Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Filmy jsem našel v papírové krabici, dost poničené. Amatérský filmař o tom, jak zachránil historické záběry Bílovce a coby senior si udělal i zkoušky na dron

31.03.2021
Filmy jsem našel v papírové krabici, dost poničené. Amatérský filmař o tom, jak zachránil historické záběry Bílovce a coby senior si udělal i zkoušky na dron

Foto: Se souhlasem Petra Nastálka (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Amatérský filmař Petr Nastálek při prezentaci filmů

ROZHOVORY NA OKRAJI Dávno zapomenuté historické snímky města Bílovce se povedlo nejen zachránit, ale i vzkřísit, a to díky Petru Nastálkovi, zanícenému amatérskému scenáristovi, fotografovi, kameramanovi i střihači v jednom. Ten totiž nalezené historické záběry využil pro tvorbu hned několika filmů k výročí 700 let města Bílovce. Postupně se tedy k občanům budou dostávat krátké dokumentární filmy tohoto autora s názvy Pohlednice, Bílovec 80. léta nebo Turisticko-propagační film, Vzpomínka na Diaekran a další. Některé jsou již hotové, na jiných autor stále pracuje. A již nyní má v hlavně scénáře na další filmy.

Jak jste se vůbec k tvorbě filmů dostal?

Abych řekl pravdu, tak zcela nevinně. Jak se říká: z čista jasna. Poprvé jsem se k filmování dostal v roce 1988, kdy jsem od tehdejšího vedení města dostal za úkol oslovit filmaře a připravit film o rozvoji města. Tehdy nebyla technika ještě tak vyspělá a dostupná jako dnes, museli jsem najmout skupinu lidí z Barrandova, kteří dělali komerčně dokumentární filmy. Na mně bylo připravit rámcový scénář a provázet štáb po Bílovci a okolí. Točili průběžně celý rok a já postupně sbíral zkušenosti. Bohužel, s příchodem revoluce v roce 1989 bylo vše jinak. Studio bylo zrušeno a spousta nedotočených projektů se ztratila, vyhodila. Ten náš však našel cestu domů, a to jen díky kameramanovi, který jednoho krásného večera v lednu nebo únoru 1990 zazvonil u mých dveří a podal mi kazety s naším rozpracovaným filmem s tím, že je mu líto je vyhodit. Kazety jsem zabalil, schoval do skříně a následně, jak čas běžel, jsem na ně zapomněl. Našel jsem je náhodou až před třemi lety, po téměř třiceti letech. Během té doby jsme však se ženou často a rádi cestovali do nejrůznějších vzdálených míst, kam se už určitě znovu nepodíváme. A já si chtěl vše pamatovat, takže jsem hodně točil a fotil a pak jsem z jednotlivých dovolených vytvářel cestopisné filmy, které jsem promítal podobným nadšencům, jako jsme my, v knihovně města Bílovce. To byly mé začátky tvorby filmů a pokračuji dál. Dnes, když už jsem v důchodu, mám na tento svůj koníček i více času.

 

Petr Nastálek se narodil v Ostravě, převážnou část svého dětství žil v Havířově a do Bílovce se přistěhoval v roce 1973. „Vyslala mě sem firma na stavbu zemědělského objektu, pracoval jsem v té době jako elektrotechnik, a naskytla se mi možnost získat zde byt. Byla to náhoda, ale velmi šťastná náhoda. Bílovec je mou srdeční záležitostí,“ říká pan Nastálek, který dodnes působí i v zastupitelstvu města.

Pan Nastálek rád vyzpovídává bílovecké pamětníky (na snímku vpravo)

Focení a natáčení filmů je jeho obrovský koníček, kterému se věnoval už v době, kdy byl zaměstnán. Nyní je v důchodu a jeho aktivita v tomto směru obrovsky stoupla. „Od jara do podzimu se se ženou intenzivně věnujeme zahradě, jezdíme na kole s partou turistů i na dovolené. Kameru a foťák mám ale stále při ruce,“ dodává pan Nastálek. 

 

Co se tedy stalo s těmi natočenými záběry z roku 1988 až 1989?

Říkal jsem si, co s nimi budu dělat? A už před těmi třemi lety mě napadlo, že v roce 2021 bude Bílovec slavit 700 let od svého založení, a že by se možná daly některé záběry využít. Našel jsem firmu, která mi pásky zdigitalizovala a začal jsem se jimi prokousávat. Část záběrů nebyla kvalitní, část chyběla, ale podařilo se mi nakonec sestříhat zhruba 20minutový film bez zvuku. Při natáčení v roce 1989 jsem měl představu, že by komentované slovo mohl namluvit herec, pan Radovan Lukavský, který byl za války nasazený v bílovecké továrně MASSAG, takže měl k Bílovci vztah, ale již k tomu nedošlo. Film s názvem 80. léta jsem tedy pouze podbarvil vhodnou hudbou, ale myslím, že i tak je dostatečně vypovídající. Člověk si při jeho zhlédnutí zavzpomíná, jak vypadal Bílovec před více než třiceti lety. 

