Fantómy, Vladimír Holan. Páteční chvilka poezie
31.01.2025
Foto: Markéta Vančová
Popisek: Obraz vytvořený umělou inteligencí v programu Midjourney
Vladimír Holan (1905, Praha– 1980, tamtéž) byl básník a překladatel.
Po ukončení gymnázia pracoval jako úředník pražského Penzijního ústavu. Později odešel pro nevhodnost povolání a ze zdravotních důvodů předčasně do penze a věnoval se literatuře a poezii. Působil jako redaktor Umělecké besedy v časopise Život. Později pracoval jako dramaturg Divadla E. F. Buriana. Po válce odmítl katolickou církev a vstoupil do KSČ. Brzy po převratu však prohlédl a jeho euforii z osvobození vystřídalo znechucení novými poměry. V roce 1950 se vrací do katolické církve, a členství v KSČ ruší. Po emigraci Jiřího Voskovce získal byt v přízemí domu na pražské Kampě, kde s Holanem (v 1. patře) bydlel Jan Werich. Jejich soužití nebylo příliš harmonické, ale vyprávělo se o něm mnoho vtipných historek.
Často používá i vlastní jazykové novotvary. Je pro něj typická enigmatičnost, spekulativnost, meditativnost, spirituálnost, vědomí tragiky života a pohrdání hedonismem.
FANTÓMY
Láska: i když jde o sebevětší bezprostřednost, je to vždycky jenom přiblížení... Milenci: co všechno se vejde mezi ně, až i sama mluva si je pouze představuje z podob do podob, jež se sobě zdají... Jsme v podsvětí a nevíme proč, které samo o sobě nic nechce...
|
Asklépiovi kohouta, 1970, Československý spisovatel
|

Vložil: Marie Křížová