Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE: Tak už se vraždí i v Dorsetu. Smrt U Bílého jelena

01.07.2026
RECENZE: Tak už se vraždí i v Dorsetu. Smrt U Bílého jelena

Foto: Se svolením Host (stejně jako obálka v textu)

Popisek: Chris Chibnall

Detektivky stále vládnou světu a tak na český trh přichází nová série, jejíž hlavní postavou je detektiv Nicola Bridgeová. Její autor Chris Chibnall je známý především jako televizní scenárista, ačkoliv zrovna u nás možná ne zas až tak moc.

Podílel se zejména na seriálu Doctor Who, který v letech 2018 – 2022 vedl jako showrunner, a který během této doby svými příšernými nápady a stupidním dějem téměř dokonale zničil. Na Doctorovi Who nicméně pracoval už v dřívějších letech, stejně jako na jeho spin-offu Torchwood, kde byla jeho práce docela fajn. Na druhou stranu je ale také autorem jednoho z nejlepších detektivních seriálů vůbec. Fenomenální Broadchurch z roku 2013 v průběhu let adaptovali Američané, Francouzi a pod názvem Vina v loňském roce dokonce i Slováci. Můj vztah k Chibnallovi je tedy velmi rozporuplný. Jeho éru Doctora Who nemám příliš v lásce, ale Broadchurch je absolutní klasa. A právě proto jsem se těšil na jeho literární debut – ten je totiž zcela klasickou detektivkou z malebného anglického venkova, takže záruka úspěchu už od základu. Ale ta nepříjemná otázka – jestli to bude dobré – samozřejmě jen tak nezmizela. 

Chris Chibnall nám nabízí velmi čtivý příběh s krátkými kapitolami a rychle plynoucím tempem. Detektivka Nicola Bridgeová se v něm po letech kariéry ve velkém městě společně s manželem a synem stěhuje na venkov. Její zkušenosti se v malé vesničce Fleetcombe budou hodit dřív, než tuší, když je uprostřed hlavní silnice nalezen zavražděný majitel jedné ze dvou místních hospod – navíc nahý a s jeleními parohy na hlavě. Vyšetřování začíná a velmi rychle odhaluje, že život v obci není tak ideální, jak by se mohlo zdát. Vypadá to, že každý podezřelý tu má tajemství a tedy i důvod lhát... A zatímco čtenář se dozvídá, co Nicolu vedlo k návratu na venkov, ona a její parťák zase přijdou na to, že zločin kopíruje nevyřešenou, přesně sto let starou vraždu a stíny minulosti jsou tak možná ještě delší, než se zdá.

 

 

Příznivci klasických starosvětských detektivek budou patrně s knihou spokojeni, ostatně já jsem též. Pokud ale tušíte nějaké ale, tušíte správně. Mé výtky ovšem nejsou nikterak zásadní a na výsledné hodnocení nemají prakticky žádný vliv. Jsou tu dobře napsané postavy a díky velkému (ale nikoliv přehnanému) množství zvratů je dost možné, že budete každou chvíli podezřívat někoho jiného – mně se to stalo taky, skutečnému pachateli jsem se ale nepřiblížil. A tak to má být! I díky tomu je závěrečné odhalení příjemně překvapivé a navíc smysluplné. Někomu by ale mohla čtení znepříjemnit jedna nebinární postava, která je přímo v centru dění a u které se až příliš řeší, jakými zájmeny se nechává oslovovat. Inu, autor jde s dobou!

Navíc nabízí ještě druhou zápletku, která je ovšem pro vyřešení celého zločinu zcela zásadní a i když je zajímavá, přišla mi do děje našroubovaná až příliš na sílu. Zhruba někde uprostřed knihy mi navíc přišlo, že to celé nějak drhne, ale poslední třetina to zase vytáhla nahoru – mé dojmy tak zůstávají pozitivní, přesto je třeba říct, že Chibnall zajímavosti detektivek J. R. Ellise nebo J. M. Dalglieshe na knižním poli zatím nedosahuje. Dokazuje ale, že je zkušeným televizním scenáristou.

Smrt U bílého jelena se nijak nezaobírá komplikovanými dlouhými popisy, je hodně dialogová, a i proto je vcelku snadné přečíst ji raz dva a navíc si ji představit zfilmovanou. Jde o přesně takovou knihu, kterou ocení jak diváci Vražd v Midsomeru, tak čtenáři Agathy Christie. Náramně odpočinková, ale zároveň velmi chytrá záležitost – jak píše Lee Child: Je to „promyšlené, lidské, napínavé a překvapivé.“ K podobným recenzím se sice neodvolám, ale s touhle trefnou rád souhlasím. Tak dobrý jako Broadchurch sice Bílý jelen není, ale za toho Doctora Who se u mě Chibnall vykoupil celkem úspěšně. Na jeho další literární počin se už těším (druhý díl vyšel v angličtině před pár dny) a do západního Dorsetu (či jiného jeho sousedního hrabství) se rád vrátím. 

Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí recenzního výtisku.

Dávám 70 %.

 

Vložil: Tomáš Mysliveček