RECENZE Vynález zkázy, podle Julese Verna Ondřej Neff. Co tak nakrklo Astona z Neviditelného psa?

Foto: Se svolením nakladatelství Albatros

Popisek: Vynález zkázy; jedna z ilustrací Karla Jerie

Kniha Ondřeje Neffa a Julese Verna má jinou grafickou úpravu než všech devět předcházejících svazků téže řady adaptací, což je chyba nikoli úplně nepodstatná nejen pro estéty, ale pro vnímatele vůbec (a sběratele jakbysmet).

Důvod transformace? Grafik pan Chodanič chtěl - po patnácti letech práce, aby mu přidali cca dva tisíce korun. „Logicky“ dali úkol komusi jinému, koho tu nechci jmenovat, a ten totéž udělal hůř. Respektive jinak. Nelze ale popřít, že se v knize vysloveně vyskytují grafické lapsy - a navíc, totéž nakladatel realizuje v případě řady „štorchovek“ s ilustracemi Zdeňka Buriana. Tak či onak, Ondřeje Neffa to naštvalo. Je přitom víc než pravděpodobné, že kdyby mu řekli: „Největšímu nakladateli Česka je líto dvou tisíc korun.“, dal by 2000 Kč panu Chodaničovi sám, z vlastní kapsy. Samozřejmě. Nechtěl by kazit řadu, kterou píše již od roku 2008.

A Vynález zkázy (1896) jako takový? Vynález zkázy je, a tomu prahnu věřit, dál známý román. Mohu taky prozradit, že jde o nakladatelem Vilímkem kdysi vymyšlený titul. O název klasické verneovky, která česky prvně vyšla hned roku 1897. V originále se ovšem jmenuje jaksi hrději: Tváří v tvář praporu vlasti. Tak se objevila i česky, ale jen jednou: u pana Bedřicha Kočího (1910) před víc než sto lety. Ostatní včetně režiséra a původce geniálních filmových triků Karla Zemana (film Vynález zkázy měl premiéru roku 1958) se drželi ohledně titulu Vilímkova nápadu.

„Vůdce mezinárodní pirátské bandy se zmocní šíleného vynálezce a jeho formule strašlivé výbušniny, která je schopná zničit celý svět. Odvážný detektiv nasazuje život, aby překazil plány zločinců. Stojí sám proti šílenství i surovosti pirátů. Do poslední chvíle je štěstí na straně zla! Dobrodružný sci-fi román od Julesa Verna, známý i ze skvělého filmového zpracování režiséra Karla Zemana, vychází v moderním převyprávění Ondřeje Neffa s ilustracemi Karla Jerieho,“ zní anotace knihy… Vynález zkázy. Podle románu Julese Verna volně vypráví a doslov napsal Ondřej Neff. Ilustroval Karel Jerie. Pro děti od 10 let. 208 stran. Vydal Albatros, 2023 (snímek obálky se svolením nakladatelství).

Kniha není špatná, ač trpí popisností (jako i některé jiné verneovky, srovnejte třeba s Na vlnách Orinoka) a nelze vyloučit, že i postrádá humor. Má zápletku, ale až moc jednoduchou, a jediné, co lze konstatovat, je to, že byl text inspirován realitou, a to procesem či procesy s francouzským chemikem Eugenem Turpinem (1848-1927). Ten přišel - už po vynalezení dynamitu „kolegou“ Nobelem – s ekrazitem, ač mu říkal melinit. Je to kyselina pikrová propojená se střelnou bavlnou, a jakkoli byl Turpin přesvědčen, že patent prodala Francie Němcům (a napsal o tom knihu Jak byl prodán melinit), roku 1889 ho osočili z velezrady a za to, že patent prodal sám, slízl pět let basy; aby byl brzy rehabilitován (1901).

Ta rehabilitace neproběhla, jak by se mohl někdo domnívat, pod vlivem Vernova románu, ale bylo to spíše poněkud naopak. Turpin sám žaloval Verna, a tak se spisovatel a jeho nakladatel Hetzel bránili za pomoci advokáta Raymonda Poincaréa, pozdějšího válečného prezidenta. Spor vyhráli (v prosinci 1896) a verneovce Vynález zkázy od toho momentu dodnes nikdo v rozletu už nebrání. Nemění to nic na té skutečnosti, že má kniha nedostatky.

Například tyto: autor zbraň vylíčil/nevylíčil dost rutinně a chybně. Vágně. Neff následkem toho Verna vždy podezříval, že o věci „neměl jasnou představu“. U francouzského snílka sestává vynález vynálezů z výbušniny fulgurátoru (sypké hmoty) a tekuté roznětky deflagrátoru. To druhé slovo, jak jsem byl upozorněn, se ale v originálním textu neobjevuje (až v překladu). Pro názornost: vzpomínám si, že podobně funguje výbušnina v českém komiksu Vojtěcha Steklače Dobrodružství Mořských vlků, který vycházel od šedesátých let v časopise Ohníček a existuje teď jako kniha (i ji vydal Albatros, všecka mu čest). V tomto kresleném seriálu pro děti (výtvarnicí byla Věra Faltová) je „ďábelský doktor QQ“ a pomáhá zlému tříhlavému draku Maděrovi v nitru Země proti zmiňovaným Mořským vlkům (Velkému pirátovi a Šilhavému Lee). Pomoc v jednu chvíli spočívá i v tom, že doktor vyrobí výbušninu. Výbuch způsobí právě tím, že na ni nechá ukápnout „odpalovací“ tekutinu.

Jen pár tun by dočista „zničilo zeměkouli,“ napsal Verne. Jednalo se o nadsázku? Leda tak. Anžto 5 pět gramů vynálezu umělo rozmetat jen kubík skály, nic víc.

Ondřej Neff využil rekonstrukci zkázonosné zbraně, jak ji vypracoval roku 2005 pro encyklopedický dodatek svého životopisu Jules Verne a jeho svět; a jak tenkrát odvodil z původního textu, jednalo se buď o jakési drony, anebo řiditelné rakety.

Ondřej Neff v roce 2016, foto Eye Direct. Všechna Neffova díla v Albatrosu najdete ZDE.

Francouzský spisovatel tak fakticky předpověděl raketomet (či „dronomet“), schopný bojovat masivními salvami. A co víc? - Už roku 1958 šel Ondřej Neff na pražskou premiéru filmu do biografu Sevastopol, kam pozval jednu dívku. Nepřišla! Roku 1996 napsal dle románu hru (to se už o tu dámu nestaral) a nyní (2023) rozvinul téma ještě víc a začlenil je do rámce špionážního příběhu. Šimona Harta přitom dokonce učinil detektivem Pinkertonovy agentury. V té roli pátrá na Bahamách a Bermudách. Objeví z moře vystupující skálu Převrácený šálek. Do dutiny vevnitř byl u Verna přístup pouze podmořským tunelem, což není pravděpodobné, a tak to aktuální verze mění. „Na jednom místě obrácený šálek pukl. Nepříliš široká průrva směřovala kolmo k plošině,“ zvíme. Navíc… Vynálezce Rocha už Neff předtím zapojil do vlastního přepisu Ocelového města: První část příběhu Thomase Rocha se odehrává v sanatoriu na břehu Pimlico Sound. Verne cestoval na mapách, ale ve světě internetového vyhledávání se mohu snadno usmívat nad tím, že nechal d´Artigasovu ponorku do zálivu vplout. Podle mapy nemohl tušit, že je záliv ve skutečnosti tak mělký, až je dnes vyhledáván jako místo vhodné pro prázdninové radovánky. S ponorkou by tam d´Artigas velké štěstí neměl.

Původní román má 18 kapitol, částečně tvořených „zápisky inženýra Simona Harta“. První polovina knihy končí kapitolou Uvnitř, druhá začíná kapitolou, jejíž titul je jméno vůdce lupičů, zmocnivších se vynálezu: Ker Karaje. Neff rozvedl příběh do kapitol čtyřiadvaceti: 1. Přepadení parníku Königsberg. 2. Hokus pokus. 3. Healthful House. 4. Ker Karraje. 5. Miliony a miliardy. 6. Klíč k zamčenému trezoru. 7. Dvojí únos. 8. Škuner Ebba. 9. Rozebraná kupka sena. 10. Back Cup. 11. V kobce. 12. Na palubě. 13. Dračí jeskyně. 14. Setkání s Rochem. 15. Tajemství jezera. 16. Na svobodu. 17. Úkol a řešení. 18. Spokojenost profesora Rocha. 19. Sword bojuje s ponorkou. 20. Uzdravení profesora Rocha. 21. Zkouška vynálezu zkázy. 22. Předposlední jednání. 23. Jeden proti pěti. 24. Na palubě Tonnantu.

Osobně jsem Vynález zkázy kdysi četl, tak jako mnozí z nás, ve vydání z roku 1959, ilustrovaném Kamilem Lhotákem. I on je následovníkem jiného klasika, a totiž Léona Benetta, a na Lhotákovy obrázky nelze zapomenout. Dnes ovšem přichází se svými Karel Jerie a je skvělý. K tomu se drží textu a současně nebrzdí vlastní obrazotvornost. Ani Neff ne. Co se pak týká propojení knihy s Ocelovým městem, citujme začátek kapitoly čtvrté. Jméno profesora Thomase Rocha znali všichni chemici specializovaní na obor výbušnin. Pocházel z chudé alsaské rodiny. Jeho nadání si všiml německý chemik, soukromý docent na univerzitě v Jeně Leopold Schultze. Vzal si ho k sobě jako studenta, udělal z něho asistenta, a když mu pak spadlo do klína ohromné dědictví, vzal si ho jako nejbližšího spolupracovníka do Ameriky, kde založil svoje Ocelové město. Po Schultzově smrti byl Roch mezi prvními, kdo konal pokusy s amonledkovými trhavinami. Atd.

Ondřej Neff přidal románu i kapku ženského živlu v postavě vdovy po velrybáři Elizabeth a co mě fascinuje, to jsou vazby na další Vernovy romány; konkrétně silná na Pána světa. Pravdou je, že se nabízela. Robur Dobyvatel (po 160 letech od vydání první verneovky Pět neděl v balónu snad neprozrazuji příliš) se svého času usídlil v hoře Great Eyry, což je, ano, vzdálená obdoba Převráceného šálku.

Vynález zkázy je už desátá Neffem adaptovaná verneovka v edici Jules Verne - Knihovna pro 21. století a předcházely jí svazky Dvacet tisíc mil pod mořem (2008), Patnáctiletý kapitán, Pět neděl v balonu, Tajuplný ostrov, Nový hrabě Monte Christo, Dva roky prázdnin, Zemí šelem, Děti kapitána Granta, Ocelové město a jistěže i samostatná Neffova trilogie Tajemství pěti světadílů (2014-2015). Co se pak týče skvělého filmu, na který nepřišla ona dáma, je pozoruhodné, že zcela funguje, ačkoli právě a pouze na podkladě původní, dosti chabé dějové linie.

Dávám 80 %.

Vložil: Ivo Fencl