Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Sonet o smrti, Ladislav Landa. Páteční chvilka poezie

22.05.2026
Sonet o smrti, Ladislav Landa. Páteční chvilka poezie

Foto: Markéta Vančová

Popisek: Obraz vytvořený umělou inteligencí v programu Gemini

Ladislav Landa (1948, Praha – 4. června 1965, Praha) byl básník spojený s literárním undergroundem a generací beat.

Jeho tvorba byla výrazně melancholická, satirická a poznamenaná pocitem smutku. Publikoval zejména v literární revue Divoké víno, kde debutoval a kde vyšla většina jeho textů. V 17 letech spáchal sebevraždu. Posmrtně mu byla vydána sbírka Básně (1969), později také výbor Malá slabost v kolenou – Pocta Ladislavu Landovi (1998).

 

Sonet o smrti

Řeže mě do chodidla břitva
Já skončím jako Jesenin
Zemřu na lásku k množství Nin
Jestli mě nezahubí bitva

Jak bude krásná moje pitva
V srdci mi najdou černý blín
Ledviny sežrané od vín
A bude truchlit duše tvá

Až budu tlíti v márnici
A potom (jak tohleto říci?)
a na Slavíně pohřben potom

Pak vzpomeňte si na mne všici
Teďka jsem zrovna spolknul mšici
jsem mrtvý a nevím o tom

Jestli vám netáhnou kamna
a těžko oheň rozdělat
pak hodí se ti tvorba má
ač takhle skončím přece rád

Vždyť verš mi jenom padá z ruky
slova a rým sám od sebe
do těchhle básní se mi vkrádá
snad vědí že jsou pro tebe

 

Divoké víno, 9 / 1965

 

Vložil: Marie Křížová