Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zní to jako klišé, ale… voda znamená život. A proto jsou důležité mokřady, které ji zadržují, fungují jako houba

31.01.2019
Zní to jako klišé, ale… voda znamená život. A proto jsou důležité mokřady, které ji zadržují, fungují jako houba

Autor: AOPK ČR / Tomáš Just

Popisek: Světový den mokřadů spadá na 2. února

Světový den mokřadů, který připadá na sobotu, má připomenout, proč je potřeba chránit slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, slepá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště. Tématem letošního Světového dne mokřadů je klimatická změna. Tu doprovázejí výkyvy počasí, jako jsou dlouhotrvající sucha či povodně.

Jsou to právě mokřady, které se zásadní měrou podílejí na koloběhu vody v přírodě, pozitivně ovlivňují podnebí a zároveň poskytují domov a potravu mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) se podílí na zadržování vody v krajině a spravuje krajinotvorné programy, které jsou zdrojem financí pro potenciální projekty. Evropský Operační program Životního prostředí od roku 2014 poskytl na opatření, která napomáhají v krajině zadržovat vodu, zhruba dvě miliardy Kč.

Mokřady fungují jako houba

V zeleném rámečku je uvedeno několik zajímavých projektů nejen z Moravskoslezského kraje. Patří mezi ně obnova řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví, budování tůní v Českém středohoří a na Vysočině, obnova rašelinišť v Beskydech, či rozsáhlý projekt, který by měl mimo jiné zlepšit kvalitu vody v Máchově jezeře.

Mokřad v CHKO Poodří, foto Zbyněk Sovík

„Právě díky podpoře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se daří udržovat a obnovovat zamokřená území. Ta fungují jako houba, když prší a vody je dost, tak ji nasají a zadrží. V období beze srážek vodu pomalu uvolňují a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu. V posledních letech jsme podpořili stovky projektů na obnovu a údržbu mokřadů,“ říká František Pelc, ředitel AOPK ČR, a dodává: „Doufáme, že letošní zima pomůže obnovit zásoby vody, ale podstatná je právě struktura naší krajiny, aby voda hned neodtekla.“

Přehled více než dvou tisíc našich mokřadů – od těch s mezinárodním významem po mokřady lokálního charakteru – najdete ZDE.

Kozmické ptačí louky v zimě, foto Facebook

V ČR máme 14 chráněných mokřadů

Světový den mokřadů je mezinárodní významný den, kdy se každoročně 2. února připomíná podepsání Úmluvy o mokřadech v íránském městě Ramsar v roce 1971. Česká republika je jedním ze 170 států dodržujících tuto Úmluvu, která ukládá členským zemím povinnost vyhlásit na svém území alespoň jeden mokřad mezinárodního významu. Ten by měl svými přírodními hodnotami splňovat mezinárodně schválená kritéria. Stát se taktéž zavazuje ke zvýšené péči a ochraně těchto území. V České republice je zapsáno 14 mokřadů. Mezi prvními byly např. Šumavská rašeliniště (1990), Třeboňské rybníky (1990), Krkonošská rašeliniště (1993) či Mokřady dolního Podyjí (1993).

Příklady zajímavých projektů

Moravskoslezský kraj, Kozmické ptačí louky: Obnova tůní a revitalizace mokřadu

Foto Facebook

Nivu řeky Opavy u obce Kozmice tvoří systém mokřadů a květnatých podmáčených luk. Je domovem celé řady ptačích druhů, obojživelníků a hmyzu. Nynější projekt navazuje na přechozí a spočívá ve vybudování komplexu 11 tůní různých velikostí a hloubek s jiným sklonem svahu. Napomáhá tak obnově vodního režimu a zadržení vody v krajině. Nové vodní plošky byly ihned zabrány řadou obojživelníků, zejména ropuchou zelenou a následně se v okolí tůněk objevila hnízda řady ptačích druhů (kulík říční, čejka chocholatá, racek chechtavý či vodouš rudonohý). Akce byla podpořena z Operačního programu Životní prostředí s celkovými náklady 7,5 mil. Kč.

Moravskoslezský kraj, podmáčené a rašelinné smrčiny v CHKO Beskydy: Revitalizace nejvzácnějších lesních biotopů

Foto AOPK ČR

Podmáčené smrčiny s drobnými rašeliništi se v Beskydech vyskytují jen na několika málo místech, například v údolích Černé Ostravice, Velkého potoka a Čeladenky na Podolankách. Ohrožuje je vysušování. Projekt z Operačního programu Životní prostředí napomohl obnově jejich vodního režimu pomocí hrazení starých odvodňovacích příkopů dřevěnými přehrážkami, jejich obnovou a mapovaním již existujících přehrážek. Cílem této revitalizace bylo zpomalit odtok vody a zajistit opětovné zavodnění na lokalitách. V roce 2018 také došlo k výřezu smrků na nejcennějších rašeliništích v Černé Ostravici, kde se vyskytují vzácné rašelinné druhy rostlin jako suchopýr pochvatý a rosnatka okrouhlolistá.

Olomoucký kraj, obnova řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví: Jeden z nejdelších souvisle opevněných úseků řeky se dočkal revitalizace

Foto Olomoucký kraj

Čtyřkilometrový úsek koryta poblíž Štěpánova a Horky nad Moravou měl sice přirozenou trasu, avšak kamenný zához bránil meandrování koryta. Na místo nastoupily kráčející bagry, kamenný zához vytřídily a z některých kamenů vytvořily další ostrůvky, výhony a dnové pásy. Toto řešení je také efektivní a velice levné. Největším přínosem celého projektu je oživení největší moravské řeky, díky kterému bude koryto postupně měnit svoji trasu i charakter břehů. Již teď tu lze sledovat stovky metrů příkrých hlinitých břehů, kde mohou na jaře hnízdit ledňáčci či břehule. Taktéž dalším ptačím druhům (kulíci a pisíci) přibude díky štěrkovým lavicím řada nových hnízdících možností. Rozlévání vody v přirozených meandrech také podpoří zadržení vody v okolních lužních lesích. Na projekt přispěl Operační program Životní prostředí v celkové výši zhruba 4 mil. Kč.

Liberecký kraj, Opatření v povodí Robečského potoka v národní přírodní památce Swamp: Posílení ochrany vzácných rašelinných biotopů

Foto Město Doksy

Cílem bylo ochránit unikátní společenství řas, cévnatých rostlin a bezobratlých organismů v rašelinných jezírkách před průnikem vody z Máchova jezera. Dalším úkolem bylo zlepšit kvalitu vodu v Máchově jezeře a stav přilehlých mokřadů zamezením přitékajícího sedimentu z blízkého Břehyňského rybníka. Zdrojem financí byl Operačního programu Životní prostředí. Konkrétní opatření v terénu popisuje Ladislav Pořízek z AOPK ČR, ředitel regionálního pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj: „Rekonstrukce hrázky v NPP Swamp pomáhá uchránit toto unikátní a historicky proslulé naleziště vzácných druhů řas i vzácné hrotnosemenky hnědé před průnikem vod s odlišným chemismem. Odbahnění pak, společně s úpravou rybí obsádky, umožňuje zlepšovat kvalitu vody v Máchově jezeře, což má pozitivní vliv i na okolní mokřadní fenomény. Pravidelné sečení mokřadních luk v NPP Swamp nám pak pomáhá uchovat vzácné druhy rostlin, například orchidejí hlízovců či prstnatců.“

