Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Žádná Terezka, já tam vidím napsaný Bezruč… Nejen cimrmanologové se mohou přijít kouknout; den otevřených dveří na Dole Bezruč, dříve Terezie, je již tuto sobotu

06.09.2017
Žádná Terezka, já tam vidím napsaný Bezruč… Nejen cimrmanologové se mohou přijít kouknout; den otevřených dveří na Dole Bezruč, dříve Terezie, je již tuto sobotu

Autor: Diamo

Popisek: Důl Petr Bezruč, těžní věž Terezie po opravě

Státní podnik DIAMO se připojuje k výročí 750-ti let Ostravy a v sobotu 9. září zpřístupní pro veřejnost areál Dolu Bezruč (dříve Terezie) ve Slezské Ostravě, který byl nejhlubším dolem v ČR a letos pomyslně slaví 175 let od založení. Zájemci si mohou prohlédnout v čase od 10 do 16 hodin areál dolu a opravené objekty kulturních památek nebo také využít mimořádnou příležitost vystoupat po kovové konstrukci na sdružené těžní věže jámy Terezie a vidět Ostravu z jiné perspektivy.

Státní podnik DIAMO, který se stará o zavřené šachty na Ostravsku, připravil pro návštěvníky také promítání filmů, výstavu fotografií a info-panelů s hornickou tématikou, prezentaci digitalizace podzemí dolu a hudební vystoupení.

Důl Bezruč se nachází na Hladnovském kopci nad fotbalovým stadionem Bazaly. Státní podnik má na starosti část areálu s kulturními památkami, ostatní objekty byly buď zbourány, nebo se pro ně našlo nové využití a podnikají tam firmy.

Zakladatel ho pojmenoval po své manželce

Důl byl založen přímo u silnice z Moravské Ostravy do Michálkovic jako mělký v roce 1842. Jeho zakladatel Josef Gross, tehdejší centrální ředitel Vítkovických železáren (Vítkovické horní a hutní těžířstvo), důl založil ve vlastní režii a pojmenoval ho po své manželce. Krátce po založení důl prodal Salamonu Mayeru Rothschildovi, vlastníku Vítkovických železáren. V roce 1862 byl přebudován na hlubinný a připojen na Báňskou (též Montánní) dráhu a v následujícím roce vybaven parním těžním strojem. V 60. letech minulého století prošel rekonstrukcí a přestavbou a byla vyhloubena druhá, vysoce kapacitní těžní jáma.

Za dobu své existence Důl Terezie (Petr Bezruč) vytěžil odhadem 60 miliónů tun uhlí z hloubky dosahující až 1350 m. Uhlí z dobývacího prostoru Slezská Ostrava patřilo díky mimořádným koksovatelným vlastnostem k nejvíce oceňovaným druhům.

Těžbu ukončili již v roce 1992

Při útlumovém programu v ostravské části revíru byla na dole Petr Bezruč ukončena těžba 30. 6. 1992 a obě jámy byly v letech 1993 – 1994 zasypány. Dominantní kladivová těžní věž byla v srpnu 2002 odstraněna.

Zachována zůstala z památkově chráněných objektů pouze jámová budova a sdružená vzpěrová těžní dvojvěž z let 1902 a 1917, strojovna těžního stroje č. 1 a strojovna pomocného těžního stroje s elektrickým pomocným těžním strojem z roku 1914 od výrobce Siemens-Schuckert.

Prohlídku areálu zavřeného dolu a výstup na těžní věž nepořádá státní podnik DIAMO poprvé. Loni využilo podobnou příležitost na dole Barbora v Karviné přes 500 lidí.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace