Mezi pogromem a haiku stojí masový vrah. Knižní čtvrtek
20.07.2023
Foto: Pixabay
Popisek: Socha Karla Marxe ve Stuttgartu
Chmurné to lidstvo. Podíváme se do komunistického Československa a útěku z něho. Podíváme se i na původce zmaru naší země. Podíváme se i do polského a pak ukrajinského Lvova, který ze své slavné minulosti ztratil prakticky všechno. Východní Evropa prostě neměla připravenou svou budoucnost. Nebo o ni byla okradena. Žel. Knižní čtvrtek se svým ponurým nábojem.
Překladatelka haiku – Monika Zgustová
Příběh Jany, narozené v Praze, která kvůli pronásledování komunistickým režimem opouští s manželem a dvěma dětmi svou zemi a začíná nový život ve Spojených státech. Monika Zgustová v novém bilančním románu literárně skvěle přetavuje těžká témata rodiny a emigrace na pozadí dějin dvacátého století. Ohlíží se jemným, nostalgickým jazykem, krystalicky čistým. Jako by vypravěčka se čtenářem zvolna upíjela čaj provoněný jasmínem, vedla ho zákrutami svého života a sdílela údiv nad světem. Sáhla do osobních dramat, popsala onu tragédii, kterou lidem škodolibě nachystala příroda a jmenuje se rodina.
Příroda sváže vlákna citlivého srdce a napojí ho na lidi, kteří si jdou bytostně na nervy. Usadí lidi s rozdílným citem a smýšlením v rodinných hnízdech, kde se mísí intimní blízkost a nepřekonatelný odpor. Především vzorec vztahů matek a dcer je zrcadlo. Stojí si v cestě, vzduchem jiskří konkurenční boj; bojují o přízeň patriarchy rodinného krbu. Osud, který s námahou sotva unesou, ale unést musejí. Vydalo nakladatelství Argo (obálka s jeho svolením).
|
V jejích šestnácti letech se Monika Zgustová dostala spolu s rodiči do USA, kde nastoupila na univerzitu v Illinois. Učila se asijské jazyky. Po dostudování přesídlila do Barcelony a vrhla se na překlady české literatury do katalánštiny a španělštiny. Jejím prvním překladem byly Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy. Mimořádný úspěch měl Haškův Švejk, na jehož překladu do katalánštiny pracovala deset let. Do katalánštiny i do španělštiny přeložila také díla Bohumila Hrabala, Jaroslava Seiferta, Václava Havla, Milana Kundery. Překládala i z ruštiny (Dostojevskij, Babel, Achmatovová, Cvetajevová). Bohumilu Hrabalovi, jehož osobně poznala, věnovala biografickou knihu, román-esej, V rajské zahradě trpkých plodů. Kromě povídkové knihy Grave cantabile napsala několik románů. Získala více než 10 různých ocenění a její díla byla přeložena do 9 různých jazyků.
Ve své knize Překladatelka haiku Monika Zgustová rekapituluje vztah oběti 20. století, která musela trhat své kořeny, emigrovat a začít celou existenci odznovu. Důležitá kniha.
|
Základy marxismu I. – Friedrich Engels
Proč by nás měl zajímat marxismus — nějaká teorie 150 let stará? Po více než třiceti letech života v kapitalismu je nám plně jasné, že boj za opravdu spravedlivou, svobodnou a demokratickou společnost nebyl ani náhodou dokončen. Korupce, chudoba, sociální nejistota a diktatura na pracovišti jsou dnes nezpochybnitelnou součástí všední reality. Nájmy, na které nikdo nemá, drahé a zároveň nekvalitní potraviny a miliardáři ovládající média jsou také naším denním chlebem. V dnešní době, kdy nekonečný konzum a honba za ziskem ohrožují samotnou existenci lidstva a celé planety, stojí za zkoušku vrátit se k levicovým teoretikům Marxovi, Engelsovi a dalším, kteří toto vše nejen předpověděli, ale zároveň i vysvětlili. Tato kniha nabízí čtenářovi přehledný úvod do marxistické teorie a její historie. Po více než 100 letech tyto texty prokazují svou nenahraditelnost pro každého, kdo se snaží pochopit a hlavně změnit společnost, ve které žije a kterou je ovlivňován po celý svůj život. Kniha obsahuje texty: Tři zdroje a tři součásti marxismu (V. I. Lenin, 1913) Komunistický manifest (Karl Marx & Friedrich Engels, 1848) Vývoj socialismu od utopie k vědě (Friedrich Engels, 1880) Mzda, cena a zisk (Karl Marx, 1865). Vydalo nakladatelství Comrade Dodo (obálka s jeho svolením).
