Depilace mysli rozvědčíka Havla. 5. povídka ze série MULTIVERCZ III. Čtení na pokračování

Foto: AI / Midjourney

Popisek: Ilustrační obrázek

Tento víkend se Marek Dobeš vrací k sérii MULTIVERCZ III.

„Zkrátka a dobře,“ řekl Švejk, „je to s vámi vachrlatý, ale nesmíte ztrácet naději, jako říkal cikán Janeček v Plzni, že se to ještě může vobrátit k lepšímu, když mu v roce 1879 dávali kvůli tý dvojnásobný loupežný vraždě voprátku na krk.“ 

Pavel „Päwek“ Petr vulgo Prezident „Päwek“ Protektor se zasmál. Okamžitě se rychle rozhlédl. Nikdo ho neviděl. Nervně roztočil na stole cartdridge s malým zásuvným čipem.*¹ 

*¹Funkce: Zásobuje tiskárnu inkoustem a obsahuje tiskovou hlavu, která nanáší inkoust na papír. 

Tato konkrétní zásobovala hlavu prezidenta osvobodi-tele myšlenkami. Ale k tomu až později. Pavel Petr byl prezidentem osvoboditelem zatím jen napůl. I když to byla ta větší půlka jeho osobnosti, jak byl přesvědčen. Prezident Pavel Petr byl prostě jen pořádný -tele. 

I když neměl čip zasunut, bylo i jeho limitovanému IQ 107 jasné, že se dopustil rasistického jednání. Odsunul hrníček s turkem co nejdál. Ta Vašutka mu prostě nedělá dobře, svádí ho to podceňovat uvědomělé pěsti ve tmě. Nebezpečí ideonadzoru číhá všude, prezident neprznident, svatá ideopolicie nikdy nespí. 

A měl pravdu, z kaktusu na parapetu za jeho zády se vysunul maličký mikrofonek a zapátral po dalších projevech normálního života. 

„Päwekův“ švábsens se rozbzučel jak na poplach. A vzápětí se z interního rozhlasu ozval hlas první dámy, který v tónu nezapřel studium školy pro politruky.  

„Ty sis prd!“ zadrnčel chraptivě reproduktor značky Cоюзник. Sentiment je mrcha neodbytná, Petrova manželka ho nechala namontovat, protože jí z něj hlas přišel jaksi mladší. Pravdou bylo, že si ten zvuk pamatovala z doby svých studií na na bratislavské Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda. 

Päwek překvapeně začichal, pak se ublíženě ohradil. „Miláčku, neprd.“ 

„To je nadsázka! Myslela jsem mentálně. Že sis mentálně prd.“ Päwek opět rozšířil nosní dírky a vtáhl vzduch, což si obecně spojoval s činností čichové rekognice terénu. A opět nic necítil. „Miláčku, neprd, ani předtím, ani momentálně.“ 

„Neříkej mi miláčku, jsem tvoje družka!“

„Soudružko, miláčku,“ opravil se Pavel Petr.

„Družko, miláčku,“ idiote, nebyla uspokojena rozhlasová politručka. „Že ty sis vyndal čipa?“

„Vyndal.“

„A co jsem ti říkala?“

„Za žádnou cenu si z hlavy čip nevyndávat.“

„Tak proč?“

„Proč co?“

„Pročs neposlechs?“

„Mám po něm myšlenky.“

„To je nutná collateral damage. Jsi po něm chytřejší, vím, že je to nepříjemné, ale musíš to strpět. Nasaď si ho.“ 

Odilo Lotario Globocnik, Jr. si přitiskl sluchátka k uším, až to zabolelo. Rozechvěle zatajil dech. Slyšel, jak neohrabané rozvědčické prsty rozevřely jakousi schránku, možná dokonce cartdridge a následně mlaskavý zvuk zasouvání čipu do 107čkové mysli. 

