Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Už v tom zase lítáme, severní Morava se zarouškuje a kultura znovu pláče. Čeká nás to brzy všechny? 5x pondělí Pavla Přeučila

20.07.2020
Už v tom zase lítáme, severní Morava se zarouškuje a kultura znovu pláče. Čeká nás to brzy všechny? 5x pondělí Pavla Přeučila

Autor: Facebook (stejně jako snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: „Nejsou Colours a z minuty na minutu skončil i NeFestival, během kterého jsme posílali do nebe takovou malou vzpomínku. Místo našich tradičních pódií jsme postavili světelné věže, které byly vidět po celé Ostravě. Myslíme, že teď je pravý čas si je znovu připomenout,“ stojí na FB stránkách smůlou stiženého festivalu

FOTO Tentokrát v tom lítá sice ´jen´ Moravskoslezský kraj, ale to je úplně fuk, protože reakce spousty lidí jsou úplně stejné, jako když v tom byla celá republika. Tvrdá hygienická opatření, která tuhle část republiky postihla, se setkávají s úplně stejnými reakcemi jak u běžných občanů, tak u politiků. Všichni jsou tak nějak rozděleni na dva nesmiřitelné tábory. Na jedné straně stojí zastánci dodržování co nejtvrdších hygienických pravidel a na straně druhé jejich odpůrci, kteří tvrdí, že hygienici a Ministerstvo zdravotnictví zase dělají z komára velblouda. Každý je náhle dokonalý odborník na hygienu a přesně ví, co se dělá špatně.

Naprosto chápu například šéfku festivalu Colours of Ostrava, která připravila alespoň malou náhradu za zrušený festival v podobě Nefestivalu. Ta se v přímém přenosu pořádně rozčílila a vůbec si nebrala servítky, když rozhodnutí krajských hygieniků označila za naprostou nehoráznost, nemravnost a ekonomickou devastaci celé kultury. Samozřejmě, tahle paní má na své rozhořčení plné právo. Dala do přípravy spolu s dalšími organizátory spoustu energie, času a peněz a náhle šlo z hodiny na hodinu všechno do háje. Na druhé straně ale chápu i hygieniky a zastánce co nejtvrdších hygienických opatření, protože někdy holt musí převážit zájmy celku nad zájmy jednotlivce nebo menší skupiny lidí. Navíc hygienici neustále upozorňují na rizika, spojená s pořádáním velkých akcí.

 

Colours vykřičely své zklamání ´světelnými věžemi´, byly vidět po celé Ostravě

Opatření jsou příliš pomalá, ale přicházejí příliš rychle

Zdá se vám to jako blbost? Mně taky. Ale přesně takhle to na naší politické scéně vypadá. Sám jsem osobně zastáncem těch přísnějších opatření. Ne proto, že patřím ke starší, čili ohroženější generaci, ale proto, že další masovou vlnu nákazy, která by zasáhla celé území republiky, by tenhle stát ekonomicky nepřežil a doplatily by na to bezesporu i moje děti. Dnes a denně mne překvapují na sociálních sítích hysterické výkřiky jejich uživatelů, dušujících se, že už si nikdy žádnou Babišovu tlamovku, rozuměj roušku na hubu nedají, že si budou chodit, jak chtějí a kam chtějí, protože nejsou ovce a žádná pitomá vláda jim to zakazovat nebude. To si jako tihle hrdinové neuvědomují, že budou ohrožovat celé své okolí? Že každý z nich může nakazit desítky dalších lidí a klidně znovu rozpoutat masovou epidemii?

 

Jejich naštvání se není co divit

Na druhé straně mne vůbec nepřekvapují reakce opozičních politiků, jimž se vrátila odvaha a zase kritizují všechno, s čím nejen vláda, ale prý zmanipulovaní a nekompetentní hygienici přijdou. Stejně jako v počátcích epidemie na ně dští oheň a síru, protože na jedné straně prý přicházejí s opatřeními pozdě, protože oni už na TO dávno upozorňovali a hned na to je seřvou, že opatření přišla příliš rychle, a lidé, nebo právě takoví organizátoři kulturních akcí, se na to nestačili připravit. Tahle opoziční schizofrenie se samozřejmě táhne naší politickou scénou už celou řadu měsíců a normální lidé už jí příliš nevěnují pozornost, nebo si z ní dělají srandu, jako z památného výroku šéfa ODS Petra Fialy, který se rozpálil doběla, když vynadal Babišově vládě, že při řešení krize jen kopíruje nápady ODS, aby vzápětí označil všechny kroky vlády za špatné, blbé a nelogické. 

Řídí Prahu opravdu banda amatérů?

