Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Výstava úpadku a naprosté hlouposti. Umělec je král světa a císař je nahý. Komentář Štěpána Chába

komentář 18.12.2020
Výstava úpadku a naprosté hlouposti. Umělec je král světa a císař je nahý. Komentář Štěpána Chába

Foto: Město Ostrava

Popisek: Prolejzačka pro děti? Ale vůbec, památník padlým je to

V Ostravě bude stát nový památník veteránům. Jako pocta všem padlým. Od padlých v první světové válce, po současné padlé ve válkách NATO. Mají se stavět takové památníky? Bezesporu. Vojáci, kteří zemřeli, aby se mohly dít dějiny celého lidstva. Ale to, co bude stát v Ostravě, to snad bude pro příště stačit, když se rozdají diplomy a do veřejných prostor se budou dávat už jen dětská hřiště a koše na psí výkaly. Protože to, co v Ostravě postaví a zaplatí z kapes daňových poplatníků, to je… unglaublich, abych to pěkně řekl.

A co v té Ostravě vykoumali? Dva jehlany z tyčí, které se budou točit na obruči a v noci budou svítit. Něco jako vánoční světýlka v krouživém pohybu. V čem konkrétně to bude připomínat památku padlých v různých válkách našich dějin? Čím to připomene oběť třeba vojína Josefa K. z Ostravy, který padl během první světové války? Protože ona obruč může vlastně sloužit jako památník čemukoliv. Zakázali drezuru zvířat v cirkusech? Tady máte památník. Je to památník obětem exekucí, kteří se ocitli v kruhu? Může být. V pohodě. Je to hold Ostravě? Ale beze všeho. Můžu si pod tím přestavit hravou poctu Rákosníčkovi? Jak je libo. A to je ta chyba.

Fuj, to jsem se ale lekl

Umělec může posouvat chápání umění do geometrických a nevzhledných skulptur, které drtivé většině lidí nic neřeknou a při procházení kolem celého umělcova snažení to zhodnotí pouze zvoláním – fuj, to jsem se ale lekl. Je to umění, má se, když na tom mnozí trvají, posouvat za své hranice plné abstrakcí. Proč ne. Ale památník padlým má být poctou padlým, nikoliv onanií umělce. Jde z toho tedy vysledovat, že záměrem umělce nebyli padlí, ale jeho vlastní ego. A tam už jsme jen a pouze v umělecké branži, kde si pro zbytnělá ega bez jakékoliv pokory není ani kam odplivnout. V památníku, který začne obkružovat svou obruč v Ostravě, není ani ždibec odkazu na padlé. Je tam pouze a právě jen ego. Nic jiného. A na to, promiňte mi, není nikdo zvědavý. To patří do galerií.

Památník takového významu má být krásným a nápaditým ztělesněním toho, před čím se má sklonit. Tedy před Josefem K., kterého na válečném poli roztrhal výbuch, nemohl kvůli tomu prožít svůj život, mít děti, radovat se, slavit, smutnit, pohřbívat a sám být s úctou pohřben. Protože jej roztrhal výbuch a jeho život byl násilně a v rámci běhu dějin ukončen. A my se před ním památníkem máme v tichosti a hluboké úctě a pokorou poklonit. My, kteří žijeme a tvoříme dějiny postavené na jeho oběti. A teď, když jsme se tedy usebrali, že nějakou úctu padlým by to asi chtělo, násilně narveme do prostoru dva jehlany na obručích. Kde v tom kdo vidí Josefa K.? Kde je? Kam zmizel?

Rudoarmějec s flintou

Měl by památník vypadat jako ze žurnálu československo-sovětského přátelství? Hezky a hrdinsky vypadající a tvářící se rudoarmějec s flintičkou bojovně vytrčenou proti nepříteli (nic proti rudoarmějci, komentuji jen umělecké ztvárnění)? Ale jděte. Měl by být vyjádřením Písně neznámého vojína od Karla Kryla s důrazem na poslední slovo celé písně. Měl by mít myšlenku života, nikoliv geometrie páté třídy základní školy a touhy autorky celé záležitosti onanovat na veřejném prostranství.

 

Cena za tu zhovadilost nás, daňové poplatníky, přijde na 3 a půl milionu. Šikovný zámečník by něco takového ukrouhal za odpoledne za pár tisícovek a ani umělec bychom mu říkat nemuseli. Jak se u toho bude sekat tráva, bude zajímavé sledovat. Za zmínku stojí i jáma, kterou na počest obětem loňské střelby v ostravské nemocnici nechali radní před nemocnici instalovat. To je také… unglaublich, který potřebuje informační tabulku, aby člověk zjistil, že to není jen pisoár, ale pocta obětem. Vůbec, v té Ostravě jedou.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb