Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Svoboda projevu a po projevu, Daniela Kovářová. Demokracii nelze bránit totalitními metodami

22.09.2023
RECENZE Svoboda projevu a po projevu, Daniela Kovářová. Demokracii nelze bránit totalitními metodami

Foto: Se svolením Daniela Kovářová (stejně jako snímek obálky v textu)

Popisek: Daniela Kovářová v Senátu

Senátorka-právnička a spisovatelka Daniela Kovářová sestavila publikaci Svoboda projevu a po projevu, opatřila ji doslovem, úvodem a přiměla ke spolupráci autory, kterými jsou Benjamin Kuras, Jiří Čunek, Ondřej Dostál (vysokoškolský pedagog a právník), prof. Jan Jirák, Jordanka Jirásková, poslankyně Nina Nováková, senátor Tomáš Jirsa, poslanec Jiří Kobza, advokát a vysokoškolský pedagog Zdeněk Koudelka, Daniel Vávra, vysokoškolský pedagog Vlastimil Veselý, spisovatel Michal Semín a Ladislav Jakl. Celou knihu pak uzavírá reference o průzkumu ohledně svobody slova, kde se analyzuje mínění vybraného vzorku obyvatelstva mj. otázkami typu „vadí vám politická korektnost?“ a „kdo má podle vašeho názoru určovat, co je lež?“

Spisovatel Benjamin Kuras dumá ve svém příspěvku publikaci nad tím, na co svobodu slova potřebujeme, a připomíná, že jsou věci, o nichž se v civilizované společnosti nemluví. Jak dodává, Bible přímo nezakazuje lež, ale určitě „křivé svědectví proti sousedovi“, respektive jeho křivé nařčení. A co znamená „neber boží jméno nadarmo“? Jistě i to, že nemáme destruovat svobodu, i kdyby se to hodilo ve vyšším zájmu a ideologii.

Senátor Jiří Čunek napsal kapitolu Svoboda slova a odpovědnost ústavních činitelů. Úvodem vzpomíná, že ještě před dvaceti lety (anebo v roce 2000), bychom problém svobody slova neřešili. Sám vstupoval do politiky roku 1998 a toto téma mu tenkrát „ani nepřišlo na mysl“. Vše se však nebezpečně posunulo. A rovněž Jiří Čunek sahá v té souvislosti po Bibli. Otevři ústa za němého i práva postižených. Otevři ústa, suď spravedlivě a obhajuj věc chudého a nešťastného. Ví, kdy je třeba mluvit především.

Jordana Jirásková kritizuje web, který zde nechci jmenovat, ale který tvrdí, že je proti manipulaci. Jirásková připomíná, že kupříkladu Facebook není relevantním zdrojem informací, a vrací se k prezidentským volbám. Tvrdí, že ve třídách škol před nimi padalo konstatování „nikdo snad, děti, nevolí Babiše“.

Něco jako když pana Moravce nechali přednášet dětem o fungování Československé televize (gymnázium Na Zatlance v Praze to připustilo před několika lety). A Jordana Jirásková kritizuje tímtéž dechem jarní akci Markéty Pekarové a Jany Černochové v Základní škole v Roztokách, kde šlo o debatu Ženy v politice. Škola se distancovala od věci slovy, že „poskytla jen prostor“, a je asi faktem, že by totéž v případě Tomia Okamury neudělala.

„Největší bahenní platformou je sociální síť Twitter,“ míní bloggerka Jirásková. „Současný stav společnosti s tím koresponduje: oficiální účty na Twitteru mají vládní organizace, ministři i prezidenti.“

 

Svoboda projevu a po projevu. Sestavila a spoluautorkou je Daniela Kovářová. Vydal Zdeněk Rampas - Nová vlna. Praha 2023. 76 stran.

