Ema má lásku (a sex). Pěkného, huňatého Slováka. Courají se spolu po Javorníkách… Naše předpověď se vyplnila
04.08.2019
Foto: Archiv
Popisek: Ema má lásku a mravence, Ema se má
Medvědice Ema, která je od dubna vybavena telemetrickým obojkem, se po celé tři měsíce pohybuje v horách na česko - slovenském pomezí. Aktuálně se nachází v slovenské části Javorníků, kde se vyskytuje nejčastěji. Území, na kterém se během telemetrického sledování pohybovala, zaujímá více než 1300 kilometrů čtverečních.
Na základě získaných dat vědci zjistili, že primárně, z 93 %, využívala lesní prostředí. Dalším preferovaným biotopem byly louky a pastviny nebo zemědělské oblasti s přirozenou vegetací. V době medvědí říje ji několikrát zachytila fotopast ve společnosti samce. Za dobu sledování způsobila Ema škody na několika nezabezpečených stanovištích včel, od počátku června však zatím k žádné další škodě nedošlo.
Jak se s přítelem seznámili?
Vladovi Trulíkovi z hnutí Duha se již 28. května ve slovenské části Javorníků podařilo zdokumentovat medvědici Emu s telemetrickým obojkem poprvé ve společnosti medvědího samce. I to byl jeden z důvodů přesunu Emy z Moravy na Slovensko, v květnu a v červnu totiž vrcholí medvědí říje. Koukněte se sami na medvědí rande…
Mladá medvědice se pohybuje po velkém prostoru
„Telemetrie nám přináší pozoruhodné informace o aktivitě medvědice. Za dobu jejího sledování víme, že se pravidelně pohybuje ve Vsetínských Beskydech, Javorníkách i Moravskoslezských Beskydech. Ve srovnání s telemetrickými daty jiných medvědů v Karpatech se Ema pohybuje na několikanásobně větším území. Vzhledem k tomu, že jde o mladé zvíře, další období přinese více informací o tom, jestli se bude její prostorová aktivita zvětšovat nebo dojde k postupné stabilizaci domovského okrsku,“ uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj šelma při přesunech z jednotlivých pohoří musí překonat také hustěji osídlené části hor, přičemž občas neunikne pozornosti místních obyvatel, kteří vědcům poznatky z pozorování hlásí. V obydlených místech se medvědice zdržuje jen nezbytně nutnou dobu, kterou potřebuje k přesunu mezi horskými celky. Nebylo ji tedy potřeba nějakým způsobem aktivně plašit.
Pohyb telemetricky sledované medvědice Emy, od 9. 4. do 9. 7., zdroj LDF MENDELU
Dlabe mravence, maliny, borůvky a krade kukuřici divočákům
Zoologové také stále průběžně vyhodnocují, jaké prostředí medvědice využívá a čím se živí. „Za poslední tři měsíce jsme si mohli udělat celkem ucelený obrázek o tom, jak a kde medvědice tráví čas. Preferuje staré smíšené lesy, ale také zarůstající holiny, což se ukazuje hlavně v posledním měsíci. Souvisí to s výběrem potravy, kterou aktuálně tvoří hlavně různý hmyz a dřevokazní mravenci, již aktivně vyhrabává z trouchnivějících pařezů. Na zarůstajících holinách si jídelníček zpestřuje malinami a borůvkami. Jako většina medvědů nepohrdne také mysliveckými vnadišti (aby byla jistota, že zvěř na místo přijde a zdrží se zde delší dobu, zřizují myslivci poblíž posedů vnadiště s kukuřičnými klasy, šrotem, vývrhy a prošlým pečivem, pozn. red.), které jsou jednoduše dostupným zdrojem potravy,“ uvedl Michal Bojda, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí Duha Olomouc, podle kterého odpočinek tráví medvědice v hustých smrkových nebo bukových mlazinách.
Emu zachytila fotopast v okolí Smrku koncem letošního června, zdroj AOPK ČR, CHKO Beskydy
Jak se chránit před medvědem?
Přesto, že šelma aktuálně žádné škody nepůsobí, stále platí, že je třeba předcházet možným konfliktům a nenechávat volně přístupné odpadky. Tam, kde je to technicky možné, by místní chovatelé měli chránit zejména svá včelstva a hospodářská zvířata například elektrickými ohradníky. Tento způsob zabezpečení je v zemích s výskytem medvědů běžný a účinný. Také v Beskydech někteří včelaři instalovali kolem včelínů elektrické ohradníky a prokázalo se, že opatření fungují.
Elektricky zabezpečené úly v Beskydech, zdroj Hnutí Duha Olomouc
„Včelař, kterému jsme zapůjčili síťové elektrické ohradníky a také další včelař, jenž si vybudoval elektrický ohradník sám, nás informovali, že i když kolem jejich včelínů medvědi prošli, tentokrát zůstaly úly nepoškozené. Ukázalo se tak v praxi, že tato poměrně jednoduchá opatření mají opravdu smysl a fungují. Je totiž třeba podotknout, že v chráněné krajinné oblasti Beskydy se nepohybuje pouze medvědice Ema, ale i další medvědi,“ řekl František Šulgan z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.
Už přes čtvrt roku se medvědice Ema pohybuje po lesích s telemetrickým obojkem, který dostala, v oblasti Lysé hory. Ochránci přírody díky tomu vědí o poloze šelmy. Pokud by se ale začala chovat nebezpečně vůči lidem, může dojít k odchytu. Krajský úřad Moravskoslezského kraje povolil výjimku k případnému zásahu, kdyby se šelma pohybovala mimo chráněné krajinné oblasti a stala se hrozbou. V případě nutnosti zásahu povoluje výjimku na odchyt, rušení či usmrcení medvěda Správa CHKO, pokud se zvíře pohybuje na jejím území. V ostatních případech rozhoduje krajský úřad. Aby bylo možno předejít nebezpečné situaci, zahájil krajský úřad řízení o povolení výjimky už v dubnu, tedy v období, kdy medvědice zavítala i do oblasti Palkovických hůrek a Hukvald.
Povolení na odchyt se týká pouze medvědice Emy, v minulých týdnech se jiný medvěd pohyboval například v blízkosti Frenštátu pod Radhoštěm. Na česko-slovenském pomezí v oblasti Beskyd se pravidelně objevují tři až čtyři medvědi. „Medvěd je přísně chráněné zvíře, povolení k zásahu se týká pouze případů, že by šelma ohrožovala lidské zdraví, nebo se nebezpečně pohybovala v bezprostřední blízkosti obytné zástavby. Výjimka by se týkala odchytu, rušení a pouze v krajním případě usmrcení zvířete. Samozřejmě doufáme, že nic z toho nebude nutné,“ řekl tehdy hejtman Ivo Vondrák.
Zákon o ochraně přírody a krajiny stanovuje podmínky, za kterých je porušení pravidel ochrany velkých šelem povolené, právě na to žádost odkazovala. Výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů lze povolit například v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti. „Odchyt je možné provést pomocí uspání narkotizační střelou, nebo odchytem do klece s případným uspáním narkotizační střelou. Usmrcení je možné provést pouze jako nejkrajnější řešení situace,“ píše se mimo jiné v rozhodnutí odboru životního prostředí s tím, že záměr je ve veřejném zájmu převažujícím nad zájmy ochrany přírody.
|
Vložil: Markéta Vančová