Mikrofon z kaktusu se ještě více povysunul. Protože právě odsud odposodomával Odilo svého protivníka. Citlivý přístroj zavadil o sklo a pak už jen Odilovi protrhla bubínky exploze tříštícího se květináče s jeho odposlechem. Strhl si sluchátka z uší a očima vyhledal vatykus, aby zastavil krvácení. Horečně přitom v duchu karkulínoval. Vezme to po střeše. Musí se na to podívat osobně.   

Pavel Petr má jakousi digitální extenzi, kterou si zvyšuje mentální schopnosti. Proto se mu daří vždy Odila prohlédnout, proto vždy Odilo selhává. Za jeho nemesis stojí celé Silicon Valley. Jeho protivník je kyborg. Jenže jak si vysvětlit Päwkovu schopnost dokonalého přizpůsobení se jakékoli situaci? 

Namátkou by mohl Odilo popsat tyto případy: První školní den, 1. září roku 2025 řeč k sobě rovným, tedy prvňáčkům základní školy: „Chyby k životu patří a to důležité je, abychom se z nich dokázali poučit.“ Geniální. Copak mohou něco ti malí smradi namítat, až jim doma rodič bude chtít vysvětlit, že tahle přizpůsobivá lidská zrůda je vlastizrádce, který schvaloval vstup cizích vojsk do své vlasti. „Chyby k životu patří.“ Že se kvůli němu a jemu podobným Čechům upálil zoufalý student vlastenec Jan Palach? A nad jeho ostatky neváhá pronést projev: „Dělejme vše pro to, aby se žádný člověk nedostal do situace, kdy nevidí jiné východisko z vývoje společnosti než tragický čin.“ A že on udělal pravý opak? „Chyby k životu patří.“ Čím si tuto schopnost hodnotové flexibility Kaučukové Läu vysvětlit? 

„Ty rozvědčíku s bradkou z reklamy na motorky,“ zasyčel Odilo s digitální nenávistí hodnou Twitteru. Není zblytí, bude muset nasadit sám sebe a vniknout do protektorova paláce, aby se jeho čipu podíval na silikonový zoubek. Chlupatý kaktus už není mezi námi kamarád. Odilo proto nemohl slyšet, jak rozvědčík prezident obdržel povel od své politmamá: „Aktivuj si program Havel na Hrádečku, bobečku.“ 

Kotva zarachotila po omítce. Ale její zvuky utlumila vlajka Ukrajiny, která na Pražském nahradě hradila tu EU. Odilo se pomalu jako pavoučí už spouštěl směrem k prznidentovu oknu. A pak to zjistil. Spletl si křídlo. Takže se právě pohyboval okolo koupelny paní Petrové. V ruce držela břitvu a odřezávala si chuchvalce tuhých černých chlupů z míst, kam by se ani Marta Gottwaldová neodvážila. Odilo vytřeštil oči a pak už jen padal. Úder na dláždění nádvoří byl zhruba tak tvrdý, jako kdyby se s ním trumfoval Jan Masaryk, kdo řekne rychleji defenestrace. Dlužno dodat, že Jan trochu švindloval. Zkrátil si to na srace. Ve zlomku sekundy, kdy Odilův mozek putoval od jedné hemisféry k druhé, jako když Muhammad Ali odchází do důchodu, došlo mu, co pomáhá Päwkovi vyhrát jeho morální kličkovanou. Čip v mozku mu nejen zvyšuje IQ, ale také řídí cokoli vypustí z úst tak, aby za to nemohl být nyní či v budoucnu popotahován. Korektní slovník, dokonalé ptydepe, páková glajšaltizace mysli na nejvyšší rychlost. Depilace mozku od nevhodných myšlenek. 

Ale přesto Odilo neupadl do kómatu v depresích. V posledním zákmitu vědomí totiž uslyšel, vyděšené politručky leknutím vyluzený první životní mentální prd. 

Zdroj citátů:

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Kniha druhá: Na frontě 4. Nová utrpení

Příště: Odilo si to poslušně hasí

Vložil: Marek Dobeš