Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Miloval ji celý život, dokazují to jeho láskyplné dopisy. O císařovně Sisi se spisovatelkou Dagmar Beňakovou

08.04.2024
Miloval ji celý život, dokazují to jeho láskyplné dopisy. O císařovně Sisi se spisovatelkou Dagmar Beňakovou

Foto: Se svolením Dagmar Beňakové

Popisek: Dagmar Beňaková

ROZHOVORY NA OKRAJI Být ženou není jednoduché. Ale být k tomu ještě císařovnou a královnou, může být opravdu složité a náročné, jak o tom svědčí zvláštní život Alžběty Amálie Evženie, bavorské princezny, známé více jako Sisi. Dagmar Beňaková napsala i životě této pozoruhodné ženy několik knih. Poslední z nich Záliby císařovny Sisi vyšla nedávno a rozhodně stojí za to ji věnovat pozornost.

JUDr. PhDr. Dagmar Beňaková, Ph.D., LL.M., vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a rovněž Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (obor německá a rakouská studia). Absolvovala řadu zahraničních pobytů, během nichž se věnovala právu, historii i cizím jazykům. Nyní pracuje na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. V minulosti externě vyučovala na Právnické fakultě a na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Pod svým rodným příjmením (Černá) publikovala jednu monografii, celou řadu článků v odborných časopisech a příspěvků ve sbornících a kolektivních monografiích. Jeden z příspěvků vyšel také pod jejím současným příjmením. Ve volném čase se věnuje hlavně své rodině, četbě a cestování.

Dovolím si uvést náš rozhovor citátem z Odyssey. Vydal Jan Laichter, přeložil Otmar Vaňorný. Slovutný rek Odysseus potkává v říši Hádově, kam ho poslala čarodějka Kirké, by se poptal bájného věštce Teiresia na své budoucí osudy, také hrdinného Achillea, který patřil k nejoblíbenějším héroům císařovny Alžběty, jejímž osudům jste věnovala několik knih.

„V tom však Péleův syn tam přistoupil, Achilleus statný…“

Nu a my můžeme, chcete-li, přistoupit k rozhovoru.

Minulý rok jsem si zašel do kina Oko na film Korzet. Ano, přiznám se, že mne zaujala zvláštní krása vyzařující z tváře na plakátu. Tváře císařovny Alžběty a zároveň herečky Vicky Krieps, která ztvárnila tuto krásnou a zvláštním neklidem posedlou ženu. Film se mi líbil, ačkoliv podal příběh císařovny v poněkud volnějším zpracování především v ohledu její tragické smrti. Viděla jste ten film? Jak se vám líbil a jak podle vás odpovídá obraz císařovny historické skutečnosti?

Film Korzet jsem viděla. Je velmi provokativní, dokonce ještě více než císařovna samotná. Akcentuje temnější stránku Alžbětiny osobnosti, ale historické skutečnosti odpovídá pouze určitými prvky. Je tam silná umělecká licence. Líbilo se mi, jak perfektně se podařilo Vicky Krieps nalíčit a učesat, aby vypadala jako opravdová císařovna ve věku okolo čtyřiceti let. Herečka pečlivě nastudovala styl Alžbětiny chůze, její gesta, výraz tváře i způsob, jakým mluvila. Byla fenomenální. Dokonce byla za roli vyznamenána i několika oceněními.

Film ale v mnohém přehání. Náznaky milostných scén s britským žokejem Bayem Middletonem, nebo dokonce s králem Ludvíkem II. Bavorským samozřejmě neodpovídají realitě. Middleton sice Alžbětu osudově přitahoval, ale jejich vztah nepřekročil platonickou rovinu, císařovna by nikdy neriskovala případný skandál. Byla na každém kroku sledována. Navíc měla k tělesné lásce rezervovaný vztah. Vztah Sisi a Ludvíka II. Bavorského byl souzněním dvou snílků vzdálených realitě, duší zajímajících se o poezii a operu. Krále fyzicky přitahovali muži. Alžběta byla zase zamilována do pocitu, že je zbožňována. Postelová scéna těchto dvou protagonistů ve filmu je výplodem fantazie režisérky.

Pravdě naopak odpovídá, že Alžběta měla tetování, i když si ho nepořídila v Anconě roku 1878, jak se uvádí ve filmu, ale v zadní místnosti jedné námořnické knajpy v řeckém městečku Nauplion roku 1888. Věrně zachyceny jsou scény, jak silně se nechávala stahovat do korzetu i jak ji všude doprovázeli velcí psi. Také její časté návštěvy ústavů pro duševně choré zcela odpovídají realitě. Líbila se mi filmová hudba i takové detaily, jako že mluvila střídavě německy, maďarsky a anglicky. Některé věci mě ale rušily, například nezdvořilý způsob konverzace některých vznešených pánů nebo císařova komorníka s Jejím Veličenstvem, který neodpovídal tehdejším zvyklostem, nebo zdevastované interiéry. A také prakticky vyloučená scéna stříhání císařovniných dlouhých vlasů.

Co se týká závěru filmu, jde opravdu o volné zpracování. Myslím ale, že film zanechá v divákovi hluboký dojem. V loňském roce vznikl o císařovně další provokativní snímek s názvem Sisi a já – vyprávěný z perspektivy její dvorní dámy. I tady je velká umělecká licence. Jak vidno, Alžběta zajímá nejen mě, ale i novodobé filmové tvůrce a také divačky a diváky. Nedávno o ní byly natočeny rovněž seriály pro Netflix a RTL. A vznikl také muzikál Elisabeth, který byl přeložený dokonce i do češtiny.

 

Rakouská císařovna Alžběta byla ženou mnoha tváří a talentů. Dodnes fascinuje svým citem pro módu a budováním kultu krásy, ale také provozováním zálib, jež byly pro ženy té doby neobvyklé, ať už šlo o sport (především jízdu na koni, plavání, šerm či pěší turistiku), cestování nebo učení se netradičním cizím jazykům.

Odbornice na Sisi Dagmar Beňaková vám tentokrát představí nejrůznější koníčky císařovny – jak ty notoricky známé, tak i ty, o kterých se moc nemluví: malování, psaní básní, sběratelství, nákupní mánii a mnohé další. Dozvíte se vše o Alžbětiných nejmilovanějších společnících – koních a psech – a zavítáte též na spiritistické seance, jichž se císařovna často účastnila.

Vydalo nakladatelství Grada (obálka s jeho svolením).

 

Vy se životu této ženy věnujete, přinejmenším podle počtu knih, které jste o ní napsala s urputností, která mi vlastně trochu v jistých ohledech připomíná právě císařovnu. Kde se u vás vzal tak hluboký zájem? O něm také vypovídá vaše poslední kniha Záliby císařovny Sisi.

Máte pravdu, že tématu císařovny Sisi se věnuji s urputností. Můj hluboký zájem se zrodil už v dětství, když jsem poprvé během svých cest s rodiči spatřila její nádhernou bílou sochu v lázeňském městečku Merano. Silně na mě zapůsobila. Byla jiná než sochy, které jsem dosud viděla. Seděla na mramorovém „proutěném“ křesílku, držela v ruce kamennou knihu, ale také čerstvou růži, kterou jí tam donesl některý z jejích obdivovatelů. Věřím na genius loci – kouzlo místa. Shodou okolností po návratu domů právě hráli filmy s Romy Schneiderovou. A já se začala zajímat o to, jaká byla císařovna ve skutečnosti. K Vánocům i narozeninám jsem si přála knihy o ní.

Protože jsem se odmala učila německy, četla jsem hlavně německy psanou literaturu, které bylo spousta. Zjistila jsem, že informace v knihách si občas protiřečí. A tak jsem pak začala bádat sama – po knihovnách a archivech. A nepolevuji, bádám dál. Zajímá mě o této mimořádné osobnosti všechno. Také jste pěkně vystihl, že i samotná Alžběta byla v řadě ohledů urputná – především, co se týkalo její zálib. Chtěla ve všem, do čeho se pustila, vynikat. Když si něco vzala do hlavy, nepolevila, dokud nedosáhla cíle, ať už šlo o sport nebo o učení cizích jazyků. Měla železnou vůli. Zvládla se naučit i tak obtížné řeči jako maďarštinu nebo řečtinu. Také s velkou tvrdostí k sobě samotné dodržovala přísné diety, které si sama naordinovala.

Jistě to byla pozoruhodná žena. Výtečně šermovala a byla výtečná jezdkyně a chorobně milovala svůj vzhled a z hlediska mnoha mužů a služebnictva to byla povýšená a nesnesitelně panovačná žena. Jaká tedy vlastně byla?

