Blicka: VI. povídka ze série COVID WARS IV., OMDUDSOSOBO CHRONICLES

Foto: AI / Gemini+

Popisek: Ilustrační obrázek

ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ: Touto povídkou Marek Dobeš sérii OMDUDSOSOBO CHRONICLES končí… Píše: Z prezidentské knihovny Roberta Jamese „Bobbyho“ Fischera, Jr., 47. prezidenta Spojených států amerických. „Upozornění pro čtenáře (později čtenářstvo): Následující odstavec ruší platnost odstavce předchozího a vyhlašuje retroaktivní zákaz čtení odstavců budoucích.“ A pokračuje…

Stav reality: Verze 3.4.1 – platnost do 11:15]

Dnes ráno, v pondělí, za devátého roku panování osvíceného  DTA I.: ať žije dlouho, nadslunce naše jasné, červený hyperobr, Velká zeď Hercules–Corona Borealis, správce vinic Mar-a-Laga vezdejšího, Donald Trump August I. Zářivý, mi bylo padesát. Přesnou minutu a vlastně i hodinu, jsem zaspal. Pochopitelně. Narodil jsem se před padesáti lety ve čtyři hodiny ráno. Díky mami, sorry Bulovko, konec cintátu.

Když jsem si večer šel lehnout, táhlo mi na šedesátku, čekala mne poctivá menopóza. A taktéž se psalo nové století. Nebo mi to tak alespoň přišlo do soukromé datové schránky. Posuďte sami.

7:00 standartního středoevropského basbuffo-komik času

Ke snídani jsem si udělal vajíčka. Práce mi začínala až v půl deváté, měl jsem sdostatek prostoru pohrát si kvrdláním s pánvičkou jak Gordon Ramsay se škytavkou, počtem stroužků cibule a plátky na které jsem si skrojil něco veganského uzeného špeku. Ale příště si ho tam už nedám. Připálil se mi po stranách a pak nešel zaboha dolů.

Od té doby, co je zakázáno používat saponáty, drhnu čistým říčním pískem. Jenže ta „autentická chuť veganské slaniny vyrobená ze sójové a pšeničné bílkoviny, kterou si zamilujete,“ drží jak helvétská víra. Beru zpět, Confessio Helvetica, které po Tolerančním patentu měli milostivě čeští evangelíci povoleno a mohli se proto přihlásit pouze k helvetskému nebo augsburskému vyznání, takže vznikla řada sborů helvetského vyznání, aby se teprve po vzniku Československého státu, když jim do toho zahraničí přestalo kecat, v roce 1918 spojily s augsburskými sbory do nově vzniklé Českobratrské církve evangelické, která ve své tradici spojuje i Jednotu bratrskou, českou reformaci, utrakvismus apod., ulpělo na těle národa mnohem méně pevně. Takže třeba enviromentální víra, která nutí současné Čechy (konfiskováno botem AI3572E Ferda)…

Udělal jsem dobře. Jednak trávím bílkovinu poměrně dlouho, takže ušetřím za oběd, ale navíc se mi už v 7:45 na RS čtečce načetlo, že šlo o nutriční omyl, když se do médií tvrdilo, že „vejce zvyšují “dobrý” HDL cholesterol a nemají velký vliv na “špatný” LDL cholesterol.“ Snažím se žít zdravě a tak jsem si poznačil do hodinek, že nikoli, je to přesně naopak. Vajíčka už ale byla hotova, se sebezapřením jsem je pozřel a začal se chystat zasednout k počítači, protože šéf vyhlásil důležitou poradu, do které se měli zapojit i home offičáci. Když mi tedy v 8:01 přistála do hodinek MMS s vykuleným smajlíkem, trhlo se mnou zlé tušení. Podobné vzkazy nevěstily u nás v práci nic dobrého. Psala je slečna Pisklavá a čím výraznější smajlík dopnlila, tím zásadnější průsšvih se ze zprávy vyklubal. A taky že ano. Home office pro nižší management do odvoláhní počínaje 8:10 zrušen, všichni osobně u píchaček. 

[Operace Mimomísa: Změna kurzu o 180 stupňů]

Bydlím prakticky za rohem od kanceláře, ale i tak jsem doma zapomněl svačinu i přezůvky. Podstatné však je, že v 8:15, když ředitel zahájil poradu ze svého bungalovu na Bahamách, byl jsem jedním z mála přítomných a tudíž prémiových. Pokud se vaše pohyblivá složka mzdy hýbe jako v mém případě až o šedesát procent, je rozdíl v písničce „s prémiema nebo bez prémií, nevím, co si počít, když sem bez prémií“ věru silně citelný podnět. Dokonce i citelnější, než „s koulema nebo bez koulí“.  

Jenže šéf zahájil poradu netrpělivým zabubnováním ředitelské propisky o stůl. Už dvacet minut čekal, až se dorovnám na jeho Swatch Internet Time. Subtropické sluníčko, vůně cedrů, ale stejně nerad čekal. 0.27% pohyblivé složky za každý zmeškaný zavináč dolů. Pracovní den ještě nezačal a byl jsem už v mínusu.

Porada se vedla v tradiční 廣州話 kantonské čínštině. Klient se tudíž logicky rekrutoval jak jinak - ze segmentu elektroautomotivního. 

Než jsem si stačil transpondér správně kantonizovat, navázal jsem small talk kontakt s kolegyní. Neměl jsem to dělat. Po několika letech homeoffisování se z ní stal opět standartní homosexuál. Rozplakal se. Prý jsem mu připomněl traumatizující nachlazení prostaty, které si způsobil, když ještě coby žena randil na mezi v minisukni a nevšiml si, že umělý trávník zkratoval, takže přestal být vytápěný. Teď se chytil za podbřišek a zbytek callu už dokázal odmeldovat jen zpod křesílka a s vypnutou kamerou.

Po několika neurolech a povolání tří pohotovostních firemních ombudsosobo jsme mohli přikročit k řešení problému. Čínský zákazník nás celou dobu zvědavě pozoroval. U nich je tvrdý kapitalismus, na osobní city se nehraje, byla to pro něj druhá Godzilla, zážitek IMAXimální. Ještě se mají od nás co učit.

Otázka dne zněla, čím zaměstnat řidiče elektro autonomobilu, když vozidlo vše obstará samo a řídit netřeba. Dlouhá chvíle je ubíjející. A kulturní apropriace bez výjimky nudí stejně Evropana jako Asiata.

Navrhl jsem šachy. Vysmáli se mi, dnešní doba si žádá rychlá řešení.

Vítězoslavně jsem kontroval rapid šachem a blickou.

Bleskový šach znamená partii, ve které má dle pravidel FIDE hráč na rozmyšlenou nanejvýš deset minut. Sice je to zaujalo, ale pak stejně vyhrál lov Pokémonů, protože s těmi se můžete emocionálně lépe propojit. Co je obětovaný pindík proti proměně v Rajču. 

[O 4 minuty a 2 protichůdná nařízení později]

Když jsme končili, už mi kručelo hlady v břiše, sójašpek se tráví hrozně rychle. Pohlédl jsem na hodinky, můj žaludek měl dojem, že je nejvyšší čas, doba oběda byla skoro tady. Ne tak pro šéfa. Plynule přešel spolu s nejmodernějšími trendy na UTC+8:30 ‡ PYT (Pyongyang Time). A skutečně, na mých samonástavných hodinkách už bylo zase všechno jinak. Po třech Kimech, což bych pocitově označil tak na dalších pět hodin z mého ranního překonaného evropskocentrálně časového měření, nás konečně propustili. Závodní kantýna už samozřejmě zavřená. Asi si nikdo z nich ještě nepořídil ty naše moderní samonástavněšéfovi přizpůsobivé hodinky.

Při čekání na autobus jsem zjistil, že stanici přebudovali na zastávku trolejbusu. Který jel ovšem zcela jinam, mimo můj vymezený obytný sektor. Rozhodilo mne to natolik, že jsem opět zasmalltalknul se svým homokolegou. Přiznávám, byl v tom částečně flirt. Jsem též čtyřprocentní, tedy byl jsem ještě před měsícem, protože jak na mých hodinkách svítilo ze stránek časopisu LUI „Že prý jsme 4% menšina? Tak to už dávno neplatí! Studie, která si klade za cíl odstranit problémy v současné metodologii (ne vždy odpovídáme zcela upřímně, přestože jsou výzkumy anonymní), zjišťuje, že 19%…“ Takže jsem coby devatenácterák kolegovi tyknul.

Další pochybení, záchvat dnes už v pořadí čtvrtý. Předchozí dva se nepočítají a naštěstí jsem je neměl na svědomí. Můj homosexulní kolega si při conference callu spletl výrazy v jedné ze dvou větví sinotibetských jazyků zákazníka a než se nedorozumění vysvětlilo, hyperventiloval pod křesílkem.

Kolego se stal těsně po poradě díky působení zvýšené nálože psychotropních léčiv fluidním. Dostalo se mi proto přednášky na téma „nebinární člověk může představovat jménem, které nemá v občance. Pokud tomu tak je, oslovujeme ho tak, jak se nám představí. Používáme stejné jméno i stejný gramatický rod pro dobu před coming-outem (pokud si daná nebinární osoba nepřeje něco jiného). Málokterá nebinární osoba je za nebinární považována ihned po narození, protože většina zemí světa uznává pouze mužský a ženský gender. To ale neznamená, že nebinární osoba nebyla nebinární před coming-outem.“

Udělalo se mi z toho na blinkání.

Vzpamatoval jsem se až doma ve sprše, kde jsem si dopřál menší neškodné memopauzy.

Když jsem vzal hodinky z umyvadla, abych si před spaním přečetl něco o nejnovějších metodách morálního požívání špeku, přišel jsem na tři věci.

Nárokovat si morální autoritu a zabíjet zvířata za účelem vlastního přežití je výnosem OSN z dnešního odpoledne neudržitelné. EU obratem zadotovala liposukční stanice, kde vám z vašeho vlastního přebytečného tuku vylisují na 3D špekárnách vaše vlastní, či spoluobčanovy, tukové buňky do chutné nápodoby nejrůznějších uzenin včetně slaniny.

Slaninu nepotřebuji, neboť paralelně bylo výnosem Světové zdravotní organizace práv zvířat KWOK7B zakázáno pojídat jiná vejce, než náhodně nalezená kukaččí, pokud se tedy ovšem v jejich případě nepodaří najít ptačího původce násadového vejce ze strany samce, samice kukačky či kolemjdoucí lasice.

Časové pásno bylo změněno na UTC+8:45 H‡, dosud používané pouze pro zhruba dvěstě obyvatel na pomezí Západní a Jižní Austrálie, tedy v několika obcích podél silnice Eeyre Highway A1 a to od západu na východ Caiguna, Madura, Mundrabilla, Eucla a Border Village.

Byl nejvyšší čas vyrazit do práce.

Ještě se ani zcela nesetmělo a mě právě začínala druhá dnešní blicka…

V textu použito části článku

https://www.dykka.com/rubriky/blog/jak-spravne-oslovovat-nebinarni-lidi/

Doporučená hudba David Bowie – Changes

Vložil: Marek Dobeš