Vše se točí kolem vztahů, koho si sami vybereme, koho „dostaneme“, říká švédská spisovatelka Moa Herngren

Foto: Se svolením Moa Herngren

Popisek: Moa Herngren

ROZHOVORY NA OKRAJI: Skilsmässan znamená ve švédštině rozvod. Tjockdrottningen je tlustá královna a svärmodern tchyně. To poslední švédské podstatné jméno mi připadne obzvláště zajímavé, jelikož v něm cítím slova svár a mor, ale čistě foneticky, aby bylo jasno, jelikož samozřejmě nemám nic proti tchyním jakožto jedné z životních forem lidské rodinné pospolitosti. Ale nepíšeme srovnávací jazykovědné pojednání, nýbrž úvod k rozhovoru se švédskou autorkou a scenáristkou Moou Herngren, jejíž knihy Rozvod a Miss těžká váha znají také čeští čtenáři. A ti se teď mohou těšit na další román Tchyně, který vyjde ještě před konáním pražského Světa knihy, kde se mohou případní zájemci s autorkou potkat přímo osobně.

Moa Herngren je autorkou trilogie oceňovaných knih o mezilidských vztazích Rozvod (Metafora, 2024), Tchyně a Sourozenci. Tyto poutavé romány vyvolaly v knižních klubech, ale i obývacích pokojích Švédska horké diskuze o tom, se kterými z hrdinů čtenáři vlastně sympatizují. Moa Herngren je kromě spisovatelky i novinářkou a bývalou redaktorkou časopisu Elle. Zároveň je spoluautorkou scénáře k oblíbenému švédskému seriálu Bonusfamiljen (Netflix, česky Patchworková rodina). Moa Herngren žije ve Stockholmu.

Paní Herngren, je to pro mne velká čest, že si můžeme promluvit. Rád bych využil této příležitosti, abych se dozvěděl ledacos zajímavého nejen o vaší tvorbě, ale také o Švédsku. Začnu tedy u knih a rovnou se zeptám, jak se to přihodilo, že jste začala psát?

Kam až mi paměť sahá, vždycky jsem toužila stát se spisovatelkou. Když jsem byla malá, maminka mně a bratrům po večerech vyprávěla pohádky nebo nám dlouhé hodiny četla. Jakmile jsem se naučila číst já sama, nedokázala jsem přestat. Četla jsem jednu knihu za druhou a často vydržela dlouho do noci. Takže příběhy byly odjakživa mojí součástí. Jako náctiletá jsem si pak vedla deník a začala psát verše a krátké příběhy. Po nějaké době jsem se odhodlala k prvnímu románu a podařilo se mi najít nakladatele, který ve mě věřil.

V Česku vám vyšly již dvě knihy a brzy se na knižním trhu objeví román Tchyně. Předpokládám, že těch knih máte za sebou více?

Ano, celkem jsem napsala jedenáct knih – včetně dvou románů z žánru Young Adult a jedné příručky, která se týká vztahů v takzvaných patchworkových rodinách.

Rozvod a Tchyně. Nu, nic ve zlém, ale názvy mi evokují horory z rodinného prostředí. Proč jste si zvolila právě takové náměty?

I pro mě tato témata představují hororový scénář. Jak k takové situaci vůbec může dojít? A co kdyby se to stalo mně? Námět na Tchyni mě napadl v době, kdy jsem se sama stala babičkou. Začala jsem přemýšlet o lidech, kteří jsou odstřiženi od svých dospělých dětí a není jim umožněno vídat vlastní vnoučata. Jak se to může stát? Chtěla jsem zjistit, jak může dojít k tomu, že matka a dítě, kteří spolu vždy měly blízký vztah, dospějí do bodu, kdy vzájemně zcela přeruší veškerý kontakt.

S námětem na Rozvod to bylo podobné. Je mi přes padesát a začala jsem si všímat, že se lidé kolem mě najednou houfně rozvádějí. A rozvod se často objevuje jako blesk z čistého nebe. Páry spolu žijí přes třicet let a najednou se muž zničehonic rozhodne, že se chce rozvést. A manželka vůbec netuší proč. Jak k tomu dojde? A je vždy ten, kdo se chce rozvést, ten špatný? A ten, kdo je opouštěn, nevinná oběť? Chtěla jsem tyto knihy napsat z různých perspektiv a umožnit tak pochopit obě strany a porozumět tomu, jak a proč se takové zásadní zvraty staly.

Naše životy se odvíjí od vzájemných vztahů. Díky nim jsme lidmi. Jsme vztahy definováni. Vše se točí kolem vztahů. Koho si sami vybereme, koho „dostaneme“ (sourozence, rodiče, tchyně). Vztahy nás činí šťastnými, nebo nešťastnými. Chtěli bychom s těmi, které milujeme, žít šťastně až do konce, ale ono je to tak hrozně těžké… Chování lidí v rámci vztahů mě nesmírně zajímá.

Lidé se mohou rozvést třeba kvůli tchyni, anebo také z bezpočtu mnoha dalších důvodů. Co se přihodilo manželskému páru z vašeho románu, že začali řešit svůj rozvod?