Určitě byla výjimečná. Byla ženou mnoha tváří a také mnoha talentů. Proslula jako nejlepší jezdkyně na koni své doby. Nedbala nebezpečí a v sedle koně přeskakovala ty nejvyšší překážky, na kterých si jiní jezdci zlomili vaz. Vynikala i v šermu. Ráda plavala, což byla pro ženy její doby a jejího společenského postavení netradiční aktivita. Poté, co musela ze zdravotních důvodů zanechat intenzivního jezdění na koni, podnikala dlouhé a náročné horské túry. Žádný vrchol jí nebyl dost vysoký a žádná skála příliš strmá. Její tempo bylo vražedné.

A jak tvrdá byla k sobě samotné, tak tvrdá byla i ke svému okolí. Dvorní dámy přezdívaly procházkám s Jejím Veličenstvem „vycházkové běhy“. Nedopřála jim ani chvíli odpočinku – a často cestou vůbec nejedly. Řečtí předčitatelé jí museli za ostrého tempa chůze navíc recitovat nebo předčítat z knih. Je třeba si ale uvědomit, že to nebyly jen její rozmary. Svými cestami a neustálým pohybem unikala depresím, jimiž trpěla především po smrti svého jediného syna, korunního prince Rudolfa. Je pravda, že na služebnictvo i osoby z doprovodu měla vysoké nároky. Její personál, ale také dvorní dámy a čestní kavalíři ji museli doprovázet i za bouřlivých plaveb, ač často trpěli mořskou nemocí. Museli být v dobré kondici a neustále k dispozici.

Komorné si musely osvojit řadu dovedností, například připravovat pro svou paní zkrášlující prostředky a aplikovat je přímo na její tělo. Mnoho hodin denně trávila Alžběta se svou kadeřnicí, která se starala o císařovniny neuvěřitelně husté vlasy sahající až pod kolena. Musela si při česání brát rukavičky. Zato Alžběta se svým okolím nejednala vždy právě „v rukavičkách“. Na druhou stranu téměř všichni – ať už dvorní dámy nebo řečtí předčitatelé – píšou ve svých denících, pamětech a dopisech blízkým o nevýslovném šarmu Jejího Veličenstva, kterým si je vždy podmanila.

 

O rakouské císařovně Sisi bylo napsáno mnoho knih. Jen málo z nich ale vychází z autentických primárních pramenů. A ještě méně se jich opírá o její vlastnoručně psané dopisy. Dopisy od Sisi nabízejí jedinečnou možnost začíst se do 24 Alžbětiných dosud nepublikovaných osobních psaní, která pocházejí z Tajného domácího archivu rodu Wittelsbachů. Jedná se o nesmírně vzácné dokumenty, umožňující čtenářům poznat císařovnu osobně.

Vydalo nakladatelství Grada (obálka s jeho svolením).

 

Mnoho diváků si dodnes maluje obraz Alžběty, mimo jiné královny české, chorvatské a korunované královny maďarské, podle poněkud kýčovitého snímku Sisi z roku 1955 s mladičkou Romy Schneider v hlavní roli. Mimo jiné Romy Schneider patří k mým oblíbeným herečkám. Zde se ovšem ocitáme trochu jinde než v Korzetu. Mladá princezna Alžběta potkává v Bad Ischlu za operetních souvislostí mladého císaře.

Jak se ti dva vlastně skutečně potkali?

Opravdu se potkali v lázeňském městečku Ischlu v Solné komoře v Rakousku a skutečně to byla – minimálně ze strany třiadvacetiletého císaře – láska na první pohled. Viděli se na „čaji“ u arcivévodkyně Žofie, císařovy matky, v domě starosty Seeauera, který měla císařská rodina na léto pronajatý. Alžběta, její starší sestra Helena, řečená Nené, a jejich matka Ludovika byly do Ischlu pozvány na oslavu narozenin Františka Josefa. Cestou se musely zastavit u příbuzných, kde vládl smutek, a tak byly všechny oblečené do černých šatů. Nestihly se převléct, kočár s truhlami a služebnictvem měl zpoždění. Před mladého vladaře tak předstoupily ve smutku. Sisi ale černá barva nesmírně slušela. Byla půvabná, bezprostřední a na rozdíl od své upjaté a bledé sestry „svěží jako čerstvá mandle“. Tak ji ve svých dopisech charakterizoval zamilovaný císař.

