Chtějí podpořit své zájmy, pomoci pronásledovaným a… dobře se najíst. PEN klub, Obec, Asociace, Unie – čeští spisovatelé se sdružují

Foto: Se svolením PEN klub

Popisek: Výřez z obálky knihy literárního historika Vladimíra Křivánka Svědomí slova, respektive její anglické mutace

Spisovatelství bylo vždy osamělým povoláním, v českých poměrech spíše koníčkem než způsobem obživy. Spisovatel je autor, který prostřednictvím slov dokáže vytvářet nové světy a vdechnout postavám život. Alespoň pro okamžik tvoření svých příběhů je všemocným demiurgem, jehož jediným partnerem se posléze stává čtenář.

Přesto spisovatelé mají potřebu družit se s kolegy, vyměňovat si zkušenosti, tu a tam společně podpořit dobrou věc. V naší nevelké zemi působí hned čtyři sdružení spisovatelů. Spolupracují i se zahraničními organizacemi a podporují kolegy pronásledované totalitními režimy. Český PEN klub je součástí celosvětového sdružení. 

Sešli se na večeři 

Organizací, která podporuje přátelství a spolupráci mezi spisovateli, je Mezinárodní PEN klub (International PEN). Počátkem října 1921 ho založilo 41 anglických spisovatelů, kteří se sešli na zahajovací večeři v londýnském Florence Restaurantu. Iniciátory setkání byla dnes již pozapomenutá spisovatelka Catherine Amy Dawson-Scottová a budoucí nositel Nobelovy ceny za literaturu, autor slavné Ságy rody Forsytů, John Galsworthy, jenž se stal i prvním předsedou. 

Poets, editors, novelists – PEN 

Členství bylo vyhrazeno pro příslušníky profesí spjatých se slovesným uměním, tedy pro „lidi od pera“. V angličtině začínají pojmenování těchto povolání na písmena obsažená ve slově „pen“ (česky pero): poets, playwrights, editors, essayists, novelists. Dnes do sdružení kromě básníků, dramatiků, vydavatelů, esejistů a romanopisců vstupují také novináři a historici.

K zakládajícím členům patřily osobnosti jako např. Joseph Conrad, George Bernard Shaw nebo Herbert George Wells. Tito britští spisovatelé spolu často a rádi diskutovali na opulentní večeřích, na které se vzájemně zvali.

Prvním českým členem Mezinárodního PEN klubu se stal už v roce 1923 Alois Jirásek. Po založení klubu v Londýně začala vznikat další samostatná společenství PEN. 

Prezidentem byl i Čech 

Mezinárodní PEN klub je nejstarší organizací věnující se ochraně lidských práv, která podporuje svobodu slova a spisovatele pronásledované pro své názory. Jeho prezidenty byli např. Alberto Moravia nebo Arthur Miller. V září 2003 byl na kongresu v Norsku za prezidenta zvolen český spisovatel a diplomat Jiří Gruša. Opětovného zvolení se dočkal na kongresu v Berlíně v roce 2006. V čele prestižní organizace působil až do konce svého druhého volebního období v roce 2009.

Organizace dnes působí ve více než stovce zemí světa a sdružuje kolem dvaceti tisíc tvůrců. Ústředí stále sídlí v Londýně, jednotlivé kluby jsou však samostatné. 

Vadil totalitám, zakázali ho nacisté i komunisté 

Československý odbor PEN klubů byl založen v roce 1925 v pražské kavárně Louvre, jeho prvním předsedou se stal Karel Čapek. Čestnými členy byli Alois Jirásek a Edvard Beneš. Organizaci poprvé zakázali nacisté v roce 1942. Činnost však pokračovala v exilu. Československou pobočku v Londýně vedl František Langer. Po válce se organizace dočkala obnovení, komunisté činnost tolerovali, ale v roce 1972 ji zakázali. 

Havla esenbáci na schůzku nepustili 

Znovu vzkříšena byla činnost PEN klubu v roce 1989. Spisovatelé se sešli v bytě Jiřího Muchy ještě před pádem totality 1. srpna. Václavu Havlovi a dalším disidentům příslušníci SNB v účasti na schůzce zabránili. Blížící se celospolečenskou změnu však zastavit nedokázali. Předsedou obnoveného PEN klubu se stal Jiří Mucha, kterého v roce 1992 vystřídal Jiří Stránský, po něm štafetu převzal v roce 2006 Jiří Dědeček. V květnu 2022 v čele stanula Markéta Mališová. V letošním roce ji vystřídal novinář, fejetonista a prozaik Ondřej Vaculík, syn spisovatele Ludvíka Vaculíka.

