Síla Vrilu – Wir schaufeln das. 8. povídka ze série MULTIVERCZ III.

Foto: AI / Grok

Popisek: Ilustrační obrázek

ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ: Tento víkend opět přichází čas Marka Dobeše a jeho série MULTIVERCZ.

„Kdo se snaží zastavit příliv migrantů, je obviněn téměř ze zločinu proti lidskosti.“ Arabista PhDr. Ing. Jiří Weigl, CSc., Rádio Universum, říjen 2023 

Srdce bilo rychleji, krev mu pulzovala v žilách, mysl se rozjasnila. Ale pak to přišlo: příliš mnoho. Energie se valila jako povodeň, přetékala z každé vlásečnice, rvala mu mysl na 3D nazipuzzle - antisemitismus, rasismus, Lebensraum, Führerprinzip, sociální darwinismus, eugenika, Entartete Kunst. Cítil se jak Reichstag 1. května 1945. Vyhořelá, rozstřílená kostra plná trosek pod Žukovovou holínkou. Padl na kolena, křičel, prosil, sténal, pak už jen zcela neárijsky slintal zatímco svět kolem něj mizel v oslepujícím světle. 

Odilo Lotario Globocnik, Jr. letěl opalizujícím, zářivým tunelem a jeho tělo se převracelo opisujíc bizarní vývrtky. V hlavě se mu bůhvíproč opět objevila dalajlámova slova o nebezpečí hry s vesmírným tkanivem oddělujícím přítomnost od minulosti. Jako v jakémsi obřím dětském kaleidoskopu se mu před očima míhaly střípky situací. 

Viděl Kolín na Silvestra, kde se ženy snažily utéct před nadšenými „oslavujícími“ exotických tváří, zatímco policie vypadala, jako by hledala návod na použití v Google Translate. Graffiti na zdech hlásala „Ne hranicím, ne národům!“ a lidské exkrementy pod nimi říkaly „Ne zábranám“. 

Viděl jakousi obézní bezdětnou odulou ženštinu s rysy bavorského pivaře hlásající do mikrofonů, že manželství pro všechny a surogátní mateřství jako největší vymoženost, kterou dala Evropa světu. Slyšel křik „Nepřestaneme, dokud nebudou slyšet všichni!“ a dav berlínského Gay Pride známý jako Christopher Street Day vypukl v jásot, až se Braniborská brána otřásla v základech. 

Viděl další obézní bezdětnou odulou ženštinu s rysy bavorského pivaře hlásající do mikrofonů „Wir schaffen das!“ A v zápětí se v Bundestagu začali dohadovat na téma rozporu mezi přísným dodržováním německého zákona o monogamii a humanitárními důvody. Kritici argumentovali, že uznání práv druhé manželky by pošlapalo ústřední princip rovnosti pohlaví a monogamie, které tvoří základ německého rodinného práva. Na druhé straně se objevily hlasy, které poukazovaly na sociální a ekonomické důsledky pro ženy a děti. Soudy v některých případech uznaly, že i když je polygamie v Německu nelegální, nesmí to vést k sociálnímu strádání těchto žen a dětí, a přiznaly jim omezená práva, například část dědictví nebo sociální dávky. 

Viděl, jak miliony přicházejí: z Afriky, Blízkého východu, Asie. Města se měnila v multikulturní labyrinty, kde německá kultura mizela pod náporem cizích zvyků. 

Viděl vánoční trhy opevněné betonovými zábranami lépe než Afrikakorps u El Alameinu. 

A opět uslyšel dalajlámu. „Evropa patří Evropanům.“ I kakofonii výkřiků, které ho za něj káraly ještě hlasitěji, než za cucání jazyka nezletilcům. Dalajláma si však jel svou a doplnil sám sebe tím, že migranti by se měli nakonec vrátit do svých domovských zemí, aby pomohli s jejich obnovou. 

Okolo hlavy mu proletěl citát „multikulturalistické zkulturnění“ z knihy Renauda Camuse Velká výměna z roku 2011 popisující evropské elity, „nahrazovače“ záměrně podporují masovou migraci, aby vytvořily novou, vykořeněnou a snadno ovladatelnou populaci. 

Probudil se trhnutím, patrně zvukem policejních sirén. Ležel kdesi v troskách toho, co bývalo kdysi zahradní kůlničkou v pověstných berlínských okrajových čtvrtích tradičně plných zeleně a s přírodou obcujících spádů drobných Berlíňanů. Strašně tu páchla moč. 

Nadzdvihl se na loktech a pohlédl přes předprseň zbytků zhroucené zídky. Viděl chaotické útržky situací, které mu připomínaly útok na Berlín. Že by se vrátil v čase? Rány explozí se ozývaly odevšad, ve vzduchu pach slzného plynu. Trochu mu to připomnělo silvestrovské oslavy na Václavském náměstí. Ale tak nebezpečné to přeci jen nebylo. Pak nad ním proletěly nohy jakéhosi muže, který prchal před pronásledujícími ho policisty. 

Muž odhodil vlajku, která Odila zakryla natolik ochotně, že po něm policejní pohorky jen něžně překlusaly, aniž by hlídka zaregistrovala zachřestění těch pár jemných prasklých kůstek. Když Odilo vypudil vyražený dech z tlustého střeva zpět do plicních laloků, na vlajku zaostřil. Vzápětí jí znechuceně odhodil. Bílý podklad, dva vodorovná modré pruhy a pak to přišlo - šesticípá hvězda uprostřed. Davidova hvězda. Fůj! Odilo se znechuceně odkulil od toho ďábelského symbolu. 

Pak ale začala pracovat jeho stará dobrá šišinka fašistická mozková a nacista v něm se zatetelil blahem z poznané pravdy. Ať se ocitl kdekoli, pronásledují tu příznivce Izraele. Odilo se s ulehčením se zvedl. 

Bylo mu zcela jasné, že tady se bude cítit nadmíru dobře. Místo kde policajti pronásledují židy, to je německé město, kde chce žít. Konečně se na něj usmálo štěstí. A jeho pocit pohody se prohluboval každým krokem. Evidentně se ocitl ve čtvrti, kde tvořila většinu spřátelená arabská komunita. Ani jedna jarmulka, ani jeden pejz. 

Matně si vybavil na svou strážní misi 28. listopadu 1941 zde v Berlíně, kdy se Vůdce Adolf Hitler setkal s velkým jeruzalémským muftím, Hadždž Amínem al-Husajním. Ten doufal, že od kancléře získá formální podporu pro arabskou nezávislost a především pro odstranění židovského osídlení v Palestině. Během schůzky, jejíž záznam je k dispozici, al-Husajní ujistil Hitlera, že Arabové a Němci mají společné nepřátele: Brity, Židy a komunisty. Hitler na to reagoval souhlasně, nicméně byl ve svých slibech obezřetný. Kávu tehdy nosila taková sympatická mladá buchta, jak ona se jenom… 

Traudl Jungeová, vzpomněl si Odilo. Šéfova sekretářka. Musí se za ní vypravit. Bude jí už dobrých devadesát, odhadoval. Ale my Němci máme dlouhověkost v krvi. Panská rasa je panská rasa. A navíc si dokážeme dobré jídlo na Evropě vždycky vydobýt. Nejsme jako Češi s těmi jejich supermarkety, které se kvalitou potravin příliš neliší od popelnic… No nic, to už bylo za ním, tady mu nehrozila ta odporná tschechische Bande, teď se zcela evidentně opět nacházel ve Vaterlandu, jak si ho každý pravověrný nacista vysnil. 

Uviděl cedulku Neukölln a zatetelil se blahem. Tady ještě nezapomněli na to, co to je árijská nadvláda! Mít tak svůj Luger, hned by tu převzal velení. Hermannstraße. Slunce pomalu vychází, lidé spěchají do práce, do nosu ho udeřila vůně falafelu. Dostal hlad, ten ho ale vbrzku přešel. Proč se mu do do aroma vegetariánské krmě mísí pach marihuany z nedalekého parku? Copak jsme ještě nezakázali kouření na veřejných prostranstvích, jak si to nekuřák Vůdce odedávna přál? Kolem procházejí skupiny lidí: mladí Arabové v teplácích diskutující o fotbale, ženy v hidžábech tlačící kočárky, turecký prodavač křičící „Frische Döner! Nur fünf Euro!“ 

„Was ist das?“ Euro? To nás ovládlo UFO? Copak by se nějaký Němec dobrovolně vzdal Reichsmark? To je… to je invaze! Arabové všude! Okolo něj proběhla skupina syrských teenagerů v tričcích addidas, cosi arabsky pokřikovali a mávali při tom mačetami. 

„Die Sarazenen!“ Jsou tu v plné síle! Kde jsou naši vojáci? Proč nikdo nestřílí? Prochází dál, míjí mešitu, kde se modlí lidé. Vidí billboard s reklamou na halal jídlo. 

Odilo se opět dostává do situace, kdy mu jeho titanem vyspravovanou páteří probíhá typický Päwek třas. Začne se chvět. 