Věděl, že si vezme tu – a žádnou jinou. Že by někdo ve šlechtických, nebo dokonce panovnických kruzích uzavřel sňatek z opravdové lásky, to bylo skutečně výjimečné. A tak není divu, že tato mladá láska a pohádková svatba v kombinaci s nespornou krásou mladé Alžběty inspirovala v 50. letech režiséra Ernsta Marischku k natočení trilogie Sissi, psané se dvěma „s“. Ta opravdová se podepisovala pouze s jedním „s“. Filmový tvůrce použil transkripci se dvěma „s“ kvůli výslovnosti v němčině i románských jazycích. A možná také proto, že asi neměl k dispozici originální psaní císařovny s jejím podpisem.

Jak jsem pochopil nejenom z filmů, pozdější vztah Františka Josefa a Alžběty byl poněkud rozporuplný?

Ano, byl rozporuplný a rozhodně svérázný. Císař svou ženu miloval až do konce jejího života, a nejspíš i poté. Což mu ale nebránilo v tom, aby měl milenky. Sisi byla v důsledku zdravotních problémů a rodinných tragédií, především po smrti prvorozené dcery císařského páru Žofinky, často odtažitá. A František Josef začal postupem času hledat útěchu u jiných žen. Své manželce ale splnil každé přání a poskytoval jí takovou svobodu, jaká byla pro ženy té doby naprosto nevídaná. O tom, jak vroucně ji miloval, svědčí i jeho něžné a láskyplné dopisy, kterými ji zahrnoval od mládí až do stáří.

 

Vydejte se s císařovnou Sisi za sluncem. Plavte se na luxusních jachtách podél pobřeží Portugalska, Španělska i Alžbětina milovaného Řecka. Zavítejte na Gibraltar, Kypr a Maltu. Objevte krásy Itálie, Vatikánu a Francie. Navštivte lázně i horské sídlo v dnešním Rumunsku či prastará města v nynějším Chorvatsku. Nechte se zlákat výpravou za vůněmi Orientu: Sisi se totiž podívala i do dnešního Turecka a Libanonu. Nadchly ji pyramidy v Egyptě a zastavila se též v Maroku a Tunisku; v Alžírsku dokonce dvakrát strávila zimu.

Dagmar Beňaková oživuje Sisin příběh a zve Vás na místa známá i neznámá, všechna však spjatá s touto vášnivou cestovatelkou a svobodomyslnou rebelkou. Publikace obsahuje další nezveřejněné detaily o legendární císařovně a bohatou obrazovou dokumentaci kombinující dobové i současné fotografie.

Vydalo nakladatelství Grada (obálka s jeho svolením).

 

Vy jste ovšem nepojala svoje knihy jako sladkobolné filmy či seriály naplňující oči žen slzami. Dostala jste také k Alžbětině písemné korespondenci. Jak se vám podařil takový husarský kousek? A především muselo být snad až poněkud svatokrádežné číst si její rukou napsané dopisy, ačkoliv z hlediska historického studia je pochopitelně vše v pořádku.

Snažím se vycházet, pokud možno, z primárních pramenů, z dopisů, pamětí současníků, deníků dvorních dam a příbuzných císařovny. A moc jsem toužila vypátrat něco nového, co ještě nebylo nikde publikováno. Tušila jsem, že by v tajném domácím archivu rodu Wittelsbachů mohly být uchovávány Alžbětiny dopisy. A jsem nesmírně šťastná, že mi pan ředitel archivu s laskavým souhlasem pana vévody bavorského dovolil nechat pořídit skeny této korespondence a také je publikovat.

Pochopitelně jsem cítila velký respekt, když jsem se začetla do osobních listů, psaných Alžbětinou rukou. A jejich obsah jsem odhalovala pozvolna, postupně. Většina z nich, až na jeden dopis psaný francouzsky latinkou, tedy naším dnešním písmem, je totiž psaná německy takzvaným kurentem, tedy novogotickým kurzívním písmem, které je velmi obtížně rozluštitelné. Navíc Alžbětin rukopis se s výjimkou dětství nepodřizoval žádným pravidlům. Sisi samotná o sobě prohlásila: „Moje písmo je jako já, nedá se spoutat.“ Sama pro sebe jsem si tak říkala, že když to rozluštím, zasloužím to číst. A jsem velmi vděčná nakladatelství Grada, že souhlasilo s otištěním dopisů v samostatné publikaci s názvem „Dopisy od Sisi“, aby se i Alžbětini příznivci mohli potěšit pohledem na její originální rukopis a vcítit se do jejích myšlenek.