V souvislosti s řadou podivných kroků pražského Magistrátu se čím dál tím častěji objevují hlasy, že teď všichni vidí, jak to vypadá, když se vedení města dostane do rukou amatérům. Začalo to zvláštní tchajwanskou misí primátora Hřiba, pokračovalo to bouráním pomníků a přejmenováním ulic, uzavřením Smetanova nábřeží a vybudováním restaurační zahrádky v místě, kde nemá co dělat, následovalo až trojnásobné zdražení nájemného v městských bytech, bouři nevole způsobil i plán přemalovat za stovky milionů pražské tramvaje a autobusy a nyní jde vedení Prahy proti všem svým původním slibům, když chce zdražit městskou hromadnou dopravu o doslova nekřesťanské peníze - jen taková roční Lítačka má podražit o 2000 korun! Aby toho nebylo málo, řidičům chce ještě více ztížit putování městem.

 

Ač za Piráty, kterým fandíme, primátor Hřib je... jakpak to říci slušně. No, blbec. Navíc aktivní. Zde si dává do nosu na Smetanově nábřeží, na zahrádce, která stojí na silnici. Fotograf musel nepochybně poslušně vyčkat, až primátorovi přejede za zadkem tramvaj, to by nevypadalo dobře

Za těmi posledně uvedenými nesmysly stojí náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (nestraník za uskupení Praha sobě). V době, kdy stojíme tváří v tvář obrovské krizi a lidé začínají pomalu obracet každou korunu v kapse, se tenhle pán vytasí s plánem, jak vyždímat peníze, chybějící v magistrátní pokladně z obyčejných lidí. Místo toho, aby Magistrát hledal úspory a snížil třeba svou přebujelou administrativu, budoval tak slibovaná záchytná parkoviště a parkovací domy, zdraží nejen MHD, ale zároveň i parkovné na těch pár záchytných parkovištích a nažene lidi do aut.

 

A další ´šikula´, Adam Scheinherr za uskupení Praha sobě. Že by zrovna dumal, jak nám vypne metro?

Nicméně hned jim cestování autem pořádně znepříjemní, protože zároveň plánuje uzavřít pro auta nejen Smetanovo nábřeží, ale i celou Malou Stranu zneprůjezdněním Karmelitské ulice. V jeho plánech nechybí ani omezení nebo zrušení slev v MHD pro studenty či seniory. Pan Scheinherr se sice dušuje, že všechno dělá pro Pražany a pro zklidnění provozu ve městě, ale tahle drastická opatření hovoří o pravém opaku. Pražané, plaťte a my vám zato pořádně znepříjemníme život! 

V EU už mají asi plné zuby českých bonzáků

O tom, že náš premiér Andrej Babiš je v silném střetu zájmů, už není pochyb. Poukazují na to zejména nová zjištění, dokládající, že zisky z Agrofertu nadále plynou do jeho kapes. V této souvislosti mne ale zaujalo něco jiného, a to nedávná zpráva, že soud EU odmítl žalobu na Evropskou radu kvůli nevyloučení Babiše ze zasedání o unijním rozpočtu. Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht, proslulý už několika udáními na premiéra, totiž rozhořčeně zažaloval Evropskou radu, která podle něj protiprávně odmítla z oněch zasedání Babiše vyloučit.

 

Dokud nežijeme v diktatuře, špinavé prádlo se má prát doma, to říkala už vaše babička, pane Wagenknechte

Soud Evropské unie poslal Wagenknechta slušně řečeno do háje a označil jeho žalobu za nepřípustnou a neopodstatněnou. Unijní soud navíc zdůraznil, že o tom, kdo bude na jednáních rady zemi zastupovat, rozhodují pouze členské státy. Wagenknechtovi tahle facka nestačila a prý se proti usnesení odvolá. Já jsem toho názoru, že špinavé prádlo se má prát doma a vylévat kýble naší špíny v Bruselu jen tuhle zemi poškozuje a neustálé bonzování u unijních orgánů jí nedělá zrovna dobré mezinárodní renomé. Protestujte, aktivizujte, sbírejte hlasy voličů, a hlavně je přiveďte k volbám. Jen tak se dá v demokratické společnosti něco změnit a zastavit i zloděje. Bonzáctvím rozhodně ne. 

Uvádět, či neuvádět národnost či etnickou příslušnost pachatelů?

Téhle téma rezonuje nejen naší společností už pěknou řádku let a v posledních dnech jej oživilo několik případů násilných a dokonce vražedných útoků, které se odehrály v některých evropských zemích. V Německu se znovu rozhořela tato diskuze v souvislosti s masovým násilím ve Stuttgartu, kde migranti vzali útokem místní obchody a restaurace, zapalovali auta, napadali policisty a rabovali po vzoru amerických barevných rebelů. Německá média přitom důsledně dodržovala anonymitu pachatelů. Ve Francii zase vypukly masové protesty poté, co řidiče autobusu surově napadla čtveřice útočníků, protože je nechtěl nechat nastoupit do vozu bez povinných roušek a platných jízdenek. Před pár dny na následky svých zranění Philippe Monguillot zemřel. Protestující se dožadovali nejen přísnějších postihů podobných útoků, ale také otevřeného uvádění původu násilníků. Na sociálních sítích se pak objevila jejich jména, jasně ukazující na jejich africký či arabský původ.

 

Pomníček statečného francouzského řidiče autobusu Philippa Monguillota

Podobná situace je i u nás, a navíc je tu uplatňován jakýsi podivný dvojí metr. V policejních zprávách a ve zpravodajství našich médií se můžeme často dozvídat, že tu a tam byla objevena pěstírna marihuany, vedená Vietnamci, onde zaútočil na svého kolegu nožem Ukrajinec, ale jakmile jsou do jakéhokoliv konfliktu zapleteni Romové nebo migranti, hovoří se najednou jen o anonymních pachatelích. Je veřejným tajemstvím, že 99,9% drogových dealerů v centru Prahy jsou migranti, ale oficiálně se o tom taktně mlčí. Policie občas nějakého chytí, ale vzápětí je propuštěn a může svou činnost provádět klidně dál. Jeho totožnost je přitom důsledně utajována. Pokud někdo ublíží Romovi, je z toho rázem celonárodní pozdvižení a na stole je okamžitě rasismus. Naopak útoky Romů na ´gádže´, terorizování dětí či seniorů na ulicích některých měst gangy mladistvých Romů je tabu a etnicita pachatelů se důsledně tají, protože by prý šlo o jakousi plošnou diskriminaci. Tahle falešná politická korektnost je i podle mnohých policistů cestou do pekel, protože značně omezuje mimo jiné i možnosti prevence takových kriminálních činů a jen mate veřejnost. 

Bude mít Turecko na svědomí konec NATO?

Na závěr mých dnešních postřehů si dovolím zabrousit do zahraničí, protože jde o problém, který se může brzy týkat i nás. Už více než půl roku roste napětí mezi Řeckem a Tureckem, a to nejen v otázce otevření hranic pro migranty ze strany Turků, kteří se snažili poslat Řekům masovou vlnu uprchlíků, ale zejména kvůli sporům o těžbu ropy v pohraničních vodách Kypru a Řecka a v neposlední řadě i turecké vojenské expanze do Libye. Po měsících mlčení si tureckých excesů konečně všimla i mainstreamová media, která o tom zarputile mlčela a možná k tomu přispělo i skandální rozhodnutí tureckého prezidenta Erdogana proměnit světoznámý chrám Boží moudrosti Hagia Sofia znovu na mešitu. Je na pováženou, že EU, jejímž členem na rozdíl od Turecka Řecko je, stojí evropské orgány na straně Turecka, tiše osmanskou expanzi schvalují a dokonce vyzývají Řeky ke smířlivému postoji a ústupkům.

Situace vygradovala, když se do konfliktů zapletl další stát NATO a to Francie. Nedávný střet francouzských a tureckých válečných lodí u libyjského pobřeží, který málem vyvrcholil střelbou, tedy konfliktem spojenců ve zbrani, může být pro alianci NATO fatální. O co šlo? Turecká nákladní loď Cirkin s neznámým nákladem, který bezpochyby obsahoval zbraně a vojenský materiál, se chystala přistát v libyjském přístavu Misurata. Není žádným tajemstvím, že Turci přesouvají do Libye po moři už pěkně dlouho zbrojní arzenál, včetně těžké techniky a snaží se zdecimovat armádu generála Haftara.

 

Snímek z operace Sea Guardian, foto Facebook / NATO

Francouzské válečné lodě, které jsou součástí operace Sea Guardian, střežící dodržování zbrojního embarga, uvaleného na Libyi, se snažily Turky zastavit a náklad zkontrolovat. V té chvíli jedna z tureckých fregat zapojila své radary pro řízení palby, což bylo pro Francouze znamením, že na ně hodlá zahájit ostrou střelbu. Francouzi se raději stáhli, ale okamžitě podali na tureckou agresi oficiální stížnost NATO. Následné vyšetřování zahráli činitelé NATO do autu a prohlásili celou událost za „neprůkaznou“. Turci tak vesele mohou nejen dál provádět v Libyi své vojenské operace, ale klidně tam doplňovat i svůj vojenský kontingent a jak NATO, tak EU budou jen tiše přihlížet. Uvidíme, zda si to Francie opravdu nechá líbit, nebo samotnou další existenci NATO zpochybní, což už se ostatně v některých tamějších politických kruzích děje.

 

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace