Mrtvá z ostrova Skye, mrtvý Vinnetou, mrtvé impérium a spousta mrtvých v novém Nesbøm. Knižní čtvrtek

Království mě svého času opravdu nadchlo a považuji ho za vůbec nejlepší autorovu knihu. A taky jsem zastával názor, že je skvělé, že se jedná jen o jeden samostatný příběh. Jenomže teď tohle úžasné a napínavé vyprávění odehrávající se v malé norské vesnici pokračuje (ačkoliv po těch čtyřech letech od prvního dílu je to docela překvapení)... a já se nemůžu dočkat! Na Slovensku už je kniha tradičně k dostání a první recenze jsou nadšené. Nesmírně spokojení jsou i čtenáři v dalších zemích a kdo autora zná, ten ví, že čtení opět uteče jako voda. Fakt jsem zvědavý, jak příběh dvou bratrů s mnoha tajemstvími bude pokračovat a věřím, že v tomto případě autor opravdu nezklame.

Nové jméno na českém trhu, ale ani zdaleka ne nový autor. Historické detektivky jsou celkem příjemný trend – ale tahle se odehrává v Tallinnu patnáctého století. A Estonsko (ať už v jakékoliv době) pro českého čtenáře není zas tak obvyklá kulisa, takže minimálně v tomto směru by to mohlo být velmi zajímavé. Recenze o hlavní postavě hovoří jako o estonské verzi Sherlocka Holmese a Hercula Poirota v jednom, mě ale přijde trefné i (mé vlastní) přirovnání k bratru Cadfaelovi. Hargla vzdává hold Agatě Christie i tím, že Melchior na konci všechny podezřelé shromáždí v jedné místnosti a pak je začne postupně obviňovat. A když k tomu přidáte to velmi živé prostředí Tallinnu.... Série o apatykáři Melchiorovi čítá celkem sedm románů a celou řadu povídek. Pokud je vám však jméno jeho hrdiny povědomé, je to tím, že jste ho možná zahlédli v televizi – na základě knih vznikly v Estonsku v roce 2022 hned tři veleúspěšné filmy a chystá se další. Autor dále publikuje i romány a povídky pohybující se na hraně sci-fi, fantasy, hororu a alternativní historie.

Bestsellerová detektivní série odehrávající se ve Skotsku? Ano, prosím! No vážně, co by příznivci ostrovních detektivek chtěli víc? Jsem přesvědčen, že to bude vynikající! Ačkoliv J. M. Dalgliesh (což je muž) je na našem trhu nové jméno, v zahraničí je už velmi zavedený. Jeho skotská série s Duncanem McAdamem má zatím pět dílů (šestá vyjde letos), což teoreticky není zas tak moc, ale jeho předchozí série, Temný Yorkshire (neméně lákavé), to taky dotáhla na šest dílů a Skrytý Norfolk jich má dokonce šestnáct – pokud tedy mistr u nás uspěje, budeme se nejspíš mít na co těšit. Asi vás nepřekvapí, že hodnocení všech knih jsou vynikající a vysoce překračují veškerý průměr. Zvědavost je velká.

Tak, a teď něco úplně jiného a navíc ne úplně mainstreamového – ale o to zajímavějšího. Mezinárodní bestseller, o více než šesti stech stránkách, nabízející zcela nový přístup k antickým dějinám. Recenze hovoří o mistrovském díle, které je poutavé, ale ne zjednodušující, a která nabízí široký pohled i intimní detaily. Autorka je profesorkou klasických studií na univerzitě v Cambridge, členkou Britské i Americké akademie věd a redaktorkou magazínu TLS (Times Literary Supplement). Její kniha o Pompejích se stala bestsellerem a byla oceněna Wolfsonovou cenou a sama autorka má na kontě ocenění ještě mnohem více a je taky držitelkou Řádu britského impéria za zásluhy o výzkum antické civilizace. Před pěti lety jí v Argu česky vyšel krátký feministický manifest Ženy a moc.

V edici KOD v minulých dvou letech znovu vyšly díly Vinnetou, Vinnetou – Rudý gentleman a Vinnetou – Poslední výstřel. Nejsem příznivce mayovek, takže mě překvapilo, že existuje i díl, který se odehrává dlouhá léta po smrti rudého náčelníka Apačů. A ještě víc mě překvapilo, že v Albatrosu po těch desítkách let vychází vůbec poprvé. Česky už samozřejmě během více než století vyšel (dle těch internetů) zatím osmkrát, v mnoha nakladatelstvích, v mnoha překladech a pod mnohými názvy. Ale albatrosí vydání nejspíš všichni považují za definitivní, i díky ilustracím Zdeňka Buriana – v knize jsou všechny, které vytvořil k vydání z roku 1944. A co se toho děje týče, ono to nebude zase tak jednoduché, anotace totiž pokračuje: Jde o poslední autorův dokončený román, který lze považovat svého druhu za jeho uměleckou závěť. V příběhu May zpracovává zážitky z cest po Americe v roce 1908, kdy se svou druhou ženou Klárou „Srdíčkem“ navštívil místa, o kterých píše i v románu – například New York a Niagarské vodopády. Román zajímavě uzavírá některé dějové linie, které zůstaly v předešlé trilogii nedokončené, především osudy Old Shatterhandových přátel i nepřátel a Vinnetouovy závěti.

1) Kočičí kavárny jsou v módě a svědčí o tom i to, že knih, které se jmenují „Kočičí kavárna“ je hodně, 2) tahle je u nás nejnovější, ale originál vyšel už v roce 2019, 3) kniha má pouhých 176 stran, jedná se tedy o sympatickou jednohubku. Její autorka, Anna Sólyom, se narodila v Budapešti, ale už léta žije v Brazílii a píše ve španělštině. Kočičí kavárna je její první román a byl přeložen do patnácti jazyků. Hodnocení v recenzích sice dává dohromady lepší průměr, ale myslím, že u odpočinkových knih tohoto typu to vůbec nevadí. Navíc – tady je cílová skupina poměrně jasná a myslím, že existuje velká šance, že tu by kniha mohla zaujmout. Navíc tu už delší dobu nebylo nic pro ženy, tak abych nebyl nařčen, že jsem příliš monotónní.

A ještě jeden dívčí/ženský román. Ono to sice vypadá, že je to zase nějaký thriller (pravděpodobně nakonec nejspíš ano), ale na internetu je to vedeno jako román pro ženy a nakladatelská značka YoLi zase napovídá, že je to young adult – ale nedivil bych se, kdyby si na své přišli příznivci všech zmíněných kategorií. Originál vyšel v minulém roce a co se autorky týče, je to další jméno v dnešním seznamu, které je na českém i světovém trhu nové, na letošní rok chystá vydání další knihy. Recenze se pohybují v rozpětí od báječné a emocionální přes předvídatelné, ale čtivé až po strašné (ve smyslu nic moc). Takže, jak už to tak bývá, názor si budete muset udělat sami.