Plzeňský kraj, přírodní rezervace Nový rybník: Mokřady pro obojživelníky

Foto Plzeňský kraj

Nový rybník je jedna z nejmladších přírodních rezervací v Plzeňském kraji a byla vyhlášena na ochranu hnízdících a migrujících ptáků. V loňském roce zde AOPK ČR na svých pozemcích vytvořila tři tůně a rozšířila tak mokřadní biotop. Z odtěžené zeminy byla v jejich blízkosti vytvořena ´hnízdní stěna´, která by měla sloužit k hnízdění břehulí a ledňáčků. Celá akce byla financována z programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny v hodnotě 577 397 Kč. „Nově vytvořené tůně by měly sloužit pro rozmnožování obojživelníků, kteří jsou v centrální vodní ploše pod velkým tlakem zde hnízdících racků. Zajímavým prvkem je vybudování hnízdní stěny. Ta má sloužit pro ptáky, kteří vyvádějí mláďata v norách v březích přirozených toků. Takových je v naší krajině nedostatek,“ doplnil Zdeněk Myslík z AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Český les.

Kraj Vysočina, přírodní učebna Hliníky v Křižánkách: Odpadky nahradí obojživelníci a vážky

Foto Facebook

Přírodní učebna Hliníky leží u obce Křižánky na okraji přírodní rezervace Meandry Svratky u Milov. Toto místo dříve sloužilo k těžbě jílu, po které zde zůstaly terénní deprese. Ty se postupem času zaplnily vodou a plocha zarostla náletovými dřevinami. Taktéž zde vznikla černá skládka. Za společného úsilí AOPK ČR (Správy CHKO Žďárské vrchy), Sdružení Krajina, obce Křižánky a základní školy Křižánky se povedlo lokalitu vyčistit a revitalizovat zdejší tůně. Doplněno bylo zázemí pro terénní výuku křižáneckých školáků, hadník a hmyzí hotel. Akce byla podpořena z Programu obnovy přirozených funkcí krajiny částkou 113 445 Kč. „Na této akci je kromě obnovy mokřadního biotopu také velmi cenná spolupráce mezi místními občany a ochranou přírody. To, že se lidé vlastníma rukama podíleli na obnově této lokality, mělo obrovský význam. Určitě teď nebude hrozit, že by zde opět vznikla černá skládka,“ konstatuje Petra Doležalová z AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy.

Kraj Vysočina, rybník Dolní Bradlo u Jihlavy: Nové tůně pro kuňku obecnou a další živočichy

Foto Facebook

Kuňka obecná zde byla dříve hojně rozšířená, ale v posledních letech kvůli nevhodnému hospodaření téměř vymizela. V roce 2018 se tu vybudovaly nové tůně, které ve spojení s okolní mozaikou vodních ploch, rákosin a luk poskytují vhodné prostředí pro kuňku i ostatní obojživelníky. Zdrojem financí byl Program obnovy přirozených funkcí krajiny, s jehož pomocí tu bylo vytvořeno celkem 535 m2 tůní za 78 150 Kč. „Ač se zdá budování nových vodních ploch poblíž stávajících zbytečné, není tomu tak. Mnozí živočichové potřebují ke svému životu odlišné podmínky než ty, které panují v rybničních soustavách ovlivněných rybí obsádkou. Snad právě díky těmto drobným zásahům budeme moci i do budoucna slýchat hlas kuňky a sledovat kroužící ptáky nad hladinou. Tůně navíc pomáhají v době sucha k retenci vody v krajině,“ řekl Martin Černý z AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy.

Ústecký kraj, tůně u obce Touchořiny v CHKO České Středohoří: Zemědělec vrací vodu do krajiny

Z iniciativy místního zemědělce Petra Horčíka vzniklo v posledních dvou letech deset nových tůní o velikostech mezi 40 až 160 m2. Během horkého léta 2018 byly navzdory okolnímu suchu tůně dostatečně zaplněny vodou, a proto poskytly útočiště pro řadu živočichů vázaných na vodu. Vhodné místo pro rozmnožování zde našel i čolek obecný, čolek horský, čolek velký a ropucha obecná, skokan štíhlý či skokan hnědý. Náklady na zbudování tůní byly pokryty z Programu péče o krajinu.

Vložil: Markéta Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace