RECENZE: Paul Finch, Období mlh. Nostalgický návrat do dětství ve stylu Stephena Kinga, žánrovka jako víno

Foto: Se svolením Carcosa (stejně jako snímek obálky v článku)

Popisek: Období mlh

Pokud už máte Stephena Kinga přečteného takříkajíc „od Carrie po Holly“, možná vám přijde vhod tahle žánrová novela, která dává vzpomenout i na podobné příběhy dalších mistrů žánrů a která je pro nedávné hnusné počasí jako stvořená. A ne proto, že by taky stála za prd. To ani náhodou!

Podzim 1974. Parta třináctiletých dětí z malého města se těší na Halloween. Jenomže ve městě začíná řádit sériový vrah, který si za oběti vybírá jejich vrstevníky a spolužáky. Navíc to vypadá, že tím vrahem je přízrak s červenými dřeváky, který souvisí s místním uhelným dolem. Legenda ožívá... Klukovskou partičku tu pak doplňuje starší sestra jednoho z nich jakožto velmi atraktivní objekt prvního milostného poblouznění. Zápletka zní jako příběh zcela typický pro Stephena Kinga a taky má všechny atributy, které by takový příběh měl mít. Jenomže se neodehrává v Derry, ale v hornickém Ashburnu na severozápadě Anglie. Autorem úzké novely, kterou snadno zvládnete za jedno odpoledne, je Paul Finch.

Finch je jedním z nejvýraznějších britských autorů hororů, temné fantasy a thrillerů. Na českém trhu je znám díky své detektivní sérii s detektivem Markem Heckenburgem, ze které u nás vyšlo prvních šest dílů. Dále napsal přes tři sta povídek a knižní a audio příběhy ze světa seriálu Doctor Who. Fanouškům hororového žánru pak jeho tvorba může připomenout nejen Stephena Kinga, ale i – myslím, že poněkud nepřekvapivě – Dana Simmonse a jeho román Temné léto. A možná dokonce i Raye Bradburyho.

Kratší, ale výživné 

Období mlh, které se prvního českého vydání dočkalo loni na podzim v nakladatelství Carcosa, v originále vyšlo už v roce 2010. Největším kladem příběhu bude v očích mnoha čtenářů jistě jeho délka – má jen lehce přes 160 stran, jenomže právě tohle je ve výsledku i tím největším problémem. Samozřejmě vysvětlím – autor od první stránky fantasticky popisuje atmosféru, kterou skvěle podtrhává podzimní období a taky ich-forma vyprávění. Ashburn, i když má jistě své chyby, je přesně takovým místem, ve kterém byste chtěli prožít dětství a postavy jsou sympatické, a protože ve třinácti letech jsou to už docela dost puberťáci, najde se v příběhu díky tomu čas i na nějaké to zábavné odlehčení. Příběh celou dobu totiž postupně velmi sympaticky „temní“ - ale nejedná se o nic co by vyděsilo k smrti, jen je to celou dobu moc pěkně znepokojivé, i když na nějaký drsnější moment v knize taky občas dojde - velmi silnou částí příběhu je zejména osudová noční bojovka. 

Příběh je opravdu skvěle vystavěný a čtenáře spolehlivě vtáhne od první stránky, je na něm znát, že autor v těch sedmdesátkách vyrůstal. Taky bych chtěl! Vyprávění celou dobu příjemně a velmi pomalu plyne, proto je škoda, že finále mi přišlo přece jen trošku uspěchané – myslím, že pár stránek navíc by vůbec neuškodilo. Ale to je jen drobnost, která výslednému hodnocení neubírá prakticky nic. 

Ostatně tomu závěru se musí nechat ještě jedna věc – byl velmi překvapivý a nedokážu odhadnout, kolik čtenářů se dokáže dobrat pravdy včas. Já jsem si dokonce zanadával, že mě to přece mohlo napadnout... jenomže nenapadlo. Takže musím ocenit chytrou hru čtenáře s autorem – to rozuzlení je opravdu hodně, hodně dobré. Já jsem se svým tipem na skutečného vraha byl velmi, velmi blízko (opravdu těsně vedle), takže kdyby to bylo tak, jak jsem si myslel já, byl bych možná trošku zklamaný.   

Retro horory s dospívajícími dětmi patří v žánru k tomu nejlepšímu, a je jedno, jestli se odehrávají v létě nebo na podzim. Ani Období mlh nakonec není výjimkou. Je napínavé, překvapivé, krásně nostalgické a není klišodní, což by v tomhle žánru být mohlo. Až zas bude někdy podzim – a Halloween – určitě si ho zase přečtu. Ten moment překvapení se mi sice v tomto případě už znovu nenaskytne, ale to nevadí. Ta atmosféra je prostě skvělá! A když je něco napsaného tak výborně, jako Období mlh (a navíc to nezabere tolik času), není co řešit. Zbývá jen vyslovit poslední přání určené Carcose – víc podobných knih (a víc knih od Paula Finche) by rozhodně nebylo na škodu! 

A ještě jedna věc – obálka je fantastická! 

Děkuji Carcose za poskytnutí recenzního výtisku a dávám 8/10.

Vložil: Tomáš Mysliveček