´Ležím ve stínu lípy a v hlavě ňák dusno mám´. 30 let, 30 stromů. Hejtman a radní sázeli alej, jenže to není jen tak

Foto: Moravskoslezský kraj

Popisek: Radkovská alej dostala třicet nových lip

VIDEO Stařičké hanspaulské blues, k němuž text napsal legendární Jaroslav Müller a které hrají hanspaulské kapely Bluesberry a Krausberry na koncertech dodnes, trefně popisuje soužití s ´českým národním stromem i nápojem´… Proč si zrovna teď, na konci podzimu, připomínáme typicky letní song? Radkovská alej totiž dostala v den 30. výročí sametové revoluce dalších 30 nových stromů: Sázením 30 lip velkolistých vyvrcholily oslavy ´30let od sametu´ v Moravskoslezském kraji. V den státního svátku 17. listopadu navázali krajští radní na obnovu unikátní historické aleje v Radkově na Opavsku. Moravskoslezský kraj se touto akcí také připojil k celostátní kampani Česko sází budoucnost. Tyto kampaně a oslavy, konec konců také, často bývají jen formální, aby se splnila nějaká kolonka. Navíc sázení stromů, lip obzvláště, není jen tak, je třeba to udělat správně a pak se o ně starat. Jak hodnotíme krajské radní?

„Lípa je naším národním stromem oficiálně už od poloviny 19. století. Tyto mohutné stromy lidé sází při významných událostech, výročí sametové revoluce mezi ně rozhodně patří. S obnovou unikátní historické aleje jsme začali přesně před rokem a budeme v ní pokračovat i do budoucna,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a dodal, že stromy lemují kočárovou cestu mezi radkovským kostelem a zámkem v Dubové už přes 200 let. „Jsem rád, že se nám v minulém roce podařilo najít společnou řeč s obcí Radkov, spolkem Arnika, Lesy ČR i majitelem pozemků. Staré stromy podél silnice se budou ošetřovat a nechají se dožít, nová alej vzniká paralelně s tou stávající, jen dál od silnice, aby stromy netrpěly dopravou,“ vysvětlil hejtman a z toho je vidět, že v Moravskoslezském kraji vědí, co dělají. Pochvala!

Hejtman se chopil lopaty...

Pro každého občana republiky jeden strom, to je přece krásná myšlenka

Všichni partneři přistoupili na návrh plánu údržby a obnovy aleje v Radkově, kterou nechal Moravskoslezský kraj vypracovat. Vloni v ´osmnáctkovém´ roce u příležitosti sta let vzniku republiky krajští radní vysadili 18 vzrostlejších lip velkolistých. Byly vysoké 4 až 5 metrů, kmínky měly obvod asi 15 centimetrů. Letos přibylo 30 sazenic, které budou narostlé do stejné velikosti jako stromky vysazené vloni. „Výsadbou jsme se zapojili do kampaně Česko sází budoucnost. Přijali jsme výzvu Nadace partnerství, Ministerstva životního prostředí a dalších organizací, které tuto iniciativu připravují. Díky tomuto projektu by mělo být do pěti let v Čechách a na Moravě vysázeno 10 milionů stromů mimo les, do volné krajiny nebo třeba ve městě. Pro každého občana republiky jeden strom, to je přece krásná myšlenka. Jsem rád, že jsme se k ní přidali právě v tento významný den, 30 let od sametu,“ uzavřel hejtman.

Jak na lípu, aby vám neuschla?

Existuje stránka lipyrepubliky.cz, která eviduje tyto ´národní stromy´, také ale přináší přesný návod, jak na výsadbu i následnou péči: „Můžeme mít sebelepší výsadbový materiál, ale pokud nezajistíme řádnou výsadbu a přijatelné podmínky pro ujmutí a růst stromu, tak veškerá snaha vyzní na prázdno a budeme svědky chřadnoucích a skomírajících dřevin,“ stojí zde s tím, že nejvhodnější je odebírat sazenice přímo ze specializovaných školek, kde typy a kvalita výsadbového materiálu je určena technickými normami. Důležité je také zkontrolovat kvalitu. Sazenice stromů musí být zdravé, bez známek poškození kmene a kosterních větví s vyzrálými výhony, prosty chorob a škůdců. Zvýšená pozornost musí být věnována kořenům, kořenovému balu a kořenovému krčku. Pokud některý jedinec neodpovídá, je nutné jej vyměnit za jiný.

Raději vždy s kořenovým balem

Vzrostlejší stromky, které jsou pro jubilejní výsadby vhodné, jsou nabízeny se zemním balem nebo kontejnerované. Tento typ výsadbového materiálu se označuje jako krytokořenný. Prostokořenný sadební materiál (tedy sazenice bez kořenového balu) je citlivější na zacházení během přepravy a výsadby. Prostokořenné stromky jsou nabízeny v menších velikostech a nejsou tedy vhodné pro slavnostní výsadby. Krytokořenný materiál umožňuje lepší ´start´ dřevinám na trvalém stanovišti (růst není při výsadbě prakticky přerušen). To je výhodou ve špatných půdách, které v sídlech často nacházíme. Pro jubilejní výsadby nepoužíváme menší výpěstky než stromy s velikostí obvodu kmene 14 – 16 cm či 16 – 18 cm.

Jedna krásná lípa podzimní, abychom byli časově ukotveni...

A pak – pořádně kopat!

