Byznys s chudobou podporuje stát miliardami. Podnikatelé si to pochvalují a říkají, že by byli hloupí, kdyby to nevyužili
12.04.2017
Foto: ČT
Popisek: Hotel Grand v Bohumíně
Média již několik let marně upozorňují na obrovský byznys kolem doplatků na bydlení, který umožňují naše zákony. Česká televize tento týden zjistila, že díky vysokým dávkám se někteří lidé v hmotné nouzi mohou ubytovat i v hotelích a stát jim na to velkoryse přispěje. Byznys s chudobou přitom stojí daňové poplatníky přes tři miliardy ročně.
Zatímco řada občanů, živořících na hranici bídy, se musí postarat o své bydlení sama a nikdo jim nepomůže, určitá sociální skupina dostává na bydlení velmi štědré příspěvky. Mnoho z nich této skutečnosti zneužívá. Díky doplatkům na bydlení se mohou dokonce ubytovat třeba v hotelu Grand v centru Bohumína. Ten už čtvrtým rokem prosperuje jako ubytovna na solidní úrovni a každý, kdo zde přebývá, má vše potřebné k dispozici. Za každou postel se tu platí kolem čtyř tisíc korun, čtyřčlenná rodina tak zaplatí přes deset tisíc. Většinu z toho však uhradí stát, často až devadesát procent celého nájemného. Například matka se dvěma dětmi získá doplatek více než devět tisíc korun. Kromě toho dostává další dávky na živobytí.
Kdo za to může?
Majitel ubytovny v hotelu Grand Zdeněk Plaček se otevřeně přiznává: „Asi bych byl pěkně hloupý podnikatel, kdybych toho nevyužil. To, co naši politici naservírovali, to tady je.“ Ale stěžuje si, že politici museli najít nějakého viníka vzniklé situace, a tak ho našli v majitelích ubytoven. „Udělali z nás miliardáře, kteří vydělávají na chudobě sociálně slabých.“
Za pravdu mu dává i řada odborníků. Podle nich stát zcela selhal, naopak jsou to právě majitelé ubytoven, kdo vůbec některým lidem umožňuje, aby alespoň trochu důstojně bydleli. Nebýt těchto ‘podnikatelů‘, skončili by nejspíš na ulici. Ministryně práce Michaela Marksová zase dává vinu obcím, protože prý nejsou schopné zajistit lidem sociální byty. Zlepšení situace si slibuje od novely zákona o hmotné nouzi, která má znovu snížit strop na vyplácené dávky. Dříve činil devadesát procent nájemného, nyní to má být pouze osmdesát procent.
Neblahé důsledky
Některé obce se rozhodly nahlas se ozvat a neúnosnou situaci řešit. Příkladem je Sokolov v Karlovarském kraji. Zde kvete byznys s ubytovnami, podobně jako v moravskoslezském regionu. Podnikavci skupují zanedbané domy a byty v nich pronajímají za značně vysoké částky, jejich zisky se pak pohybují v mnohatisícových částkách. Zatímco běžné nájemné se zde v šedesátimetrovém bytě pohybuje kolem pěti tisíc, v ubytovně mizerné kvality pak dosahuje až deseti tisíc. A to především díky vysokému doplatku na bydlení. Tento neblahý trend navíc způsobuje další vážné problémy, v Sokolově kvůli němu narůstá počet sociálně slabých obyvatel, což má pro město dost neblahé důsledky.
Sokolovští občané si stěžují, že ubytovny dělají z dříve slušných a klidných ulic ghetta. Sokolovský starosta Jan Picka jim odpověděl na webovém portálu městského úřadu, že vedení města nemá žádnou možnost proti tomuto byznysu bojovat: „Na konkrétních případech demonstrujeme nesmyslnou výši doplatku a námi navrhované řešení je prosté. Doplatek od státu by měl být pouze na nájemné, které je v tom kterém městě obvyklé. Pokud tedy v Sokolově činí nájemné v městském bytě pět tisíc korun, nechápu, jak ve stejné lokalitě a v bytě stejné velikosti a kategorie může dosahovat nájemné u nepřizpůsobivých výše deseti tisíc korun a více.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adéla Hofmanová