Klobouk dolů, klobouk nahoru, klobouk, kam se podíváš. Na Novojičínsku ožívají vzácné vily po světoznámém kloboučníkovi
17.08.2020
Foto: Město Nový Jičín (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Vila Augusta. Na jedné straně nádhera, na té druhé ruiny, které nutně potřebují opravu
Hückelovy vily, které jsou veřejnosti nepřístupné, lze nyní navštívit prostřednictvím webových stránek města Nový Jičín. Zdejší radnice nechala obě nemovité kulturní památky natočit 3D kamerou, a vytvořila tak atraktivní virtuální prohlídku historicky cenných objektů. A skoro by se zdálo, že se nepodíváme do historicky významných vil nejen virtuálně, ale vůbec, hrozila totiž jejich zkáza.
„Na konci července měla proběhnout komentovaná prohlídka areálu vil včetně doprovodného programu a výstav. Kvůli epidemiologické situaci a souvisejícím nařízením se ale neuskuteční. Moderní technologie však nabídne zájemcům o prohlídku ještě víc. Veřejnost se dostane i do míst, kam by se jinak nepodívala. Do sklepení nebo na půdu,“ řekl koordinátor záchrany Hückelových vil Radek Polách. Odkaz na virtuální prohlídku je ZDE.
Bratři Hückelovi se rozhodli na východním svahu nad továrnou postavit vily, které by odrážely umělecké a architektonické tendence doby. O plány požádali vídeňského architekta Otto Thienemanna, který se v Novém Jičíně podílel na návrhu zdejší Okružní třídy, podle jeho plánů postavili i budovu okresního soudu a další. V letech 1880-1882 postavené vily představují zrcadlově komponovanou dvojici budov s členitými hmotami, jimž dominují nárožní věže. Průčelí člení pásová rustika, rizality, arkády a arkýře. Italizující prvky jsou dotvářeny motivy tehdy módního švýcarského stylu, jako jsou štíty s vyřezávanými dřevěnými trámy.
Snímání
Odborná firma snímala interiéry i venkovní prostory areálu tři dny. Účastníci virtuální exkurze se mohou pohybovat po jednotlivých bodech, které jim umožňují otáčení pohledu v rozsahu 360 stupňů. 3D záznam zároveň zdokumentoval použité materiály a stav budov před likvidací dřevomorky, která ve vilách proběhne na podzim.
Malířskou výzdobu interiérů provedl významný novojičínský rodák, ve Vídni působící Eduard F. Veith
„Součástí zpracované vizualizace je i video, ve kterém se vyjadřují lidé, kteří k vilám mají nějaký vztah. Například paní Nicole Hückel, což je pravnučka Fritze Hückela, posledního majitele vily Augusta Hückela, nebo architekt a herec David Vávra, zakladatel Divadla Sklep a spoluautor proslulého snímku Šumný Nový Jičín,“ uvedl místostarosta Nového Jičína Ondřej Syrovátka.
Počátky a konce
Už kolem roku 1630 se na Novojičínsko přistěhoval z bavorského Wurzburgu Gottfried Hückel. A právě v té době se začala nesměle psát historie kloboučnické světové metropole, Nového Jičína. Gottfried si vzal dceru místního kloboučníka, a celé kloboučnictví jako rod Hückelů rozvíjeli až do nástupu jeho pravnuka Johanna Alberta Hückela který se narodil v roce 1814. Ten už se nechtěl omezovat ruční výrobou klobouků někde v malé dílně. Chtěl vyrábět ve velkém. Ale jak?
Johann Albert Hückel poslal své tři syny na zkušenou do Evropy. A i díky jejich novým vědomostem se po návratu rozhodl modernizovat. A dobře udělal. Přešel z ručního šití na tovární, dokonce jako první v Rakousko-Uhersku použil pro výrobu parní stroj. S rozšířenou výrobou rostl celý podnik, Hückel nakoupil pozemky, nechal postavit i novou továrnu (na snímku). Růst firmy zastavila až první světová válka. V té době už továrnu vedli tři synové Johanna Alberta Hückela. Ti všichni během války padli. Vedení se ujali jejich potomci. Za první republiky byl Nový Jičín brán jako světová kloboučnická metropole. Jeho hvězda pohasla s druhou světovou válkou, a poté se znárodňováním po válce. V té době se podnik přejmenoval na TONAK (TOvárna NA Klobouky). Nyní patří firma švédské společnosti PCTC Invest.
|
Hückelovy vily v roce 2016 koupilo město za 13,7 milionu od společnosti JTH podnikatele Jaroslava Třešňáka. Památkově chráněné vily byly ve velmi špatném stavu. Proč? Pohrály si s nimi dějiny. Jejich existence započala mezi lety 1880 až 1882 a byly dílem rakouského architekta Otto Thienemanna. Po druhé světové začaly vily chátrat. Pravdou je, že za komunistického režimu v jednom objektu fungovala dětská ozdravovna, ve druhém kožní oddělení nemocnice, takže nějaká péče u vil probíhala. Zásadní problémy začaly po revoluci, kdy se o vily přestal kdokoliv starat. Akorát se jim dal štempl chráněných památek a přehazovali si je soukromníci a podnikatelé. Nyní před městským rozpočtem Nového Jičína stojí obrovské investice do záchrany vil. Moc nám tady ten tržní kapitalismus nevyšel. Stejně to zaplatíme všichni ze společného rozpočtu. Jinak by hodnotné budovy prostě spadly.
Architektonická studie Hückelových vil
A co ve vilách bude po rekonstrukci? „Jedna vila by mohla sloužit ke zdravotnickým účelům. Tu bychom rádi pronajali externímu provozovateli. Ve druhé by se mohl vybudovat multifunkční kulturně-společenský prostor,“ řekl pro ČT starosta Nového Jičína Jaroslav Dvořák (ČSSD). Tak je dobře, že se složíme z veřejného rozpočtu na něco pěkného a prospěšného. Sice to nevydělá ani pětník, ale zase budeme mít v Novém Jičíně něco hodnotného.
Vložil: Kamil Fára