RECENZE C. J. Tudor, Závěj. Horor, který předběhl koronavirus
02.12.2023
Foto: Dead Good, se souhlasem pro média
Popisek: C. J. Tudor
Britská spisovatelka C. J. Tudor umí navodit hodně tíživou atmosféru. Doposud jsem četl její romány Kříďák (Kalibr, 2018) a Upálené (Kalibr, 2021) a soubor povídek Škvíra (Kalibr, 2023). Především mysteriózní thriller Kříďák mě dostal.
Už obálka, na které byl oběšenec, budila respekt. A co teprve samotný děj: Začalo to na pouti roku 1986, kdy se stala ta nehoda. Toho dne potkal dvanáctiletý Eddie pana Hallorana, pana Křídu. Ten přivedl Eddieho na myšlenku nevinné hry pro něj a partu jeho přátel. Za pomoci křídových kreseb si mohli nechávat vzkazy. Byla to docela zábava, dokud je křídoví panáčci nedovedli k tělu. Mrtvému dívčímu tělu, rozřezanému na kousky.
Pokud vám tahle kniha unikla, určitě si ji v podzimních večerech užijete.
Závěj je ještě někde jinde.
Autorka knihu sepsala v době před koronavirem, tedy v okamžicích, kdy nikdo netušil, že by mohly existovat nějaké globální zákazy a nákazy a že by umíralo po celém světě tolik lidí. A přeci se to stalo.
Tři obyčejní lidé čelí děsivé skutečnosti a riskují vše, aby dostali šanci na záchranu a vykoupení. Hannah se jako první probouzí v havarovaném autobusu uvězněném vánicí. Meg sedí v lanovce, která uvízla vysoko nad zasněženými horami. A Carter hledí z okna izolované lyžařské chaty, jejíž generátor začne v bouři vypovídat službu. Pokud selže, hrozí, že něco, co se skrývá uvnitř, unikne. Všechny tři čeká boj o život. Boj s nebezpečím, které má moc pohltit celé lidstvo.
Příhodná obálka. Se svolením Kalibru
Sugestivní stránka věci je asi tou nejsilnější částí knihy.
Nejenže spisovatelka skvěle vykreslila detaily, zlomenou nohou počínaje a vypadlou oční bulvou konče, ona v těchto částech dokonce spojila nespojitelné: ledabylost s lehkostí. Smrt je v mnoha kapitolách jakousi součástí života, nad níž se není třeba pozastavovat. Tedy do okamžiku, než by hrozila vám.
Závěj je apokalyptický horor, je to varování, je to určitá vize, ale rozhodně to není odpočinková četba. Srovnal bych ji například s Mrazením Flinta Maxwella (Fobos, 2023) nebo Návratem do Bransonu Luboše Hejdy (Pointa, 2023).
Přestože se zmíněný žánr nachází na okraji zájmu (s výjimkou Kinga), uznávám, že v některých pasážích jsem se fakticky děsil, co bude následovat.
V překladu Jany Kunové vydal Kalibr.
Za dva (ne)příjemné večery dávám 76 procent.
Vložil: Zdeněk Svoboda