Kniha začíná obyčejnou manželskou hádkou. Niklas poté odejde a Bea si myslí, že až se její muž uklidní, vrátí se s omluvou zpátky. Jenže on už se domů nevrátí. Místo toho požádá o rozvod a Bea vůbec nechápe proč, vůbec netuší, co se děje, ničeho si nevšimla. Niklas jí ovšem žádné jasné odpovědi neposkytne. Vlastně si tím „proč?“ není jistý ani on sám. Ví jen to, že v manželství už prostě nemůže zůstat. Děj se pak vrací zpátky v čase a objasňuje, co k téhle situaci vedlo. Nejprve z pohledu Bey a potom z pohledu Niklase. Nechci toho z knihy prozradit moc, je to o tom, jaké vzorce si ve vztazích tvoříme a že můžeme žít ve vztahu desítky let, aniž bychom se skutečně znali.

O čem tedy kniha Tchyně je? Dostane se v nich čtenářům náležitého poučení, aby se vyvarovali chyb vašich postav a jejich životy mohly plynout bez tragických životních zauzlenin, které mohou nést podobu rozvodu či právě tchyně?

Tchyně je o ženě jménem Åsa, jejím dospělém synovi a jeho nové přítelkyni. Åsa se ze všech sil snaží navázat se svou novou snachou přátelský vztah, obzvlášť poté, co synova přítelkyně otěhotní a ona se má stát babičkou. Jenže se jí to nedaří, naopak, s každou další snahou o přiblížení jako by se od sebe víc vzdalovaly, až s ní syn nakonec úplně přeruší kontakt. V této knize jsem se snažila přijít na to, jak se do takové situace může člověk dostat a že takto hluboký konflikt lze vnímat z různých perspektiv naprosto odlišně. Role tchyně mě fascinuje, myslím, že z historického a kulturního hlediska je nedoceněná. Mnoho lidí přece tchyni má a mnoho lidí se jí stane. Proč je mezi snachami a tchyněmi tolik třenic? Doufám, že čtenáři na tyto otázky v mojí knize třeba najdou nějaké odpovědi a zamyslí se nad svými vztahy a nad tím, jak je druhá strana může vidět odlišně.

Kdepak prosím pěkně ve Švédsku žijete? Ve Stockholmu?

Ano, bydlím ve Stockholmu, v části nazvané Gröndal, což znamená doslova zelené údolí a okolí je skutečně tomuto názvu věrné.

Řekněme, že mám jeden volný týden a že jsem v loterii vyhrál 1000 eur. Inu, to víte, u nás si většina spisovatelů a novinářů nežije na vysoké noze. Kam bych se měl zajet podívat?

Já samozřejmě miluji Stockholm a myslím, že je prostě nádherný, takže byste určitě měl přijet sem! Procházet se Stockholmem na jaře nebo v létě je naprosto fantastické, protože město se v podstatě rozkládá na ostrovech a všude je spousta vody. Najdete tu také mnoho muzeí, obchodů, restaurací. Pokud by vám zbyl čas, doporučuji také ostrov Gotland – odehrává se na něm část děje knihy Rozvod a zároveň je to největší ostrov Švédska s překrásnou přírodou a jedinečným klimatem.

Mohla byste mi doporučit nějaké speciality švédské kuchyně?

Zbožňuji nakládané sledě, které jíme v létě, o Vánocích a na Velikonoce. Oblíbené je také jídlo zvané skagenröra, což je takový zajímavý mix krevet s majonézou. A samozřejmě musíte vyzkoušet tradiční švédské masové kuličky s brusinkovým džemem.

U nás v Čechách se pije pivo jako voda. Neříkám, že je to chvályhodné, ale je tomu tak, ačkoliv dříve to s tou konzumací bylo ještě horší. Kolik prosím pěkně stojí ve Švédsku právě pivo? Mohla byste mi doporučit nějaké místní značky?

Já zrovna na pivo moc nejsem, ale myslím, že v poslední době cena stoupla, za sklenici piva v baru obvykle zaplatíte asi kolem 60-80 švédských korun (138-184 Kč, pozn. red.) Ve Švédsku se pivo, víno a ostatní alkohol prodává ve speciálním obchodě, tzv. Systembolaget, kde lze najít kolem 4000 různých značek piva z pivovarů ve Švédsku či z dovozu a ceny se u jednotlivých značek samozřejmě liší. V normálním obchodě s potravinami si také můžete nějaké pivo koupit, ale pouze s nižším procentem alkoholu. Ve Švédsku je tradičně oblíbený ležák, ale v poslední době stoupla popularita piva typu IPA.

Nu, tak to jsme si na krátko odskočili do Švédska a můžeme se vrátit do Prahy. Navštívila jste už někdy Českou republiku? Pokud ano, jaké byly vaše dojmy?

V Praze jsem byla naposledy před pětadvaceti lety a musím bohužel říct, že jsem z města moc neviděla, protože jsem tu byla pouze na jeden den a ten jsem celý strávila uvnitř konferenční místnosti. Takže se na tuhle návštěvu Prahy opravdu velice těším!

Zaslechl jsem, že letos se zúčastníte pražského knižního veletrhu Svět knihy. Jak se těšíte na setkání se čtenáři?

Opravdu mě velmi těší, že jsem byla na veletrh pozvána, a nemůžu se dočkat, až se se svými českými čtenáři pozdravím osobně.

Závěrem našeho krátkého rozhovoru se zeptám na vaše plány do budoucna.

V tuto chvíli píšu novou knihu, která by měla ve Švédsku vyjít v roce 2026. Protože píšu i scénáře, pracuji zároveň na několika televizních seriálech, jeden z nich (Diary of a Ditched Girl) by měl být vysílán v září na Netflixu.

Vložil: Jiří Kačur