Poslankyně Nina Nováková hovoří ve svém příspěvku o Výchově ke svobodě projevu a mezigeneračním předávání hodnot. Učitel, publicista a vydavatel časopisu Te Deum Michal Semín přemýšlí nad tím, není-li cenzura víc projev slabosti než síly. „Tleskám maďarské vládě, že aktivistům neziskovek nedovolí přesvědčovat děti, že se narodily do špatného těla a že by měly proto změnit pohlaví.“

Herní vývojář Daniel Vávra ze Společnosti pro obranu svobody projevu je autorem stati Praktické příklady omezování svobody slova, kde - mimo jiné - vzpomíná, že byl roku 1967 předpovídán hladomor v roce 1975, a dle prognózy z roku 1966 měla ropa dojít do deseti let. Roku 1970 se tvrdilo, že budeme roku 1985 potřebovat plynové masky. Ne snad pro válku, ale z důvodu znečištění prostředí. Roku 1971 se hlásilo, že do roku 2020 přijde doba ledová. Roku 2004 otiskl důvěryhodný Guardian článek, podle něhož bude Británie do roku 2024 Sibiří. A politik Al Gore? V roce 2009 přesvědčivě tvrdil, že bude Arktida do devíti let bez ledu.

Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ladislav Jakl se naváží do eurokomisařky Věry Jourové a její chuti „sebrat Muskovi řidičák“. Poté konstatuje, že dostává záplavu emailů, jejichž autoři ho jedním dechem chválí a druhým vyslovují názor, že si přihlášením se k Institutu Václava Klause koledují o ztrátu zaměstnání. Vnímá atmosféru ostrakizace a cejchování, ve které „lépe nenosit kůži na trh“ a opět nevybočovat z řady.

Jen okrajově do sborníku přispěli senátor Lumír Aschenbrenner z Plzně, Milan Kajínek z EpochTimes (kde roku 2020 uveřejnili zprávu, že je virus z laboratoře ve Wu-chanu umělý), Milena Kozumplíková („Green Deal musíme brát za danost, asi jako když české přísloví říká, že si musíš zvyknout i na šibenici.“), Martina Kociánová z Radio Svobodné universum, Ivo Polák, Martin Pangrác, aktivista Jan Šinágl a Roman Říha.

Kniha vznikla prostřednictvím semináře. Konal se - právě pod záštitou Daniely Kovářové - v Kolovratském paláci letos 23. května. Sama akci moderovala. Ač se semináře zúčastnili také Aleš Juchelka anebo Jana Bobošíková, právě v této publikaci zastoupeni svými příspěvky nejsou.

Prezidentka Unie rodinných advokátů - a svého času ministryně - Daniela Kovářová (*17. listopadu 1964) měla italskou babičku (s příjmením Sebastiani). Na přelomu milénia byla v radě Mensy České republiky, je členkou Obce spisovatelů a napsala pětadvacet knih. Nejen právních; jmenujme jen tituly Rétoriky (2008), Sbohem, cizinko (2012), Mrtvá z golfového hřiště (2015), Jak přežít krizi v rodině (2020), Smrt v justičním paláci (2016), Jak chovat muže (2018), Pivař a Blondýna (sic, 2020, s Ladislavem Jaklem, doslov Ivo Fencl).

Daniela Kovářová nepodporuje opatření na ochranu planety a zakázala by Green Deal (plně souhlasím). Ani globální oteplování nepovažuje za dokázaný fakt.

Závěrem Svobody projevu a po projevu cituje filozofa Johna Stuarta Milla a úvodem vybírá z předmluvy ke klasické Farmé zvířat (1944): „Obyčejní lidé pořád věří, že každý má právo na svůj názor, a tak jsou to literární a vědečtí intelektuálové, kteří měli být strážci svobody, ale začínají svobodou opovrhovat v teorii i v praxi.“

Jak bývalá ministryně spravedlnosti připomíná, demokracii nelze bránit totalitními metodami, i když je podobný názor opět často podporován. „Například mně už zrušili celou konferenci,“ zmiňuje. Dodává: „Jak mohou ve sněmovně všichni přítomní opět hlasovat pro?“

Sama odpovídá, jak bychom odpověděli nejspíš: „Aby měli klid. Jako kdysi.“

 

Vložil: Ivo Fencl