 

Bílovec objektivem pana Nastálka

Vy jste se ale dostal i k dalším historickým záběrům Bílovce?

Ano, a to neuvěřitelnou náhodou. Můj soused, který v minulosti pracoval jako primář na dětském oddělení ve zdejší nemocnici, byl v 70. letech a 80. létech minulého století spoluautorem jednoho zajímavého kulturního projektu, který byl v Bílovci promítán v kině dvakrát ročně. Dílo se jmenovalo Diaekran a šlo o promítání diapozitivů z Bílovce a okolí na různá témata. Tento záměr mě velmi nadchl a přivedl mě na myšlenku vytvořit podobný projekt, jen s fotografiemi. Ten už v Bílovci běží úspěšně šestým rokem. A když jsme se se sousedem o těchto společných zájmech bavili, vypadlo z něj jednou, že se v 60. letech minulého století podílel na natáčení filmu o Bílovci, který měl být prezentován veřejnosti k 25. výročí osvobození města Sovětskou armádou a k 650. výročí založení města. Tehdejší komise, která posuzovala tento film, jej však nedoporučila k distribuci, a tak film skončil v šuplíku. Začali jsme po něm tedy pátrat a podařilo se nám sejít s devadesátiletou paní, která film, který její muž točil, komentovala. Paní se zrovna stěhovala do domova důchodců, ale pozvala nás dál. Filmy jsme našli v papírové krabici ve špatném technickém stavu. Bylo to za pět minut dvanáct, protože vše ostatní paní vyhazovala nebo rozdávala dál. Opět jsem nechal 16mm pásky zdigitalizovat a zhruba půl roku jsem stříhal záběry, které se zachovaly. Nevhodným a takřka padesátiletým skladováním byly pásky dost poškozeny, kromě některých záběrů zcela chyběl i původní zvuk. Udělal jsem tedy vlastní úvodní komentář a přidal titulky, aby dnešní mladí lidé věděli, na co se ve filmu dívají. Některé části města jsou už dnes k nepoznání, ve filmu je například vidět autobusy projíždět přes náměstí, jsou tam zachyceny významné osobnosti města té doby, závodu KIN a další zajímavé záběry. Tak byl dotvořen film s názvem Pohlednice, který se měl promítat poprvé před 50 lety.

 

Pan Nastálek filmuje a fotí i pomocí dronu, zde bílovecký zámek

A co filmy ze současnosti?

V současné chvíli dokončuji film o proměnách bíloveckého zámku, kde je povídání s kastelánem, s pracovníky podílejícími se na rekonstrukčních a stavebních pracích i s pracovníky města Bílovce. Hotový mám také film k 130. výročí zprovoznění železniční tratě Bílovec–Studénka, který jsem natáčel zhruba půl roku. Zpracovávám i časosběrný snímek o proměnách kostela sv. Mikuláše, který bude hotov v závěru roku 2022 a ještě další tři filmy na zajímavá témata týkající se Bílovce.

 

Foto pana Nastálka při zpracování filmu o 130. výročí železniční trati Bílovec – Studénka

Zajišťujete scénář, kameru, střih, občas i zvuk, co je nejtěžší?

Každá profese má svoje. Aby film dostal nějakou podobu, tak si musím připravit zjednodušený scénář. Myšlenka je impulzní, ale scénář musí mít svá pravidla, je alfou omegou filmu. Technika už mi pak umožní vše zcelit do podoby, kterou může ve finále divák sledovat. Natáčím a fotím několika přístroji – mám kameru, foťák s kamerou a používám i dron, na který jsem si musel udělat zkoušky. Ze zkušenosti vím, že ze záběrů, které natočím, použiji zhruba 30 až 40 procent. Baví mě i natáčení rozhovorů se zajímavými lidmi z Bílovce, kdy musím myslet nejen na to, v jakém prostředí natáčíme, ale i na to, aby rozhovor nepůsobil staticky a nebyl dlouhý. Sbírám zkušenosti tím, že se dívám na nejrůznější filmy a dokumenty a sleduji práci kameramanů. Nejlepším kritikem mé filmařské práce je má žena, která každý film zhlédne jako první. A i když se mnohdy jejím připomínkám bráním, obvykle má pravdu, a já se pak vracím zpět do mého domácího studia k PC a film upravuji.

Lenka Hatlapatková

Autorka je spolupracovnicí Krajských listů.cz

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace