RECENZE Dominik Dán, Noc temných lží. Když vraždí tajná služba

Foto: Krajské Listy.cz

Popisek: Bohatá tvorba Dominika Dána

Když v roce 2009 Dominik Dán vydal v pořadí devátý titul, musel se cítit báječně. Skvělé totiž byly nejen recenze, ale i čtenářský ohlas. Navíc právem. Zmíněný letopočet patří mezi stěžejní v jeho prozaické tvorbě.

Do téhle etapy můžu vložit Hřích náš každodenní, Mouchu, Mucholapku a Kapitána Smrt (Rudého kapitána). Každá ze jmenovaných knih je výtečná. Nejinak Noc temných lží, u které radím nevynechat jediný list. Román jsem přečetl za necelý den. Což je přesně stopáž, do níž Dán vložil děj. Odehrává se v rozmezí 12:38 (pátek) - 15:16 (sobota).

Krauz a Chosé pracují na oddělení vražd už velmi dlouho. Více než dvacet pět let se snaží vyrovnat se skutečností, že mezi pojmy právo a spravedlnost nelze vždy napsat rovnítko. Navzdory tomu se jim ale občas podaří rozluštit záhadu pořezané a znásilněné studentky, zastřeleného podnikatele nebo k smrti ubitého chlapce – a vraha nakonec vypátrat a zatknout.

To, zda si odsedí svůj trest, už není jejich starost, od toho jsou tu jiní. Ale jsou to právě ti druzí, kteří mohou zkomplikovat život nejen dvojici detektivů, ale i jejich kolegům, a dokonce i jejich rodinám.

Stejně jako v případě, kdy se mocní tohoto světa rozhodnou zamíchat kartami jen hodinu před páteční zavírací dobou. Všichni detektivové se již dočkali zaslouženého odpočinku a plánují, jak stráví nadcházející víkend. Ale jako vždy si to jeden rozmyslí a druhý změní názor. Vražda je vražda, a když jsou do ní zapleteni lidé z nejvyšších míst a je zavražděna prominentní prostitutka, musí jít víkendové radovánky stranou.

Zdroj Slovart, se svolením

Proč by však do toho měli být zapleteni pouze Krauz a Fischer? Kdo nařídil, že nesmí s nikým spolupracovat a že celé vyšetřování musí být přísně tajné? A navíc zbývá do volby hlavy státu už jen pár dní. Ale to je jistojistě jen další náhoda.

Dán vychází ze zkušeností a faktů. V tomto ohledu se sluší připomenout, že prezidentské volby na Slovensku se v roce 2009 skutečně konaly. V druhém kole zvítězil Ivan Gašparovič se ziskem 55,53 procenta hlasů. Úřad zastával mezi lety 2004 – 2014.

Jak to tehdy bylo, neumím posoudit. Informace tajných služeb Slovenska na veřejnost neunikají. Zda za popravou nevinné dívky opravdu stáli agenti, neodhadnu. Pro dojem z románu to je však méně podstatné zjištění. Román je od první stránky úžasný. Sledujete z první řady osud nájemného vraha, aniž byste přesně znali jeho cíl. Sledujete oslovení dvou zástupců oddělení vražd přizvaných k vyšetřování. V utajení, bez techniků i soudního lékaře.

Sledujete opilost mocí a aroganci některých zástupců tajných služeb. Zvyky vraha, návyky policajtů.

Nechci blíže naznačovat, připravil bych vás o překvapení. Platí, že ne všichni zastupují dobro, a ne všichni zástupci podsvětí patří do kriminálu.

Jak jsem napsal výše, nevynechejte jediný list třiapadesáti kapitol. Všechny jsou perfektní.

V překladu Jana Hanzlíka vydává Slovart. Dávám 85 procent. 

Vložil: Zdeněk Svoboda