Všichni znají valašského, jenže on je i lašský král. Jmenuje se Zdeňa Viluš I. Monarcha si dokonce složil hymnu
01.08.2019
Foto: Turistické informační centrum Frýdek-Místek
Popisek: Lysohorská nej s lašským králem (na snímku uprostřed)
ROZHOVOR, VIDEO Turistické informační centrum Frýdek-Místek připravilo v letošní sezóně komentovaných výstupů na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd s názvem ´Lysohorská nej aneb co jste ještě nevěděli´ dva speciální výstupy. Jeden výstup zažijí účastníci s Lašským králem a jeden za západem slunce.
Na ten první s lašským králem se mohou zájemci vydat první srpnové úterý, a to konkrétně 6. srpna od parkoviště u Rajské boudy v 8.30 hodin. Výstup je doporučen především rodinám s dětmi, a právě díky zábavě a zastávkám bude pro ně mnohem příjemnější a jednodušší. Lašský král doprovodí skupinu až k rozcestí na Lukšinci, kde hlavně na děti čeká jedno velké dobrodružství.
|
Nutno rezervovat minimálně 3 dny předem na telefonním čísle 558 676 909 nebo e-mailem . Cena výstupu činí 50,-Kč/osoba, s Beskydy Card výhoda 20 %. Více informací na webových stránkách ZDE.
|
Západ slunce na Lysé hoře je velmi fotogenický, foto Facebook / Turistické informační centrum Frýdek-Místek
Za západem slunce
Druhý komentovaný výstup bude pro změnu za západem slunce. Ten se uskuteční v úterý 20. srpna a vycházet se bude rovněž z Malenovic. Čas začátku výstupu se z tradičních 8.30 hodin posouvá až na 16.30 hodin. V průběhu výstupu účastníci objeví krásu Satinských vodopádů, poznají nejstarší hospůdku v Beskydech, seznámí se se zbojníkem Ondrášem, dozví se různé pověsti tradující se o Lysé hoře, a průvodce i připomene, že není radno podceňovat ani Lysou horu. Účastníci by neměli zapomenout na baterky a čelovky, protože do údolí se bude scházet již za tmy. Obě akce se ponesou v pohodovém tempu s krátkými zastávkami, poutavým výkladem a návštěvou druhé nejvýše položené meteorologické stanice.
Zdeňa Viluš I.: Moje království vzniklo v roce 1987, ještě v ilegalitě
Zdeňa Viluš I. alias Zdeněk Krulikovský byl 20. srpna 2005 oficiálně jmenován lašským králem. Jeho působnost se rozkládá na území třech států… O svém kralování a království poskytl rozhovory Moravskoslezskému deníku a Frýdecko-Místeckému a Třineckému deníku. Pro jistotu si ho zopakujme, respektive jeho stále platné části…
Král Zdeňa Viluš I., foto Facebook / Království lašské
Sedmdesátník Zdeněk Krulikovský alias lašský král absolvoval Státní konzervatoř v Ostravě, při studiu působil v operetě Státního divadla. Roku 1971 nastoupil do Armádního souboru Víta Nejedlého v Praze jako sólista, poté už střídal angažmá převážně v hudebních divadlech, kde zpíval a hrál v operetách a muzikálech. V letech 1974 až 1982 účinkoval v Krušnohorském divadle v Teplicích a v opeře v Ústí nad Labem, tři roky strávil v Těšínském divadle a roky 1985 až 1990 ve Státním divadle Olomouc. Řadu let působil jako pedagog oboru sólový zpěv na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Je autorem knih o Lašsku, napsal i několik divadelních her, například ´Ondraš, pan Lysej hory´.
Kdy vlastně vzniklo Království lašské a za jakým účelem?
Království lašské vzniklo 15. září 1987 ještě v ilegalitě, jak to píši ve svých knihách. Tehdy jsem se v divadélku Čtyřlístek začal scházet se skupinou lidí, kteří měli k lašství velmi blízko. Od té doby jsme pokračovali jako občanské sdružení bez právní subjektivity. Tímto způsobem jsme existovali 23 let. Na rozdíl od eseroček, jako je Valašské království, nebo Markrabství lašské, jsme od počátku byli kulturně-vlastivědné a osvětové sdružení. Ta osvěta je takovým hlavním cílem.
Lašský král má spoustu povinností... Foto Lašský dostavník
Jak velké je vaše Království?
Jedná se v podstatě o celé území Moravskoslezského kraje, polského Slezska a část Slovenska – Kysuce, Orava, kde kdysi byla hranice mezi Moravou a Horními Uhry. Tu tvořila řeka Kysuca. Například taková Ostravica se dodnes věnuje národu Kysuc. Tančí staré kysucké tance, v nichž je Lašsko zřetelně zakořeněné. Tomuto slovenskému pomezí se také říká Horalské Lašsko. Na polské straně například v oblasti žiwiecké narazíme na pojem Lašsko všude – Lachovice, Lachůvka, Lachův Grůň. V celé oblasti až po Bielsko-Biala se nosil lašský kroj a právě z této druhé strany Beskyd k nám přišli lašští pastevci.
Co všechno titul lašského krále obnáší?
Radosti i starosti. Těch je mnohem víc. Občas čelím útokům závistivců, kteří ani zdaleka netuší, co mé kralování všecko obnáší. Někdy nevím, co dřív. Nejvíce jsou to starosti o finance. Vydáváme periodikum Lašský dostavník, který je v čím dále větší oblibě u lidí nejen v našem kraji. Shánět však na něj peníze není jednoduché. Sponzoři jsou často vrtkaví, jen pár těch nejvěrnějších nás stále drží ´nad vodou´. Radost mám, když vidím, jak veřejnost čím dál víc vnímá celou tu naši ´lašskou obrodu´, jak se o naši činnost stále více zajímá. A když mě vítají na nějaké slavnosti a zpívají se mnou hymnu, tak to opravdu hřeje u srdce.
Je pravda, že jste autorem lašské hymny?
Ano. Vznikla spontánně 15. září 1987, kdy jsme vyhlásili Lašské království – jako obrodu všeho lašského. Při Radegastu - v jedné restauraci v Olomouci, kde jsme byli v ´hanáckém exilu´ - mě napadly první dvě sloky. Třetí pak na konci etapového pochodu kolem Lašska v roce 2001. Melodie je inspirována slavnou písní ´Hej, Slované´.
Lysá hora
Lysá hora (1323 m n. m., v některých zdrojích 1324 m n. m. – o výšku se již dlouho vedou spory) je nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a Těšínska. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Na holém (lysém) vrcholu, na který vede silnice z Krásné, se nachází charakteristický telekomunikační vysílač, meteorologická stanice a několik horských chat, praví Wikipedie.
Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula. Z vrcholu Lysé hory vybíhají čtyři rozsochy (okrajový hřbet s jedním či několika vrcholy, který vybíhá z hlavního hřebene hornatiny či vrchoviny): Malchor, Zimný (Zimní Polana), Kobylanka (Velký Kobylík) a Lukšinec. Vrchol představuje významnou křižovatku turistických cest a dvakrát týdně (ve středu a pátek) na něj dojíždí autobusový spoj Raškovice – Lysá hora určený původně pro tělesně postižené a důchodce, nyní využívaný hojně i dalšími návštěvníky Beskyd. V masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací a památek: Mazák a Mazácký Grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další menší na okrajích masívu. Důvodem ochrany jsou smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů. V tzv. Ondrašovych ďurach se nachází pseudokrasové jeskyně a pukliny hojné i v dalších částech hory. V oblasti potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary a pro potok Satinu charakteristické vodopády. Koryto řeky Ostravice je chráněno kvůli geologické kvalitě. Vrchol Lysé hory v minulosti vážně poškodila průmyslová těžba dřeva.
Lysá hora je vlivem nadmořské výšky přesahující 1300 m n. m. jedním z nejchladnějších, nejdeštivějších a největrnějších míst v České republice. Průměrná roční teplota (1961–1990) činí 2,6 °C. V nejchladnějším lednu je průměrná teplota –6,2 °C a v nejteplejším červenci 11,3 °C. Průměrné roční srážky vykazují hodnotu 1390,8 mm. Nejdeštivější je červenec (196,8 mm) a nejsušší březen (76,8 mm). Lysá hora je velmi bohatá na sníh. V březnu kulminuje sněhová pokrývka a obvykle přesahuje 2 m. Sněhová pokrývka se zde vyskytuje každoročně od října do května. Sněžení se může objevit i v červenci a srpnu.
V roce 1880 vznikla na Lysé hoře útulna Albrechta Habsburského, což se stalo zdrojem určité závisti části českých turistů, kteří ´německou´ (tehdy míněno habsburskou) chatu ignorovali. Proto v roce 1935 vznikla na vrcholu chata Klubu českých turistů nazvaná podle Petra Bezruče Bezručova chata (na Lysé hoře), ačkoliv sám Petr Bezruč navštívil pouze ´německou´ chatu a v případě ´české´ se odmítl i účastnit jejího otevření. V roce 1948 byly obě znárodněny (chata Albrechta Habsburského byla přejmenována na Slezskou chatu) posléze sjednoceny a v letech 1972 a 1978 postupně obě do základů vyhořely.
V dalších letech poskytovaly turistům na vrcholu služby bufet Šantán, turistická ubytovna Kameňák a Horská chata Lysá hora zvaná ´Plesnivka´, která byla rozebrána v roce 2011. V letech 2012–2015 byla Klubem českých turistů nákladem 32 milionů korun znovu postavena a v září 2015 otevřena Bezručova chata. Následně byl zbourán známý Šantán, který byl provizorní náhradou vyhořelé původní Bezručovy chaty. Na místě bývalé Plesnivky stojí nyní nová Chata Emila Zátopka – Maratón. Na Lysé hoře stojí i stanice horské služby s provozem o víkendu a svátcích. Od roku 1897 se provádějí meteorologická měření (nová budova českého hydrometeorologického ústavu je zde od roku 1954). Od roku 1980 funguje i telekomunikační vysílač vysoký 78 metrů tvořící charakteristickou dominantu Lysé hory. Na hřebeni pod Lysou horou se nachází mohyla Ivančena (925 m) na památku popravených skautů.
|
Vložil: Markéta Vančová