Důležité je říci, že čím větší výsadbová jáma, tím lépe bude nová lípa prospívat. Její hloubka by měla být přibližně stejná, nebo jen o něco málo větší než je výška kořenového balu. Šířka výsadbové jámy by měla být minimálně 1,5 – 2násobek šířky kořenového balu. Ideální tvar výsadbové jámy je kónický. Stěny jámy pokud možno zdrsníme a zkypříme rýčem, aby se mohly kořeny do budoucna snáze dostat do okolní rostlé zeminy. Dno výsadbové jámy rovněž nesmí být hladké a zhutněné, ale je nutné jej taktéž narušit. Dno jámy musí mít pevný základ, aby nedošlo k následnému poklesu kořenového krčku vysazeného stromu. Nekvalitní půdu z výsadbové jámy promícháme s předem připraveným lehce prokořenitelným a kvalitním zahradnickým substrátem. Alespoň 50 % vykopané zeminy by však mělo být použito při zasypání. Pro zlepšení podmínek pro růst můžeme přidat půdní kondicionéry. Na většině stanovišť ve městech a návsích byla půda v průběhu let a vlivem stavby výrazně zhutněna a je nevhodná pro zdravý růst kořenů. Nakypření půdy ve velkém okruhu kolem stromu umožní novým kořenům se rozšířit do volné půdy a urychlit zakořenění. Většina kořenů bude růst v horních 30 – 40 cm půdy.

Lípa je nádherný strom. Když kvete, úžasně voní...

Nezapomenout označit sever

Kořenový krček (místo u báze kmene kde se začínají větvit kořeny) bude při povrchu rostlé země. Strom „neutápíme“ ani nesázíme příliš mělko. Hloubka jámy je zhruba shodná s výškou balu. Manipulace se stromem je přípustná pouze za bal, ale nikoli za kmen stromu. Strom s obvodem kmene větším než 20 cm by měl být umístěn ve výsadbové jámě tak, jak byl ve školce – proto při dobývání musíme označit severní stranu stromu a při výsadbě touto značkou strom opět v jámě natočit na sever. Před vložením stromu do jámy pochopitelně odstraníme kontejnery, květináče či další obaly, jež nemohou v půdě zetlít. U dřevin s kořenovým balem je potřebné rozvázat uzly obalového materiálu na vrchní straně balu a uvolnit úvazek na kořenovém krčku. Pokud kořenový bal obepíná přírodní juta či je zajištěn drátěným košem z rychle rozkládajícího se drátu (tzv. černý drát), můžeme tyto materiály ponechat ve výsadbové jámě (do roka se přirozeně rozpadnou). Drátěné pletivo balu musí být v horní části uvolněné a vrchní stahovací drát musí být přestřižený, aby ještě před jeho rozpadem nedošlo k zařezávání drátu do kmene stromu. Pokud by drátěný koš byl náhodou z pozinkovaného pletiva, které se v půdě nerozloží, tak ho předem odstraníme.

Poté pořádně zalít a pokrýt mulčem

Vzrostlou lípu je důležité ukotvit pomocí kůlů (ochrana proti větru, mechanickému poškození, vandalismu). Minimálně dva kůly umisťujeme po směru provozu (aby se strom co nejvíce ochránil před mechanickým poškozením). Vhodnější je využití tří kůlů, které po dokončení výsadby spojíme pojícími lištami. Kůly zatloukáme do dna jámy ještě před jejím zasypáním. Kořeny a kořenové baly je potřebné obsypat zeminou ze všech stran a pečlivě zhutnit. Nesmí vzniknout vzduchové kapsy, které by mohly způsobit zasychání kořenů. Při přitlačování zeminy dbáme na to, abychom nepoškodili bal či kořeny nebo kořenový krček. Následná zálivka vodou napomůže sesedání (v případě slehnutí zeminy se doplní substrát). Povrch zeminy v nejbližším okolí stromu je vhodné upravit do mísy, v níž se bude držet voda při zálivce. Závlahová mísa kruhového tvaru by měla být ideálně alespoň o 1/3 větší než výsadbová jáma. Závlahovou mísu a povrch zasypané jámy je vhodné pokrýt mulčem (drcená kůra, dřevěné štěpky). Ten zadržuje vlhkost, chrání před extrémními teplotami a snižuje konkurenci trav a plevelů. Vrstvu mulče nedáváme více jak 10 cm a mulč nepřikládáme těsně ke kmeni.

Vzrostlá lípa je prostě paráda...

Péče trvá několik let

Následovat by měla dostatečná zálivka lípy. Z hlediska náročnosti zálivky je mnohem lepší vysazovat dřeviny na podzim. Do příchodu kritických horkých letních dnů, kdy je potřeba vody nejvyšší, dojde alespoň k částečnému rozvoji kořenového systému a vodní stres se tak přirozeně minimalizuje. Vlastní výsadbou jubilejního stromu na vhodné stanoviště naše starost o něj zdaleka nekončí. Kvalitní a zodpovědná následná péče tvoří minimálně polovinu úspěchu celé výsadby. Povýsadbová péče trvá u vzrostlých stromů až několik let. Jedná se především o zálivku a hnojení — závlahová místa je udržována minimálně po dobu dvou let a dále pak po celou dobu kdy je vykonávána zálivka, délku povýsadbového šoku lze orientačně stanovit jako 1 rok na každých 80 mm obvodu kmene (zaokrouhleného nahoru), hnojení se využívá zejména, pokud jsou stromy vystaveny stresu (např. poškození, choroby, nepříznivé klimatické vlivy), pro podporu jejich regeneračních schopností. Dále pak o péči o závlahovou mísu, kypření a odplevelování výsadby, výchovný řez korun mladých stromů, jehož cílem je podpoření charakteristické architektury a tvaru koruny, který je pro daný druh typický a dává předpoklad vytvoření zdravé, vitální funkční a stabilní koruny v období dospělosti stromu… Tím odborné rady zdaleka nekončí, nejlépe je se poučit přímo na stránkách ZDE.

Vložil: Markéta Vančová