Otci na cestu k smrti, Jiřina Hauková. Sobotní chvilka poezie
23.09.2023
Foto: Kamil Fára
Popisek: Obraz vytvořený umělou inteligencí v programu Midjourney
Jiřina Hauková (1919-2005) byla básnířka a překladatelka. V rodném městě Přerově působil otec Jiřiny Haukové, Karel Hauke, jako šéfredaktor deníku Obzor, pro který později psala i ona.
Od roku 1942 pracovala na Ministerstvu lidové osvěty v Praze. Po druhé světové válce pokračovala v započatých studiích angličtiny a estetiky na Univerzitě Karlově, studia však nedokončila. Pět let pracovala na Ministerstvu informací.
Od roku 1950 se stala spisovatelkou z povolání. V Praze se dostala do společnosti výtvarné Skupiny 42 a později zde získala členství. S výtvarníkem a kritikem, později svým manželem, Jindřichem Chalupeckým, přeložila v roce 1944 Pustou zemi od Thomase S. Eliota. Během komunistického režimu nesměla publikovat, ale nadále se věnovala překladům (překlady byly vydány v samizdatové Edici Petlice).
Ve své sbírce „Země nikoho“ popisuje člověka, který trpí rozporem mezi civilizací a přírodou.
Otci na cestu k smrti
Jdeš ke své vstřícnosti.
Ke smrti. Už slyšíš to volání odjinud.
Ani tebe nepomine.
Kohout plaší smrt,
ale ona je bílá jako jitro
s nímž přichází.
Čekáš ji. Má fialku v ústech.
Tvá smrt přijde v našem starém domě,
slovo po slově ti ubývá,
až posléze se s tichem ztotožníš;
a potom potom už nebude
naše zahrada a dům
smrt Tod mort death smierć,
konec života, začátek úkrytu
a nikdy ti nevyjde už slunce,
hlas zapadne bez ozvěny
dutina hlína stíná blín.
|
Vložil: Marie Křížová