Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bradavice Harryho Pottera ve stylu a době Sherlocka Holmese aneb Další dáma ve hře. Knižní glosa Iva Fencla

23.04.2024
Bradavice Harryho Pottera ve stylu a době Sherlocka Holmese aneb Další dáma ve hře. Knižní glosa Iva Fencla

Foto: Se svolením Albatros Media (stejně jako obálka knihy a snímek autorky v článku)

Popisek: Výřez z obálky knihy Neuvěřitelné příhody z Baskerville Hall

Pokud uvěřím odvážným tvrzením nedávno vydané knihy Neuvěřitelné příhody z Baskerville Hall Američanky Ali Standishové, nevystudoval mladý Arthur Conan Doyle, budoucí duchovní otec Sherlocka Holmese, lékařství nijak banálně, protože ho roku 1868 přijala tajná vysoká škola, aby jej uvnitř ní obklopil ještě tajemnější spolek zvaný Trojlístek.

Školní ústav nestál v Bradavicích, i když si na místo z Harryho Pottera nelze nevzpomenout, a jmenuje se Baskerville Hall. Aby nebyla podobnost se světem paní Rowlingové tak nápadná, což ale žertuji, potká zde Doyle ne snad Hermionu, ale jistou Irene Eagleovou.

Otázkou do pranice je, zda si Irene nevezme jednou za manžela nějakého Adlera a nestane se Irene Adlerovou, a totiž jedinou ženou, co kdy obdivoval veliký Sherlock. „Její rodiče žijí v Paříži,“ zvíme, „ale brzy se odstěhují do Vídně, aby začali zkoušet nové představení. Sama Irene není jen operní pěvkyně, není však důvod se domnívat, že rodiče jsou něčím víc.“

Pokládáte takovéto hraní si (Doyle-Baskerville-Irene Adlerová) za zbytečné míchání jablek s hruškami? Za málo místné prolínání reality jen literární a zcela reálné (Conan Doyle a jeho rodiče)? Můžete, je to vaše právo. Ale lze přistoupit na hru. Pak zvíte, co bude dál.

 

Ali Standishová: Neuvěřitelné příhody z Baskerville Hall. Přeložil Jan Kozák. Ve společnosti Albatros vydalo nakladatelství Fragment. Praha 2024. 248 stran

Vedle Irene se Conan Doyle skamarádí ještě s chlapcem. Jeho jméno zní povědomě: Jimmie Moriarty. Aby toho nebylo málo, spisovatelka obsadila do rolí bradavických, promiňte, baskervillských pedagogů i jistého Johna H. Watsona (ten tu učí anatomii a fyziologii) a „brigádního generála“ Etienne Gérarda (jezdectví).

Gérard je, připomenu, v reálu hrdina Doylovy série historických příběhů o sice odvážném, ale trošku jednodušším brigadýrovi v Napoleonových službách.

Pokračuje se tak, že na Baskerville Hall (alias někdejší „Bakerově akademii“) přijal Doyla sám George Edward Challenger. Je to její ředitel, i když v našem původním čtenářském vesmíru především hrdina další Doylovy dobrodružné série a slavného románu Ztracený svět. Na dinosaury ostatně taky dojde a Challenger Doylovi úvodem píše:

Baskerville Hall je nejpřísnější a nejinovativnější školou na britských ostrovech a vychovala některé z nejlepších mozků naší doby. Vzhledem k vysoce citlivé a poněkud netradiční povaze studia však pečlivě střežíme svá tajemství před okolním světem. O svém přijetí proto nesmíte nikomu říct.

Challengerova zástupkyně se jmenuje Louise Hudsonová (což bude i jméno Holmesovy bytné) a pokračuje se v podobném duchu, takže dojde i na slavného Zeleného rytíře, známou figuru artušovských legend. Je označena jako ta největší záhada pověstí a… „Pro někoho divoké zjevení s nekale získanou a nadpřirozenou mocí. Pro jiné interprety nejvyšší ochránce ctnosti a rytířství. Ani na jeho vzhledu se prameny neshodnou. Někde vypadá normálně, v jiných příbězích se jméno vysvětluje tím, že sama rytířova kůže je zelená a jakoby porostlá mechem. Je to snad barva přírody zjara? Nebo barva jedu, dokonce smrti?“

Jen kousek nad Edinburghem skutečně leží Artušovo sedlo. Odsud Doyla vyzvedne sám profesor Challenger svou vzducholodí, jejímž je kapitánem, a principy románu dobře charakterizuje i následující moment: Challenger dovedl vzducholoď před obrovskou stavbu podobnou stodole, kterou z větší části zakrýval les. Když se blížili k zemi, přes cestu jim přeběhl pták se zahnutým zobákem a krátkými křídly. Už dříve viděl Arthur podobného tvora v knize Alenka v říši divů.

„Didi! Z cesty!“ zvolal Challenger.

„To je pták dodo?“

„Ne. Ale tahle k němu má nejblíž ze všech živých tvorů. Pokud víme, je poslední z čeledi těchto ptáků.“

Moriarty, Irene a Doyle jsou přijati do onoho tajného spolku, a zatímco se připravují na zkoušky, plní záludné úkoly, hrají hry a obávají se neidentifikovaného zla, vynoří se sám Sherlock Holmes…

Zdá se, že je tahle kniha-parafráze až moc odtržená od kloudné reality? Že se tady může přihodit všechno, takže na ničem nezáleží? Nevím. Ale je to svébytný svět, logika nikde nehapruje a naštěstí se potkáme i s vysoce racionálními jevy našeho světa, které děj jaksi kurtují k zemi. Jedním je daguerrotypie, dalším laterna magika. Snad jediným, a to ještě mnohými čtenáři vítaným „problémem“ této anglosaské knihy je očividnost, s jakou počítá s možností pokračování, ba série. A polopaticky to na konci říká sám Sherlock: „Mám podezření, že tohle je teprve začátek, a má podezření jsou téměř vždycky správná.“

Arthur se zachvěl, ale jeho profesor Holmes se netvářil vyděšeně. Poplácal ho po rameni:

„Připrav se, chlapče.“ Jeho šedé oči se rozzářily zvídavým světlem a na rtech mu hrál úsměv:

„Hra je v plném proudu.“

 

Ali Standish

Nakladatelství Harper Collins, které knihu loni vydalo, se nepochybně pokouší nastartovat i prostřednictvím umu Ali Standishové novou sérii, která by se - aspoň vzdáleně - přiblížila úspěchu Potterově. Koneckonců to může vyjít a autorka pastiše není úplně neznámá. Na kontě má už „psí knížku“ s názvem Malér jménem Bella, která vyšla česky před pěti lety, a sama pochází z Raleighu v Severní Karolíně. Dětství prožila částečně v regulérním táboře pro mladé spisovatele, kterému se říká Duke Young Writers Camp, a studovala na Pomona College. Stala se učitelkou a během prázdnin navštěvovala kurzy literatury na Hollins University. Nejméně jednou navštívila Anglii, to už s manželem, a vedle toho, že mají děti, vlastní anebo vlastnili záchranářského psa Bellu.

 

QRcode

Vložil: Ivo Fencl