Český PEN klub uděluje Cenu Karla Čapka, jejímž držiteli se stali např. Adolf Branald, Jan Vladislav, Bohumila Grögerová, Jana Štroblová, Jaroslav Putík či Daniela Fischerová. Historii českého PEN klubu mapuje kniha literárního historika Vladimíra Křivánka Svědomí slova. V současné době organizace sdružuje dvě stovky českých literátů.

Knihu lze získat právě v PEN klubu, stojí 300,-

Obec spisovatelů uděluje Cenu Miloslava Švandrlíka 

V prosinci 1989 vznikla Obec spisovatelů, v jejímž vedení se vystřídaly osobnosti jako například Ivan Wernisch, Eva Kantůrková, Ivan Binar či Vladimír Křivánek. Spolek uděluje ve spolupráci s městskou částí Prahy 11 Cenu Miloslava Švandrlíka za nejlepší humoristickou knihu. Obdržel ji např. Evžen Boček za Poslední aristokratku, Zdeněk Svěrák za Po strništi bos nebo Alena Kastnerová za knihu pro děti O nevyřáděném dědečkovi. Organizace sdružuje 1100 českých literárních tvůrců, vydává Noviny Obce spisovatelů. 

Asociaci spisovatelů založili mladší autoři 

V roce 2011 se předsedou Obce spisovatelů stal režisér Tomáš Magnusek, s jehož vedením nebyla řada členů spokojená. Rozkol vyvrcholil v prosinci 2014 založením Asociace spisovatelů.

„Měli jsme pocit, že tady chybí organizace, která hájí zájmy spisovatelů,“ uvedla tehdy Petra Hůlová v pořadu Českého rozhlasu Liberatura.

Asociace spisovatelů sdružuje více než stovku autorů převážně střední a mladší generace. Prvním předsedou byl Jan Němec. V současné době v čele spolku stojí básnířka Anna Luňáková. 

Cenu Unie českých spisovatelů za občanskou odvahu obdržel Miloš Zeman 

Další organizací literátů je Unie českých spisovatelů, která sdružuje především levicově orientované autory. Kromě „lidí od pera“ jsou členy také výtvarní umělci. Spolek, jenž vznikl v roce 2001, uděluje Cenu Unie českých spisovatelů. Obdržel ji např. Miloš Zeman „za občanskou odvahu“, František Ringo Čech „za odvážný provokativní humor“, Zdeněk Troška „za přínos českému filmovému humoru“, Ivan David „za odvážné občanské postoje“ či Jiří Krampol „za humor vnášený do našeho života“, z literátů Vlastimil Vondruška, Ivan Vyskočil, Eva Kantůrková, Lenka Procházková, Valja Stýblová, Zdeněk Mahler a další. Předsedou organizace je básník Karel Sýs. 

Komunistický Svaz československých spisovatelů vedl Jan Drda 

V minulosti existoval např. Spolek českých spisovatelů beletristů, který počátkem minulého století vydával časopis Máj, v roce 1948 byl včleněn do Syndikátu českých spisovatelů. V témže roce se Moravské kolo spisovatelů sloučilo se Sdružením moravských spisovatelů. Vytvořená Skupina moravskoslezských spisovatelů se stala součástí Syndikátu českých spisovatelů, který se o rok později sloučil se Spolkem slovenských spisovatelů, a vznikl tak Svaz československých spisovatelů. Organizace fungovala podle sovětského vzoru, pomáhala prosazovat komunistickou doktrínu, jako jedinou přípustnou tvůrčí metodu prosazovala socialistický realismus. Prvním předsedou se stal Jan Drda. 

Normalizační svazy zanikly v roce 1990 

Po uvolnění poměrů v šedesátých letech se někteří spisovatelé začali veřejně kriticky vyjadřovat. V červnu 1969 se organizace rozdělila na Svaz českých spisovatelů, jehož předsedou byl zvolen Jaroslav Seifert, a Svaz slovenských spisovatelů. O rok později byl „Seifertův“ Svaz českých spisovatelů zlikvidován a v roce 1972 nahrazen stejnojmennou, již znormalizovanou organizací. Předsedou se stal Jan Kozák, v březnu 1977 ho vystřídal Josef Rybák. V prosinci 1977 se sešel ustavující sjezd federálního Svazu československých spisovatelů, účastníci zvolili za předsedu osvědčeného normalizátora Jana Kozáka. V prosinci 1989 se Svaz českých spisovatelů přejmenoval na Sdružení českých spisovatelů, které zaniklo v březnu následujícího roku. V prosinci ukončil svou činnost i Svaz československých spisovatelů.

Zdroje: Wikipedie, penklub.net, Český rozhlas, seznamzpravy.cz, Databazeknih.cz, obecspisovatelu.cz, idnes.cz, ucl.cas.cz, asociacespisovatelu.cz, denikn.cz, slovnikceskeliteratury.cz, uniespisovatelu.cz

Vložil: Vladimíra Krejčí