RECENZE Michael Connelly, Pátý svědek. Druhá strana Ameriky ve vší ošklivosti
20.08.2023
Foto: Wikipedia, commons / volně k užití na internetu
Popisek: Michael Connelly
Americký spisovatel se dostal do povědomí velmi široké části veřejnosti díky dvěma hrdinům. Stvořil Harryho Bosche a také právního zástupce Mickeyho Hallera. Díky nakladatelství Slovart se český čtenář důkladně seznámil s oběma (Rozsudek ráže 9, Zrušený rozsudek, Výstraha a další), stejně jako s autorovým alter egem v podobě reportéra Jacka McEvoye.
Na konci listopadu letošního roku v Americe vychází jeho nejnovější dílo. Nese název Resurrection Walk a ústředními postavami budou zmínění Haller a Bosch.
Michael Connelly oblíbený nejen pro své zápletky a neotřelý styl vyprávění (bez emocí, svědomí i strachu), ale také pro nemaskovanou tvář Ameriky. Knihu Pátý svědek mimochodem otvírá scéna, kdy Haller odmítá vystoupit z auta kvůli možným útokům gangů. V LA, za bílého dne. Nejinak je tomu v dalších pasážích hutného titulu.
Zdatní čtenáři ho zvládnou za tři dny.
Na Mickeyho Hallera doléhají těžké časy. Místo zámožných klientů teď ponejvíce zastupuje zoufalé majitele nemovitostí, kteří nedokáží splácet hypotéku. Pak je tu ale Lisa Trammelová, žena obžalovaná z brutální vraždy hypotečního bankéře Mitchella Bonduranta. Lisa sice vinu popírá, i když nezastírá, že měla na zavražděného vztek, poněvadž jí chtěl zabavit dům. Přestože důkazy i vlastní intuice Mickeymu napovídají, že Lisa vraždu skutečně spáchala, chce dosáhnout jejího očištění. Postupně se mu daří připravit důmyslnou obhajobu a navíc zjistí, že Bondurant před smrtí prováděl machinace na černém trhu. A když se sám stane terčem násilného útoku, nepochybuje, že je na správné stopě…
Téměř pět stovek stran vás od prvních okamžiků nepustí. Autor se věnuje výhradně ději a odbočkami jsou jen jeho tým a rozpadlý vztah.
Pátý svědek. Foto Slovart, se svolením
Ameriku a její odvrácenou tvář jsem už zmínil. Druhým faktorem, bez něhož by Connelly nebyl Connellym, je vylíčený systém tamní justice. Neskutečně složitý systém tamní justice.
V České republice jsme si už zvykli, že se dlouho vyšetřuje, pak se obviní, prokuratura dá buďto posvěcení v podobě žaloby, anebo případ vrací k došetření. Následuje prvoinstanční rozsudek, odvolání k vrchním soudům, dovolání k Nevyššímu soudu a přípustná je ještě námitka (stížnost) k Ústavnímu soudu. Proces zabere i patnáct let. Odkladný charakter v případě nepodmíněného trestu nemá. Kdyby vám právě vyřčené přišlo těžkopádné a měli byste problém zopakovat jednotlivé kroky, věřte, že Amerika je na tom ještě stokrát hůř. Tentokrát v dobrém slova smyslu.
Detaily hrají ústřední roli při výběru poroty i nepsaných dohod mezi advokáty a prokuraturou.
Stejně působivá je práce státních zástupců i obhájců obžalovaných.
Jakkoli se může celé dění zdát neuchopitelné, autor ho zvládá (i díky bravurnímu překladu Jiřího Kobělky) skvěle. Prostě si připadáte jako v soudní síni. Navíc vše stojí na mravenčí práci, sbírání důkazů a prokazování možných alternativ. Což baví nejvíc.
Kniha mě nadchla. Dávám 86 procent.
Vložil: Zdeněk Svoboda