Navštívila jste také místa spojená s jejím životem. Tak to jste si ale musela užít, jelikož císařovna byla skutečně stále v pohybu. Gödöllö, vyhlášené evropské lázně, kde se sjížděla evropská smetánka, Egypt, Korfu, Ženeva. Vystoupila jste také na Grossglockner? Kde se vám líbilo nejvíce?

Byla jsem na vyhlídce Kaiser-Franz-Josefs-Höhe (tedy na vyhlídce Císaře Františka Josefa), která je součástí vysokohorské silnice Grossglockner-Hochalpenstraße, takže v zásadě jsem na masivu Grossglockeru byla, ale dnes to není nic obtížného, dá se tam dojet autem nebo autobusem. Nejvíce se mi líbilo – asi jako císařovně samotné – na ostrově Korfu, na Madeiře a také v Mentonu na francouzské Riviéře.

 

Navštivte oblíbená místa císařovny Alžběty v jejím rodném Bavorsku, kde trávila své dětství. Procestujte i její novou vlast Rakousko, od Ischlu v Solné komoře, kde se zasnoubila, až po Vídeň. Následujte ji na jejích reprezentačních cestách, z nichž hned ta první vedla do Českých zemí. Zavítejte do Sisina milovaného Uherska, které se jí stalo „novým domovem“, i do vyhlášených lázní na území dnešního Slovenska.

Alžbětiny pobyty dokumentují četné dopisy císařovny a jejích nejbližších, paměti současníků i tehdejší tisk. Informace o jednotlivých lokalitách jsou ověřené archivními dokumenty.

Publikace obsahuje řadu dosud nezveřejněných detailů ze života legendární císařovny a bohatou obrazovou dokumentaci, zahrnující jak snímky ze Sisina „rodinného alba“, z nichž některé jsou zveřejněny vůbec poprvé, tak aktuální fotografie míst, která tato mimořádná žena navštívila.

Kniha je unikátním průvodcem pro milovníky historie i atraktivních destinací.

Vydalo nakladatelství Grada (obálka s jeho svolením).

 

Nepochybuji o tom, že jste téma Alžběta ještě zcela nevyčerpala. Mohou se tedy muži platonicky zamilovani do jejího slavného portrétu a jejím životem ztělesněného archetypu Artemidy těšit na další objevné knihy o životě této pozoruhodné a pozoruhodně nešťastné ženy? A také ženy snící o stejném či podobném osudu, který ale měl mnohdy k pohádkové romantice skutečně daleko, dodávám pokorně já.

Právě pracuji na své páté knize o Sisi – třetím díle „Toulek po stopách císařovny Sisi“, jedná se o volné pokračování dvou předešlých knih s cestovatelskou tematikou zvaných „Toulky po stopách císařovny Sisi“ a „Za sluncem po stopách císařovny Sisi“. Zatímco v prvním díle mapuji její pobyty v rodném Bavorsku, dále Rakousku, kam se přivdala, také v jejím milovaném Maďarsku, v Českých zemích a na Slovensku, které tenkrát tvořilo součást Uher, druhý díl popisuje exotické cíle císařovniných cest – jižní Evropu, severní Afriku a Blízký východ.

Ve třetím díle, který by měl vyjít v první polovině roku 2025, zamíříme na západ. Kniha zřejmě ponese název „Na západ po stopách císařovny Sisi“. Zavítáme do Anglie a Irska. Tady si opravdu budete moci užít císařovnu jako Artemis, bohyni lovu. Podíváme se i do Nizozemí, Belgie, také do německých lázní a vyprávění završíme ve Švýcarsku, kde císařovna nalezla smrt rukou anarchisty.

Čtenářky a čtenáři se můžou těšit – stejně jako v mých předchozích knihách – na řadu nových informací a také na spoustu atraktivní obrazové dokumentace. Objevila jsem zase mnoho dobových fotografií, které dosud nikdy nebyly publikovány. A budou tam i soudobé barevné fotografie turisticky lákavých destinací, které císařovna navštívila. Nově tam naleznete i přehlednou časovou tabulku všech míst, kde Sisi pobývala nebo kde se jen zastavila. A ještě mnohem více. Ale to už prozrazovat nebudu. Alžbětina osobnost je fascinující, ale její osud určitě není vzhledem k počtu rodinných tragédií záviděníhodný.

 

QRcode

Vložil: Jiří Kačur