Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE: Pavel Kosatík – O tom Benešovi. Má smysl číst?

30.05.2026
RECENZE: Pavel Kosatík – O tom Benešovi. Má smysl číst?

Foto: KrajskéListy.cz

Popisek: O tom Benešovi

Pamatujete si? „Dáme si do bytu, do bytu dáme si vázu. Do vázy kytici, pod vázu stůl. A ke stolu židli, kdo židli má, bydlí. Každý, kdo bydlí, má starostí půl.“

Tak my kromě vázy a židle máme doma také obrovskou knihovnu. A neuplyne snad den, abych v ní nezahlédl kazetu se třemi svazky pamětí prezidenta Beneše, kterou v roce 2007 vydalo nakladatelství Academia díky mimořádné píli editora Milana Haunera. Přestože jsem tento monumentální opus přečetl, Edvarda Beneše stále vnímám především jako „toho po TGM“. Nemohu si zkrátka pomoci.

Když se však na druhého československého prezidenta podíval Pavel Kosatík, autor Českého snění či knihy Emil Běžec, pocítil jsem nutkavou potřebu číst. Přispěla k tomu i fantastická obálka a grafické zpracování Terezy Marianové, stejně jako lidský a srozumitelný přístup k tématu.

Kdybych měl začít od konce, nejvíce mě bavily pasáže věnované nástupu komunismu. Nevím, proč mě právě toto období českých dějin tolik fascinuje, ale současně děkuji osudu, že jsem je nemusel zažít. Než se však dostaneme k únoru 1948, je třeba projít celý Benešův život.

Kosatík svého hrdinu představuje z mnoha úhlů pohledu, lidského, rodinného, filozofického, evropského i ryze národního. Vše se odehrává na pozadí života v letech 1884 až 1948, tedy v období, do něhož se vměstnalo tolik historických událostí, že by vydaly na několik životopisů.

ÚRYVEK:

Dávno nebyl oním Benešem, ke kterému se před lety sbíhaly nitky všeho politického dění v Československu. Působil unaveně a staře, ale především se v dané věci nechtěl angažovat s ohledem na svou pozici nadstranického prezidenta, tak jak si ji on sám vytvořil a jak jí rozuměl. Od roku 1945 si dával úzkostlivý pozor, aby nebyl obviněn z toho, že přeje některé straně více než jiné. Vymezit se kriticky vůči komunistům, kteří v jeho očích garantovali spolupráci se Sovětským svazem, podle něho základní pilíř čs. politiky, Beneš považoval za naprosto vyloučené.

 

Osobně nejvíce oceňuji smířlivost, odstup a nadhled, s nimiž autor přistupuje k jednotlivým životním milníkům druhého československého prezidenta. Současně si však v některých pasážích neodpustí jemnou a velmi působivou nadsázku. Doslova jsem povyskočil u kapitoly Cesta Francie do hlubin noci. Samozřejmě jde o odkaz na slavný román Cesta do hlubin noci (Voyage au bout de la nuit) francouzského spisovatele Louise-Ferdinanda Célina.

Ještě větší radost mi udělala citace Václava Černého, jednoho z největších znalců francouzské literatury. Právě v takových okamžicích je vidět, že autor nad textem skutečně přemýšlí a dokáže vytvářet nečekané souvislosti.

Nejde ovšem o beletrii, nýbrž o poctivě vystavěný faktografický titul. Svým způsobem mi připomněl knihu Edvard Beneš: Truchlohra o prologu, šestnácti aktech, dvou mezihrách a jednom epilogu od Václava Junka (Olympia, 2018), kterou jsem rovněž četl s velkým zájmem. Kosatík je však podle mého názoru ještě o stupínek výše. Především díky schopnosti spojit historickou erudici s čtivostí a pochopením pro lidský rozměr hlavní postavy.

Když jsem se tedy v titulku zeptal, zda má Kosatíkova nová kniha vydaná nakladatelstvím Universum smysl číst, odpověď je jednoduchá: Má.

A to nejen pro zájemce o Edvarda Beneše, ale pro všechny, kteří chtějí lépe porozumět českým dějinám první poloviny 20. století. Pro hlubší studium pak doporučuji nahlédnout do rozsáhlého poznámkového aparátu, seznamu pramenů a jmenného rejstříku, které knihu uzavírají.

Vydává Universum.

Hodnocení: 90 %

Vložil: MBA Jan Holoubek