V Zoo Ostrava něco hodně smrdí. Vypadá to jak příšera z vesmíru a poprvé se objevil před 13 lety u nosorožců
16.07.2020
Foto: Zoo Ostrava (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Květnatec Archerův se zjevil v Zoo Ostrava
Před třinácti lety začala ostravská Zoo páchnout starým syrovým masem. Návštěvníky tak chytil za nos nepříjemný pach, který v nich nutně musel vyvolat otázku – není na místě, abychom zahájenou hladovku všech místních masožravců podpořili nějakým podpisem? Nebo je hygiena v Zoo na tak otřesné úrovni? Nic z toho nebyla pravda. Vinu na tom nesl, a dodnes nese květnatec Archerův, sabotér z říše hub.
Květnatec Archerův je totiž nepůvodní houba, která se k nám dostala z Austrálie. Podle domněnek s ovčí vlnou převáženou z tamních pastvin a farem během první světové války. Postupně se rozšířila prakticky po celé Evropě a nadále se sune čím dál víc na sever. První zaznamenaný květnatec na území tehdejšího Československa se datuje na rok 1963. Od té doby je čím dál běžnější na něj narazit a patřičně se vylekat toho, co to z té trávy leze. Květnatec Archerův je totiž na naše poklidné lesy a louky zjev nevšední. 4 až 7 chapadel růžové až rudé barvy, které se sápou z podrostu a páchnou tak, až má člověk nutkání volat policii s hlášením, že na místě došlo k vraždě. Někde určitě, tělo nevidíte, ale cítíte ho zaručeně.

Výběh pand červených, nejčastější místo výskytu
Pandy rády puch
Poprvé se květnatec v ostravské Zoo objevil v roce 2007 před výběhem nosorožců tuporohých. Ty už v Zoo nechovají. Snad není příčinou jejich přestěhování do jiné Zoo formální stížnost nosorožců na nesnesitelný zápach kolem výběhu. V roce 2011 na sebe květnatec upoutával pozornost v blízkosti výběhu pand červených. V roce 2012 jej mohli návštěvníci ostravské Zoo pozorovat hned na dvou místech – na hlavní trase v blízkosti nově vznikajícího Návštěvnického centra a dále před výběhem hrochů. V roce 2013 a 2014 ji bylo vidět hlavně u Čínské zahrady a opět kolem výběhu pand červených. V roce 2015, 2016 a 2017 květnatec bylo možné vidět a cítit hlavně pod výběhem jeřábů bělošíjích a kolem výběhu pand červených. Už zase kolem pand červených. Jde tam vidět nějaké vznikající přátelství překonávající čas i prostor? V letošním roce je vidět poměrně hojně na celé řadě míst. Ve velkém počtu vyrůstá například na Včelí stezce, kde by návštěvníci očekávali spíše vonnější zástupce rostlinné říše. Kde se objeví příště? Nikdo neví. Květnatec má totiž pro přesun zásadního spojence. Mouchy.

To je ten kazisvět, vypadá opravdu trochu mimozemsky
Ďáblovy prsty
Začíná to plodnicí. Ta vypadá jako malé vajíčko, zatím bez výrazného zápachu. V tomto stavu je s přimhouřením oka květnatec jedlý. Hezky v trojobalu jako běžné houbové řízky. Chutná trochu jako ryba nebo řádně uležený sýr. Podobné je to u naší domácí hadovky smrduté, jejíž plodnice ve tvaru vajíčka se také dají pozřít. Konzumace se však příliš nedoporučuje. Gurmánský zážitek to prý není. V době zralosti plodnice na vršku praskne a postupně vyrůstají chapadla. Po dokončení růstu květnatec trochu vypadá jako pařát vyrůstající ze země. I proto se mu říká ďáblovy prsty. V této fázi je květnatec velmi výrazně smradlavý a nepoživatelný.
Proč tak páchne?
Je to snad podlou povahou květnatce? Svým způsobem ano. Květnatec počítá s tím, že svým puchem zahnívajícího masa přiláká hmyz, převážně tedy mouchy. A takový výpočet mu jde k duhu, protože mouchy na jeho puch slyší a obalí jeho ‘květenství‘ v hojných počtech. Čehož květnatec využije k tomu, aby na mouchy nalepil výtrusy, kterými se rozšiřuje do okolí. Proto v ostravské Zoo nemohou odhadnout, kde se květnatec objeví příště. No tam, kam ho mouchy zanesou. Takže pokud při návštěvě ostravské Zoo ucítíte hnijící maso, nehledejte propisku, neprobíhá hladovka masožravců, to se jen květnatec snaží rozmnožit.
Vložil: Kamil Fára