Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Žádná Terezka, já tam vidím napsaný Bezruč… Nejen cimrmanologové se mohou přijít kouknout; den otevřených dveří na Dole Bezruč, dříve Terezie, je již tuto sobotu

06.09.2017
Žádná Terezka, já tam vidím napsaný Bezruč… Nejen cimrmanologové se mohou přijít kouknout; den otevřených dveří na Dole Bezruč, dříve Terezie, je již tuto sobotu

Foto: Diamo

Popisek: Důl Petr Bezruč, těžní věž Terezie po opravě

Státní podnik DIAMO se připojuje k výročí 750-ti let Ostravy a v sobotu 9. září zpřístupní pro veřejnost areál Dolu Bezruč (dříve Terezie) ve Slezské Ostravě, který byl nejhlubším dolem v ČR a letos pomyslně slaví 175 let od založení. Zájemci si mohou prohlédnout v čase od 10 do 16 hodin areál dolu a opravené objekty kulturních památek nebo také využít mimořádnou příležitost vystoupat po kovové konstrukci na sdružené těžní věže jámy Terezie a vidět Ostravu z jiné perspektivy.

Státní podnik DIAMO, který se stará o zavřené šachty na Ostravsku, připravil pro návštěvníky také promítání filmů, výstavu fotografií a info-panelů s hornickou tématikou, prezentaci digitalizace podzemí dolu a hudební vystoupení.

Důl Bezruč se nachází na Hladnovském kopci nad fotbalovým stadionem Bazaly. Státní podnik má na starosti část areálu s kulturními památkami, ostatní objekty byly buď zbourány, nebo se pro ně našlo nové využití a podnikají tam firmy.

Zakladatel ho pojmenoval po své manželce

Důl byl založen přímo u silnice z Moravské Ostravy do Michálkovic jako mělký v roce 1842. Jeho zakladatel Josef Gross, tehdejší centrální ředitel Vítkovických železáren (Vítkovické horní a hutní těžířstvo), důl založil ve vlastní režii a pojmenoval ho po své manželce. Krátce po založení důl prodal Salamonu Mayeru Rothschildovi, vlastníku Vítkovických železáren. V roce 1862 byl přebudován na hlubinný a připojen na Báňskou (též Montánní) dráhu a v následujícím roce vybaven parním těžním strojem. V 60. letech minulého století prošel rekonstrukcí a přestavbou a byla vyhloubena druhá, vysoce kapacitní těžní jáma.

Za dobu své existence Důl Terezie (Petr Bezruč) vytěžil odhadem 60 miliónů tun uhlí z hloubky dosahující až 1350 m. Uhlí z dobývacího prostoru Slezská Ostrava patřilo díky mimořádným koksovatelným vlastnostem k nejvíce oceňovaným druhům.

Těžbu ukončili již v roce 1992

Při útlumovém programu v ostravské části revíru byla na dole Petr Bezruč ukončena těžba 30. 6. 1992 a obě jámy byly v letech 1993 – 1994 zasypány. Dominantní kladivová těžní věž byla v srpnu 2002 odstraněna.

Zachována zůstala z památkově chráněných objektů pouze jámová budova a sdružená vzpěrová těžní dvojvěž z let 1902 a 1917, strojovna těžního stroje č. 1 a strojovna pomocného těžního stroje s elektrickým pomocným těžním strojem z roku 1914 od výrobce Siemens-Schuckert.

Prohlídku areálu zavřeného dolu a výstup na těžní věž nepořádá státní podnik DIAMO poprvé. Loni využilo podobnou příležitost na dole Barbora v Karviné přes 500 lidí.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace