Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Odsouzený k vzpomínání, Fray Íñigo de Mendoza. Středeční chvilka poezie

03.12.2025
Odsouzený k vzpomínání, Fray Íñigo de Mendoza. Středeční chvilka poezie

Foto: Markéta Vančová

Popisek: Obraz vytvořený umělou inteligencí v programu Midjourney

Fray Íñigo de Mendoza (asi 1424, Burgos – asi 1507, Valladolid) byl španělský františkán a básník 15. století, představitel tzv. zpěvné lyriky.

Pocházel z významného rodu s židovskými kořeny. Přestože vedl světský život a byl znám svým otevřeným kázáním, stal se kazatelem a almužníkem královny Isabely Katolické. Jeho nejvýznamnějším dílem jsou Coplas de vita Christi (1467–68), rozsáhlá alegorická báseň o životě Krista, která měla velký vliv na vývoj španělského náboženského dramatu. Dílo se dočkalo mnoha vydání a tří verzí – od kritické po ryze zbožnou. Na sklonku života se uchýlil do kláštera ve Valladolidu, kde působil až do své smrti kolem roku 1507.

 

Odsouzený k vzpomínání,
marně vzývám zapomnění.
Zoufalstvím jsem zachvácený,
neb neznáte slitování.
Že jsem vás kdy spatřil, paní!

Jen vás spatřím, hned se zlomím,
pro vás vzdychám, pro vás hořím;
leč, třebaže se vám dvořím,
přec vás nikdy neoblomím.
Z mé strany jen dobývání,
z vaší jen opovržení.
Zoufalstvím jsem zachvácený,
neb neznáte slitování.
Že jsem vás kdy spatřil, paní!

 

Ráj a peklo lásky ve španělských zpěvnících z 15. století, 2009, Mladá fronta

 

Vložil: Marie Křížová