Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vražda starého stromu. V noci tý černý nejtmavší. Glosa Iva Fencla

18.05.2021
Vražda starého stromu. V noci tý černý nejtmavší. Glosa Iva Fencla

Foto: Michael Cestr (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Obří dub se nacházel v katastrálním území města Krnova nedaleko silnice II/459 směr Láryšov

V obtížně přístupné lokalitě u Krnova popravily nedávno Lesy České republiky zdravý dub, pamatující císařovnu Marii Terezii. Zištná vražda nebo rovnou vražda, symbolizující lidskou přirozenost? Obé a obojí. Ale těžko si představit, že ten revírník (pachatel zločinu, jenž byl prý již propuštěn), když se na místo popravy rovněž bledou mateřídouškou brodil, čítal v dětství Mateřídoušku, ten časopis.

Třeba ano, jenom si z jeho stránek nevzal či neuchoval dost.

Sám jsem Mateřídoušku čítal koncem šedesátek, nebo mi odsud četla máma, a tamní básně nezapomenu. Těžko bych s tím podobný dub uměl odsoudit a prodat, říkám si drze, a Hana Vrbová tenkrát pro dotyčný měsíčník přebásnila i verše Genricha Sapgira:

Nad lávkou u skalky / plakaly Plakalky.

Pod skalkou u lávky / bublaly Bublávky.

Na větvi houkalo / šedivé Houkadlo...

Atd. Nebylo by zcela regulérní Noc a den citovat kompletně, zrovna jako vám pouze osobně, a když se potkáme, přezpívám Loupežnickou píseň geniálního Jamese Krüsse, kterou pro legendární časopis transformovala Hana Žantovská, maminka Michaela Žantovského. Začíná:

Já si to šlapal raz dva tři

raz dva tři

raz dva tři

v noci tý černý nejtmavší...

 

Autor fotografie, Michael Cestr, tento ohavný a nesmyslný čin roztroubil po celé republice, chytla se toho i média

Veškeré verše tady samozřejmě bývaly ilustrovány, v tomhle případě Radkem Pilařem, který na stránce předvádí něco jako dalšího sympatického Rumcajse. Pak se otočilo listem, hle, slyšel jsem verše Ludvíka Středy Perníkový dům.

„Z hořkých mandlí balkóny / hrozinkové záclony / Na noc musím ten dům schovat / kdekdo by chtěl uždibovat.“

To Florian vnímal tvorbu jiné dobroty, a to leča, takřka jako válku:

Rajčata se rozhněvala / na zelenou papriku, / boj se vede bez milosti / na syčícím rendlíku.

Další z těch, co se nebojí ani dětí, je Karel Šiktanc; letos desáté července mu bude třiadevadesát a tenkrát mě zaujal Bitvou u Lysé:

Ta začíná: Hanba tomu, / kdo kdy řek, / že jsou myši slabé. / V Lysé, / z dneška na zítřek, / vyhlásily krutý boj / čápům z řeky Labe.

Jiří V. Svoboda přebásnil Zázračnou zahradu norské spisovatelky Zinken Hoppové (1905-1987): V té zahradě jsou jedle / plničké banánů. / A melouny hned vedle / visí tam z platanů.

Tam lev se s lamou zdraví / při každém setkání / a do jahod tam hlavy / strkají klokani...

 

Pejsek nemá být roztomilý, ale ukázat, o jak obrovský dub šlo. Pařez má i s kořenovými náběhy  až 2,6 metru v průměru

 

Má o dva roky mladší sestra Eva (*1966) ty a další verše taky dodnes umí a Ivan Wernish pro Mateřídoušku skvěle přeložil Skřítka od Johna Kendricka Bangse.

Jednou jsem spatřil skřítka

stál na zahradě v kytkách

a vyklouzlo mi z úst,

že by měl povyrůst.

Odpověděl mi na to

a čelo svraštil v zlobě:

Já si připadám dokonalý,

jako ty sobě.

Váhám, vážně ukrutně váhám, zda by revírník kácel třistaletý dub se znalostí těch veršů!

Zmíněný Jiří Václav Svoboda (1924-1981) musel poté asi mít nějakou myšku přímo před očima, když pro děti skládal: Co ty víš! / Byla myš, / ta šla z Prahy do Kolína / přes Paříž... Atd. Hm. Ale domnívám se, že nikdy a nikdo (určitě ne žádný básník pro dospělé) nepřepere v očích mých a mé mladší sestry Jeníka Lodyhu.

Napsal TO anglický básník William Brighty Rands (1823-1880) pro knížku Audience u Liliputánů a do češtiny Lodyhu převedl Pavel Šrut, další básník. Mistrné dílo začíná:

Znal jsem vám kluka, chodíval po polích,

jedl jen lodyhy a kopce fazolí...

Seženete si teď ty staré Mateřídoušky? Vím, je to těžké. Ony však stojí za to.

A pokud všechny ty básně znáte, velice se odsud z dubu omlouvám. „A bohem opuštěn a boha opustiv, píšu vám, Karino, a nevím, zda jsem živ.“

 

Vložil: Ivo Fencl

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace