytuje téměř dvacítka párů.

V 80. letech minulého století se utvořila malá hnízdní populace v oblasti Moravskoslezských Beskyd díky pozvolnému šíření puštíka bělavého západním směrem ze Slovenska, kde se v současné době vyskytuje početná stabilizovaná populace.

 

Jako na houpačce

Situace volně žijících puštíků bělavých v Rakousku je jako na houpačce. Zatímco předloňská sezóna byla zcela mimořádně úspěšná (bylo zjištěno 53 odchovaných mláďat), v roce 2018 se nepodařilo odchovat ani jedno mládě. V loňském roce se opakuje situace, která byla před třemi lety – rakouští kolegové okroužkovali jedno jediné mládě. Početnost divoké populace je odrazem potravní nabídky a je to zcela normální jev. Kolísání v úspěšnosti hnízdění je pro puštíky bělavé typické. Jejich reprodukční strategie reaguje na taktéž kolísající početnost drobných hlodavců, kterými se živí. V letech, kdy je potravy málo, většina párů vůbec nezahnízdí, případně snášejí později a jejich snůšky jsou méně početné než v letech na potravu bohatých. Letošní rok by tedy měl být pro rakouské puštíky bělavé opět dobrý. Tak snad ano.

 

Letošní mládě puštíka obecného. Bez teleobjektivu ho na stromě jen těžko najdete, splývá s okolím

Jak jsme se nemohli dopočítat puštíků

V ostravské Zoo nejsou jen puštíci bělaví, vzácné sovy ve voliéře, na volno zde létají i puštíci obecní. A právě o tom vydala ostravská Zoo tiskovou zprávu: „Začátkem dubna jsme informovali o hnízdění dvou párů puštíků obecných volně v areálu ostravské zoo. V mokřadní expozici už byla v tu dobu v budce čtyři různověká mláďata, na jiném místě druhý pár teprve inkuboval dvě vejce. S odstupem měsíce se nám podařilo najít tři již dobře létající mláďata, jak sedí i se samicí asi 30 m od rodné budky. Posléze je objevily sojky a všechny sovy se před jejich křikem musely schovat hlouběji v lese. Zkontrolována byla i druhá budka. Ze dvou vajíček zůstalo jedno neoplozené a z druhého se vylíhlo mládě, které je cca o tři týdny mladší než mláďata z Mokřadu. Ke zkrmení mělo v budce připravenu myšici lesní. Tento drobný hlodavec je nejčastější kořistí puštíků. Letos jich ale moc není, takže hlodavce museli nahradit ptáci. Zbytky peří kolem budky patřily drozdu zpěvnému, kosu černému a pěnkavě obecné. Mládě je v dobré kondici a do týdne budku opustí.“

 

V roce 2017 nainstalovali ochránci přírody ze Zoo Ostrava v areálu více než 260 nejrůznějších budek coby náhradních stromových dutin, a to nejen pro ptáky, resp. drobné pěvce (např. sýkory, rehky, šoupálky), ale také poštolky či sovy, netopýry, čmeláky apod. 

A my se nemohli dopočítat, kolik že vlastně těch mláďat v Zoo je. Vše nám osvětlila moc milá tisková mluvčí Šárka Nováková. Po celé Zoo jsou na volno zavěšené soví budky. Podle posledního sčítání puštíků, budek a výměšků vyšlo najevo, že dvě budky obsadil puštíci obecní v počtu 4, jednu obsadila veverka a do jedné se nastěhovali sršni. Prostě Zoo se vším všudy. V ostravské Zoo jsou tak dva páry puštíků obecných, kteří si užívají volnost. Jeden pár vyseděl ze čtyř vajec čtyři mláďata, ale jedno uhynulo (což se považuje za úspěch, prý vše nad 50 % je dobré), druhý pár se hmoždil se dvěma vejci, kdy jedno z nich bylo neoplodněné, takže z toho bylo jen jedno mládě. Všechna čtyři mláďata žijí a mají se k světu, jen je asi neuvidíte. A to proto, že ve dne spí schovaní v hustých stromech, teprve v noci se probouzejí…

 

Hasiči vytáhli z komína... pokořeného a zmateného puštíka, foto HZS MSK

Santa Claus z Opavy

A neodpustíme si dvě kuriozity z kraje. Letos v únoru se pokoušel muži na Opavsku do domu komínem dostat nezvaný host. Lupič? Globální klimatickou změnou zmatený Santa Claus? Nakonec přivolaní ostravští hasiči vytáhli z komína puštíka. Byl v pořádku. Stačilo ho postavit na zahradě domu na zem a už byl pryč. Ale děsivou noc puštík připravil i někomu dalšímu: „Například v červenci 2019 museli hasiči uklidňovat majitelku rodinného domku na okraji Ostravy-Poruby. Z proskleného krbu na ni totiž najednou uprostřed měsíční noci vykoukla krásná sova, zřejmě také oblíbený puštík," řekl Petr Kůdela, mluvčí HZS MSK. Sova se dostala komínem až do krbové vložky a tam bedlivě sledovala klimbající majitelku nemovitosti. Ta nejspíš po probrání chvíli přemýšlela, jestli jí nepíše čarodějný svět Harryho Pottera, a teprve po zjištění, že tomu tak nejspíš nebude, propadla panice, kterou přepinkla telefonátem právě na hasiče. Tady se jednalo o puštíka obecného.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace