Dobrý příklad umění ve veřejném prostoru, to je Kurt Gebauer a Opava. Proč se jeho ´Utíkající dívka´ tak znelíbila komančům, až skončila v Belgii?
11.02.2021
Foto: Opavská kulturní organizace (stejně jako ostatní snímky v článku a fotogalerii)
Popisek: Utíkající dívka před Domem umění
FOTOGALERIE Umění má mluvit, má promlouvat, nemá být zavřené jen v galeriích, do nichž je ještě navíc zakázaný kvůli covidu vstup. Opavská kulturní organizace s krásnou zkratkou OKO připravila celoroční projekt s názvem Kurt Gebauer na cestě Opavou. Nudíte se doma? Popadněte děti, chytrý telefon a hurá za hravým poznáním umění.
K osmdesátinám předního českého sochaře Kurta Gebauera, rodáka z Hradce nad Moravicí, připravila Opavská kulturní organizace (OKO) celoroční projekt s názvem Kurt Gebauer na cestě Opavou. Zájemci se už teď mohou vydat Opavou za poznáním jeho díla s QR pátrací hrou.
Pro děti i dospělé
„Hra určená především dětem, ale zapojit se pochopitelně mohou i dospělí. Postup je vyvěšen na zdi Domu umění v Opavě a zájemci se mohou díky QR kódům, umístěným na panelech v Opavě, dozvědět další informace. Pro ty, kteří neovládají chytré telefony, připravujeme místo QR kódů tištěného průvodce volně k vyzvednutí na recepcích Obecního domu a Domu Umění,“ říká Marcela Mrozková Heříková, ředitelka Opavské kulturní organizace.

Logo hry Po stopách soch Kurta Gebauera
Hru odstartovala socha Utíkající dívky před Domem umění, které zájemci pomáhají najít lásku. „Po načtení QR kódu se vám spustí video, které vás seznámí s tou hrou, vtáhne vás do děje a najdete tam indicie, které vás navedou na další stanoviště,“ prozradila České televizi Lenka Přibylová z opavské ZUŠ, která je jednou z iniciátorek projektu. Indicie je vedou k dalším profilovým dílům Kurta Gebauera v Opavě a okolí. Hra má pět zastavení a ke každému z nich je připraveno video s indiciemi. Čtyři zastavení jsou v Opavě a jedno v nedalekém Hradci nad Moravicí.
V Opavě najdeme čtyři díla Kurta Gebauera ve veřejně přístupném prostoru:
- Utíkající dívka před Domem umění
- Hlavy v Obchodním centru Breda & Weinstein
- Ptáci na Ptačím vrchu
- Svítící nohy na cihlovém komíně u Galerie KUPE
V Hradci nad Moravicí najdeme v zámeckém parku sochu s názvem Sen o létání.
V Galerii KUPE mají i stálou expozici tvorby Kurta Gebauera. Ta je ale momentálně uzavřená kvůli covidu, navíc omezena o řadu soch půjčených do NG Praha.
|
Chceme sochu budovatele, dělníka, rolníka, ne nějakou…
Socha Utíkající dívka vznikla v Opavě roku 1974, jenže tamějším soudruhům nebyla dost dobrá, snad vyjadřovala málo nadšení nad věčnými časy se Sovětským svazem nebo měla málo budovatelský výraz, pro sochu se tedy nenašlo vhodné místo. A měla skončit někde zaprášená v depozitáři muzea nebo galerie. Jenže stal se zázrak, Utíkající dívka doběhla až do belgických Antverp, kde se zalíbila natolik, že ji Belgičané odkoupili a trvale vystavili. Pro soudruha z Opavy studená sprcha. Tak ono se to líbí Belgičanům? A tak nám se to líbí ještě víc. A tak autor sochy Kurt Gebauer stál před objednávkou. Vytvořit Utíkající dívku znovu, teď už přímo pro Opavu. A díky tomu socha stojí i v Opavě. Navíc vznikla ještě jedna kopie pro Národní galerii v Praze.
Kdo je Kurt Gebauer
Kurt Gebauer se narodil 18. srpna 1941 v Hradci nad Moravicí. Během války byl jeho tatínek jako hlučínský Němec odveden do wehrmachtu a na začátku roku 1942 za blíže neznámých okolností zemřel. Vyrůstal ve velmi skromných poměrech, již od dětství se zajímal o výtvarnou tvorbu a jako samouk zvládl základy kresby, malby a později také sochařství.

Studoval na Střední škole uměleckých řemesel v Brně (1955–1956), Střední průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích (1956–1959), a poté na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Vincence Makovského a Karla Lidického. V roce 1965 absolvoval stáž u profesora Otto Herberta Hajka ve Stuttgartu. V roce 1972 pak u profesora Césara Baldacciniho na Académie des Beaux-Arts v Paříži.
Jako sochař ve svobodném povolání pracuje od roku 1969. V roce 1990 byl jmenován docentem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v roce 1992 byl jmenován profesorem Ateliéru veškerého sochařství. Dnes je emeritním profesorem.
|
Budoucnost je nejistá, ale naplánovaná
Opavská kulturní organizace také v březnu zveřejní panelovou výstavu u plastik Kurta Gebauera a nabídne kolemjdoucím možnost nahlédnout do tvůrčího zákulisí sochařova díla. OKO vydá také interaktivní mapy a brožurku s aktivitami pro celou rodinu.

Krajské listy.cz se domnívají, že nejkrásnější jsou Ptáci na Ptačím vrchu, nejen proto, že jim v noci svítí oči
„V létě uspořádáme setkání Kurta Gebauera s příznivci jeho tvorby a v průběhu roku bude probíhat galerijní animace Pod širým nebem, která pobídne školní kolektivy a organizované skupiny kreativně přemýšlet o veřejném prostoru ve formě workshopu,“ sdělil Dominik Beneš, dramaturg Opavské kulturní organizace.
V osmdesáti a plný síly
Kurt Gebauer rozhodně neusnul na vavřínech. Nyní se věnuje opět Opavě a jejímu zkrásnění. „Jsem Pražák jak Brno, narozen jsem v Hradci nad Moravicí, tady se ale motám od mládí, kdy jsem po kamenické škole v Hořicích opravoval pražské památky. Do Hradce nad Moravicí je daleko, je to u Opavy, ale vracím se tam, jak je možno, mám tam malý byt v paneláku po mamince. V současnu tam dělám na projektu dokončení parku u nádraží, který jsem začal před pětatřiceti léty,“ řekl umělec Novinkám.

Hradec nad Moravicí, kde se Kurt Gebauer narodil, je od Opavy co by kamenem dohodil...
Před pětatřiceti lety? Ale jako kdyby se nic nezměnilo. Pod zámkem v Hradci nad Moravicí je totiž část anglického parku, kde za komunistů stál obří pionýrský tábor. A právě tam měli komunističtí pohlaváři v plánu postavit tři záchody velké ´jako samoobsluhy, aby měly děti kde čurat´, jak pěkně řekl Gebauer. A kvůli Husákovi na místě postavili i přistávací plochu pro vrtulník, protože tehdejší prezident do Opavy právě vrtulníkem jednou za rok zaletěl. Proti tomu se Gebauer s nepříliš velkým úspěchem stavěl na zadní. Jednal s úředníky, hnal to až na Ministerstvo kultury, k památkářům.
A dnes? S úřady má možná ještě větší problémy než za bývalého režimu. „Bylo to paradoxně jednodušší než dneska, protože jsem přesně věděl, u koho a na koho si stěžovat. Sice mi to nebylo nic platné, ale s dnešními úředníky placenými z našich daní nezmůžete kolikrát o moc víc a někdy zůstává rozum stát, když škodí třeba už i ten nejnižší úředník a ti vyšší se bojí, aby nepřišli o džob kvůli správnému rozhodnutí. Veřejný prostor a umění v něm mě zajímá pořád. Záchodky dnes už pod zámkem nejsou. Režimy se mění, ale lidská nátura si vždycky najde cestu, jak škodit, nebo prosadit blbost, jen tak pro zvýšení vlastního ubohého sebevědomí,“ prozradil Novinkám.
Vložil: Kamil Fára