Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Co jiného zbývá z pomíjivého…, Rio Preisner. Středeční chvilka poezie

15.01.2025
Co jiného zbývá z pomíjivého…, Rio Preisner. Středeční chvilka poezie

Foto: Markéta Vančová

Popisek: Obraz vytvořený umělou inteligencí v programu Midjourney

Rio Preisner (1925, Mukačevo – 2007, Indianola, Pensylvánie) byl český katolický básník a pedagog, filosof, spisovatel, překladatel a teatrolog.

V roce 1968, kvůli situaci v Československu, uprchl s rodinou do Vídně, odtud se pak přesunul do USA, kde pracoval jako profesor germanistiky na Penylvánské univerzitě. V roce 1995 získal Cenu Jana Zahradníčka a v roce 2000 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy I. stupně.

 

Co jiného zbývá z pomíjivého
       než momentka opilce čmeláka
       v žíhaném. Ale záchrana?
       Než jim v ledových stepích
       popukala srdce,
       poté co byli vyznamenáni
       sny první třídy
       a co odumřeli prstům a chřípím,
       vztahovali prý ruce k vyhláškám,
       které hrozily zastřelením
       Boha a krále.
       Před stájí se bělalo
       torzo madony. V mlází dobíjeli raněné.
       Do jizby vyhřezli čekisté.
       Z rozťatých hrudí prýštil
       jakýsi pomalý smysl.

 

Básně, 1997, Torst

 

Vložil: Marie Křížová