RECENZE Andrew Mayne, Jméno ďábla. Velmi netypický thriller

Foto: Euromedia Group, a. s. – Kalibr, se souhlasem

Popisek: Andrew Mayne

Andrew Mayne, hvězda televizního pořadu Otázky a odpovědi: Nevěřte Andrewu Mayneovi, je salonní kouzelník, autor knih o iluzionismu a romanopisec, který se na britském Amazonu dostal v roce 2012 mezi pětici nejprodávanějších nezávislých autorů a jenž byl za román Name of The Devil nominován na ocenění Thriller Award 2016.

Právě jeho český překlad (Kalibr, 2023) jsem měl možnost recenzovat. Trvalo mi ale snad půl knihy se začíst. Důvodem nebyla (ne)kvalita autorova textu, jako spíš fakt, že jsem předešlé dvě knihy přečetl téměř naráz. Šlo o Reminiscenci Dominika Dána a Connellyho opus Bohové viny. Oba tituly souzní. Jsou striktně faktické, odehrávají se v uzavřených prostorách navzdory časovému rozpětí a každou další stranou odhalují nové a nové skutečnosti.

Žádné zbytečné dialogy, rozvleklá souvětí, cestování.

Naprosto jiný přístup zvolil Andrew Mayne (Námořní bouře, Vrah andělů, Černý korál, Dívka pod hladinou nebo Temný vzorec) ve své doposud čtyřdílné sérii s Jessicou Blackwoodovou. Do textu jsem se sice ponořil okamžitě, protože úvodní scéna je výborná, ale pořád jsem měl pocit, že jsem od něj tak nějak vzdálený. Nedokázal jsem se vcítit do hlavní hrdinky, kterou jsem neznal, nedokázal jsem pochopit sílu výjevů a motivy. Nakonec jsem román dočetl a hodnotím ho nadprůměrně.

Pokud ale budete číst hodně a často, dejte si před Jménem ďábla odstup.

Obálka titulu. Kalibr, se souhlasem

Když v podhůří Apalačských hor zmizí za záhadných okolností církevní sbor, dávají bizarní stopy krveprolití tušit, že tuto tragédii má na svědomí snad sám ďábel. FBI má ovšem eso v rukávu, agentku Jessicu Blackwoodovou, bývalou nadanou kouzelnici z proslulé dynastie iluzionistů, která přednedávnem vyřešila případ tajemného Čaroděje a která díky svému nadání i zkušenostem dokáže rozpoznat, když věci nejsou takové, jaké se zdají být.

Jessica je přesvědčená, že klíčem k záhadě je stará magnetofonová kazeta, a rozplétáním událostí, jež jsou na nahrávce zachycené, odhalí něco hodně znepokojivého. Čin s dalekosáhlými důsledky. Mladá agentka se pouští po stopách zla vedoucích ze Západní Virginie do Mexika, Miami, a dokonce až do posvátných síní Vatikánu, aby zastavila chladnokrevného vraha, posedlého smrtelným hříchem.

Největším pozitivem knihy jsou skutečně ty popisy. Ať už zmíněný úvod v kostele, přestřelka v Mexiku nebo kobereček v DC. Z mého pohledu však knize ubírá časté cestování a svým způsobem povrchní dialogy. Přišlo mi to jako typické členění na dobro a zlo a jde se dál.

Jak jsem už říkal, byl to pro mě diametrálně odlišný text oproti Dánovi a Connellymu.

V překladu Milana Lžičky jej vydal Kalibr.

Román hodnotím 67 procenty. 

Vložil: Zdeněk Svoboda