Státní moloch a epidemie. Komedie a tragédie. Komentář Štěpána Chába
komentář
29.10.2020
Foto: Facebook
Popisek: Jeden z vrchních komiků odchází?
Dvě na buzeraci nadržené pracovnice ostravské hygieny vyrazily zkontrolovat bohumínskou nemocnici, zda dodržuje všechna covidová opatření vlády. Šťouraly se v papírech a následně vyžadovaly vstup na covidové oddělení. Když jim bylo sděleno, že nemají ochranné pomůcky a tedy nebudou vpuštěny, dožadovaly se ochranných pomůcek z eráru nemocnice. To jim bylo z pochopitelných důvodů odepřeno. Načež se byrokratické hydry urazily a odkráčely páchat zlo o dům dál.
Tamní primář, bývalý ministr zdravotnictví, Svatopluk Němeček k tomu na Twitteru poznamenal: „Neuvěříte!!! Zdravotníci i v naší nemocnici už fakt neví, co dřív. A tak je dneska přišly zkontrolovat dvě pracovnice z hygieny. Jestli dodržujeme všechna nařízeni ministerstva ke kovidu, máme všechny papíry a tak. Chtěly na i kovidjednotku, ale zapomněly si vzít ochr. obleky.“ Ano, kontrola kvality poskytované péče se provádět musí, ale s citem, pane, s citem. Stejně tak by s citem mohl vystupovat primář Němeček, který do twitterového provolání šel skutečně se vší vervou.
Trasování? Chytrá karanténa? Kde? Cože?
Hygiena má v čase pandemie na starosti trasování, kterým se mělo zabránit masivnímu propuknutí covidu v republice. Samotné trasování od počátku selhávalo. Čtyři měsíce na to měli, neudělali nic. Ale ano, jistě, všechno připravili, na všem se dohodli, naplánovali, naprojektovali, prodiskutovali, rizikové faktory pojmenovali, uklidili po sobě a ještě napsali závěrečnou práci. Ale praxe ukázala, že to dopadlo jako vždycky. Nic proti těm, kteří pilně trasují a snažili se ten průšvih žehlit dřív, než začal. Ale bylo jich zoufale málo, všechno to bylo zoufale špatně připravené. Jako občan této republiky jsem viděl kapitální selhání. Jak to, že ti, kteří to měli vystavět, ještě nejsou ve frontě uchazečů na úřadu práce? Kdyby něco takového předvedli v soukromém sektoru, mají výpověď na minutu. To je ten náš byrokratický moloch tak strašně přerostlý, že není schopen žádného pohybu? Poučení pro budoucí časy – pekelně tu věc probrat a vyházet všechno, co brzdí. Ale to bychom museli začít nejspíš se sirkami a kanystrem benzínu v rukou.
Ale do toho nám vlétne i eRouška se svou úspěšností. Tam, řekneme si, nejde selhat, vždyť to jsou jen data, která jedou přes počítač. Tam by nastat problém neměl. A ejhle. Upozornění, že došlo k setkání s nakaženým, chodí se zpožděním České pošty. Tedy 2 až 5 dní. Efektivita, flexibilita a akceschopnost. To by si hygiena, a s ní i státní aparát, mohla dát do emblému.
Asi to mám
Zavoláte svému lékaři, že to asi máte a začnete se dožadovat testu? Nebo vám ho hygiena nařídí? Mělo by být v zájmu společnosti, aby se takový člověk izoloval a neroznášel nákazu. Jak dlouho se na test čeká? No, i 14 dní. A to už, pokud všichni ti experti nelžou, budete v pánu, nebo svěží jako rybička. To je chytrá karanténa v praxi. Trochu se v této souvislosti začínám bát pojmu chytrá domácnost. Sice to nebude mít zcela v režii stát, ale prsty v tom mít bude. To člověku chytrá domácnost začne po měsíci fungování škodit? Vypínat ledničku a topení? Voda z kohoutku začne probíjet?
Je na místě nadávat? Ale jistě
V létě jsme stáli před dvěma cestami. Nechat to přírodě, ať si to sama protřídí, anebo se připravit v dostatečném předstihu. My jsme dali na marketing a přírodu. Humanoidi sedící ve vládě přes léto krmili plebs o tom, že vše je v dobrých rukou, není se čeho bát, všechno funguje, vše je připravené. Mezitím se psaly oslavné články o oranžových vlacích, které vyvážejí mořechtivé občany ze země a užívali jsme si. Plebs prázdniny a dovolené, humanoidi pak parlamentní prázdniny a dovolené. Na Krétě, třeba. A vlastně se pořádně nic nechystalo. Jen manekýn Ken, zastávající v tu dobu post ministra zdravotnictví, přišel v polovině srpna s poznámkou, že by se mohly zase začít nosit roušky. Někde. Občas. Uragán nenávisti jej umlčel. Ale stejně, stačilo by to?
Jenže to zbytečné a trochu směšné zmatkování nás vede k tomu, že pozbýváme svobody, lidé přicházejí o živobytí a možnosti. Snad se zase zvetíme.
Vložil: Štěpán Cháb