„Nein, nein! To nemůže být Berlín! To je... Bagdád!“ 

Mladý prodavač v döner stánku mu podává cosi k jídlu zabaleného ve starých novinách „Willst du einen Falafel? Für Senioren nur drei Euro, Alte Kamerade Bruder!“ Odilo neodolá a hladově mu noviny s voňavým obsahem z ruky vytrhne. Pud zvítězil nad ctí. Vzápětí se však frontový veterán vzpamatovává a hrdě jídlo z novin před očima udiveného kuchaře vytřese na chodník, kde se přidruží k tunám dalších odpadků. 

„Kamarade? Já nejsem žádnej tvůj… Bruder! Já jsem čistokrevný Árijec! A kde jsou všichni Němci? Prohráli jsme snad válku? Jak strašná by to musela být prohra, když tu teď vládnou pouštní nomádi?“ 

Odpovědí mu je muezzin z mešity, svolávající k modlitbě. 

Odilo si zakryje uši protézami „Allahu akbar? Co je to za čarodějnictví? To je horší než ruská zima! Ještě horší než ruské voňavky.“ 

Ale není mu dáno zaobírat se vlastním psychickým rozvratem. Výrostci s mačetami na hrdelní pokřik prodavače nyní míří přímo k němu. Odilo se rozeběhne pryč, seč mu jeho protézy ukované z uralských dělových nábojnic, stačí. Ihned za rohem však věren svému výcviku od Otto Skorzenyho začne hrát jakoby nic čtenáře ve své vlastní variaci na Operaci Dub. Stojí otočen s rozevřenými novinami zády k výrostkům, kteří za svistu mačet proklušou okolo. 

Jedno nebezpečí zmizelo a další se však na něj vrhá se spáry hladově rozevřenými. Odilovy vyděšené oči padnou ve starých novinách na pochvalný článek o tom, že český prezident Pavel Petr podporuje přijetí Eura. „Wir begrüßen Des Präsidenten Euro-Kurs ausdrücklich. Damit gerät Tschechien wirtschaftlich stärker unter deutsche Kontrolle und gemeinsame EU-Regeln als je zuvor. Ein starkes Signal.“ 

(„Výslovně vítáme prezidentův kurz k euru. Česko se tím dostává hospodářsky silněji pod německou kontrolu a společná pravidla EU než kdy dříve. Silný signál.“) 

Odilo padne na kolena. 

„Mein Gott, proč jste mě probudili v tomhle pekle?“ 

Jeho zrak padne na plakát. Anoncuje promítání dokumentu: Im toten Winkel - Hitlers Sekretärin. 

„Slepé místo,“ hláskuje Odilo očima plnýma plnýma slz. Ale s úsměvem. Neboť hlavní hrdinkou tohoto filmového svědectví není nikdo jiný než Gertraud „Traudl“ Jungeová. Kdo jiný mu vše poctivě má vysvětlit, než Vůdcova nejoblíbenější sekretářka! 

Čerpáno ze zdrojů:

Celý rozhovor s Jiřím Weiglem si můžete přečíst zde:

https://www.radiouniversum.cz/weigl-jiri-3d-kdo-se-odvazi-zastavit-obri-priliv-migrantu-je-obvinovan-temer-ze-zlocinu-proti-lidskosti/ 

VG Rheinland-Pfalz ermöglicht Familiennachzug für Zweitfrau eines Syrers (Vyšší správní soud v Porýní-Falci umožňuje sloučení rodiny pro druhou manželku Syřana) Frankfurter Allgemeine Zeitung, duben 2017 

Dalai Lama: „Europa hat zu viele Flüchtlinge aufgenommen“ (Dalajláma: Evropa přijala příliš mnoho uprchlíků) Frankfurter Allgemeine Zeitung, září 2018 

Renaud Camus - Velká výměna (Le Grand Remplacement): „Politická čest nemůže spočívat ve zbožňování jediné hodnoty, rovnosti, v neprospěch všech ostatních, pravdy, pořádku, veřejného klidu, spravedlnosti, bezpečnosti, poznání, civilizace.“ (str. 227-228) 

Prezident Pavel: Je čas začít dělat kroky k přijetí eura SEZNAM ZPRÁVY, 1. 1. 2024

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-prezident-pavel-je-cas-zacit-delat-kroky-k-prijeti-eura-242788 

Im toten Winkel - Hitlers Sekretärin

https://www.csfd.cz/film/141706-im-toten-winkel-hitlers-sekretarin/prehled/ 

Příště: Štrůdl Traudl

Vložil: Marek Dobeš