Západ je v pasti! Rodí se málo dětí a firmy odírají zaměstnance. Tvrdí levicová ekonomka Švihlíková

Foto: Hans Štembera

Popisek: Ekonomka Ilona Švihlíková

Ekonomka Ilona Švihlíková je přesvědčena, že se Západ dostal do pasti, a to nejen proto, že se západní společnosti nezvládají dostatečně reprodukovat. Problém je i v tom, že z celkového ekonomického koláče si až příliš ukousnou zisky firem a na platy zaměstnanců jde příliš málo peněz. Švihlíková na to poukazuje v rozhovoru pro server peníze.cz. Nevyhýbá se ani kritice EU.

„Demografický pohled nám říká, že když se nějaký region nebo civilizace nedokáže populačně obnovovat, je to důkaz, že degeneruje. A Západ se očividně obnovovat nedokáže. Z ekonomického hlediska se Západ dostal do pasti, kdy jeho vysoká technologická vyspělost není v souladu s ekonomickým systémem,“ říká ekonomka. Zároveň však varuje před porovnáním se zeměmi ekonomicky rychle rostoucími, jako je Čína, Indie či Rusko. Ony země dnes řeší jiné problémy než Západ, a tyto bloky nelze tak snadno srovnat.

Ekonomická jednota nebude fungovat bez federace

Evropská unie by podle Švihlíkové měla nastavit mechanismy, které by zohlednily různou ekonomickou výkonnost jednotlivých členských států, a to především u těch, které jsou členy eurozóny. K zohlednění této skutečnosti EU ještě nepřikročila a podle ekonomky je to zásadní chyba.

„Měnová unie vyžaduje federaci, ale na to nejsou připraveni ani občané, ani samotní političtí lídři. V tuhle chvíli se Evropská unie zasekla v mezipatře – zpátky se jí nechce, protože by to bylo hodně nákladné, a navíc nikdo pořádně neví, jak by se vlastně mělo couvat, prudce nahoru to ale taky nejde, protože si to v téhle chvíli nemůže většina zemí dovolit,“ pokračuje expertka. Jednou z cest je i existence více současně platících měn v jednom prostoru. Např. v Řecku by paralelně mohla fungovat drachma s eurem. V Řecku však již delší čas panuje velké sociální napětí a nelze vyloučit ani to, že se v zemi jednoho dne vylodí nějaká armáda, která bude dohlížet na klid v ulicích.

Německo stlačilo mzdy a bohatne

Následně se Švihlíková vyjadřuje i k situaci v Německu. Této zemi se dnes ekonomicky daří, ale podle ekonomky je to za cenu stlačení mezd vlastních pracovních sil a pak také levné pracovní síly z Východu, která generuje slušné zisky v německých dceřiných firmách. Německá politika, která vede k vytváření přebytků, však na straně druhé vede k zadlužování jiných států. Z toho podle Švihlíkové plyne, že by se s německými finančními přebytky mělo nakládat efektivněji.

Boj s daňovými ráji jen na oko

Nejen naši ekonomiku trápí také vyvádění zisků do daňových rájů. S těmi je podle Švihlíkové třeba bojovat. Politický boj se však zatím příliš nedaří, protože vrcholní představitelé státu bojují s tímto fenoménem v podstatě jen na oko. Klasickým příkladem je podle ekonomky britský premiér David Cameron. Ten se sice staví proti daňovým rájům, ale dělá to prý jen tak, aby nepoškodil sponzory své vlastní strany.

Druhou možností boje proti daňovým rájům je společenský bojkot zboží od firem, které své zisky do oněch rájů převádějí. V britské společnosti k tomuto bojkotu již dochází, ale Švihlíková si není jistá, zda je česká společnost zralá na něco podobného.

„Je pravda, že Britové jsou v tomhle ohledu mnohem dál. Na druhou stranu i v Česku zaznamenávám jistý posun. Už to tady není tak hrozné jako před lety. Lidé jsou už schopní se určitým způsobem aktivizovat a sdružovat. Když vidí, že se děje něco špatného, tak se proti tomu nebojí veřejně vystoupit,“ uzavírá Švihlíková s tím, že česká společnost má před sebou stále ještě kus cesty v otázce vlastní emancipace.

Parlamentní listy.cz

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Anička Vančová