|
Snad i záměrně dávám knihu Základy marxismu za vzpomínkový román Moniky Zgustové. Protože na marxismu stál režim, před kterým i s rodinou musela utéct. Marxismus, zdá se, zažívá své znovuzrození. Snad jsme zapomněli. Snad jsme jen nepochopili a doufáme, že se nám to konečně povede bez nevinných obětí. Učit se, učit se, učit se. A snad právě i o tom marxismu.
|
Americký predátor – Maureen Callahanová
Většina z nás o Israeli Keyesovi nikdy neslyšela, přesto je však nejambicióznějším a děsivým sériovým vrahem v moderních dějinách. Nejlepší vyšetřovatelé FBI jej označují za nevídaného a jeden žalobce jej popsal jako „čiré zlo“. Keyes útočil na území celých Spojených států, schovával si své zbraně a vybavení na odlehlých místech, cestoval za lovem tisíce kilometrů a během pouhých několika hodin se těl zbavil v jiném státě.
Po návratu na Aljašku pokračoval v životě spolehlivého stavebního dělníka a oddaného otce své dcery.
Kniha Americký predátor je výsledkem roky trvajících rešerší a sběru informací. Odkrývá skutečný příběh, vedoucí k zatčení pachatele – příběh, který FBI nechce, abyste znali – a uvádí nás do děsivé mysli neúnavného vraha, který působí jako noční můra. Vydalo nakladatelství Vendeta (obálka s jeho svolením).
|
Odporné detaily ze života masového vraha. Snaha pochopit jeho vnitřek. I to jsou lidé, i to je lidstvo, i to jsme my. A zájem o jejich osud je nám tak nějak vlastní. Měl jsem známého, ten byl fascinovaný Olgou Hepnarovou. Citlivý a velmi vnímavý člověk, přesto na Hepnarovou hleděl, jako kdyby ho hypnotizovala kobra. Nepochopitelná brutálnost fascinuje, naprosté selhání lidskosti také. Možná i tím je čtenářská oblíbenost osudů lidí, kteří si prošli koncentračními tábory. Je to v nás jako v koze.
|
Lvov: Zapomenutý střed Evropy – Lutz C. Kleveman
Zápodoukrajinský Lvov, kdysi součást habsburské říše, byl centrem mnoha kultur a dějištěm mnoha snů a tragédií. Býval považován za „Jeruzalém Evropy", kde společně žili Poláci, Židé, Ukrajinci a Němci. Tamní kulturní i vědecké prostředí si před druhou světovou válkou v ničem nezadalo s Berlínem a Vídní, avšak jako mnoho jiných středoevropských měst ztratil i Lvov téměř všechno obyvatelstvo v důsledku války, holokaustu a vyhnání - a s nimi pozbyl i paměti. O sedmdesát let později, roku 2017, se německý historik a publicista Lutz C. Kleveman (*1974) snaží odhalit pohřbenou minulost tohoto fascinujícího města, při tom však objevuje i širší dějinné souvislosti lvovské historie a brilantně vypráví o dějinách Evropy až do dnešních dnů. Vydalo nakladatelství Argo (obálka s jeho svolením).
|
Lutz C. Kleveman od roku 1999 působil jako nezávislý novinář a fotograf na Balkáně, v západní Africe, v bývalém Sovětském svazu, ve Střední Asii a na Středním východě. Psal a fotografoval pro Daily Telegraph, Die Zeit, Newsweek, Der Spiegel, Playboy Magazine a různé další publikace v Německu, Británii a Spojených státech. V knize se zabývá historií města Lvov na Ukrajině, včetně lvovských pogromů (1941) a jeho postavením v bývalém Rakousko-Uhersku. Žít život v souvislostech a ve znalostech, pak by nás neměly přepadnou závratě ze současnosti.
|
Vložil: Kamil Fára