I v Senátu jsou lidé velcí i malí, odvážní i ustrašení, charakterní i bez charakteru. Spisovatelka, advokátka, senátorka a člověk Daniela Kovářová
19.07.2023
Foto: Se svolením Daniely Kovářové
Popisek: JUDr. Daniela Kovářová
ROZHOVORY NA OKRAJI Bývalá ministryně spravedlnosti, rodinná advokátka, senátorka a také spisovatelka, jejíž tvorba zasahuje do různých žánrů. Od mysteriózních Minutových povídek, přes populárně naučné knihy o vztazích a rodině, odborných publikací až k ironickému románu o zločinu Matkovražda.
Nejdříve bych se vás zeptal, jestli náhodou neznáte spisovatelku Idu Sebastiani?
Ida Sebastiani je rodné jméno mé italské babičky. Vypůjčila jsem si je jako pseudonym pro své dvě první knihy, kterými jsem chtěla odlišit beletrii od odborné literatury. Jenomže pak jsem se stala ministryní spravedlnosti, a od té doby píšu vše pod svým jménem.
A když již hovoříme o paní Sebastiani, zeptám se rovnou na její tvorbu.
Dvě sbírky povídek sci-fi, fantasy a krve: Minutové povídky (2008) a „Láskyplné" povídky (2009). Živá Ida Sebastiani, moje babička, však byla mnohem zajímavější žena. Právě jsem odevzdala rukopis své nové knihy. Bude se jmenovat Rodinu si nevybereš a Ida je v ní na mnoha místech přítomna, stejně jako moje máti a moje dcera. Rod silných žen.
Dalo by se tedy říci, že vlastně žijete dvojím životem?
Mám spoustu životů a životních rolí. Jsem matka, manželka, kamarádka, chovatelka psů, advokátka, vypravěčka a dnes i senátorka. Všechny životy mě identifikují, naplňují, bolí, baví, zraňují a uzdravují. Jsem vesničanka i milovnice kaváren, piju pivo i víno. Předěly mezi nimi nejsou někdy znatelné a často odpočívám právě tím, že jednu roli vyměním za jinou.
Život v politice nebude snadný a vyžaduje jisté povahové rysy. Které to jsou? Především by mne ale zajímalo, zdali neovlivnil obsah některých vašich knih?
Vidím kolem sebe různé typy lidí, podobně jako v běžném životě. I v Senátu jsou lidé velcí i malí, odvážní i ustrašení, charakterní i bez charakteru. Já od politika očekávám odvahu - nelhat, nezakrývat očividné, nepoužívat lsti a podrazy. Mít svou hlavu a zůstat fyzicky i mentálně nablízku svým voličům a všem normálním lidem. A pracovat poctivě - seznamovat se s podklady, odpovídat na dotazy, ověřovat si informace, připravovat se na jednání. Můj současný život není jednoduchý, politika je tvrdý boj, na který vás nikdo nepřipraví a nikdo vám nepomůže, zejména pokud je člověk nezávislý a bez podpory (ale i diktátu) politického klubu. Musíte se rychle zorientovat a uvědomit si, kde stojíte, co jsou vaše hodnoty a jak je chcete prosazovat.
Ptáte-li se na vztah mého života a mé tvorby, pak spolu zcela jistě souvisí. Celý život se profesionálně zabývám lidskými vztahy, 35 let jsem byla rodinnou advokátkou. O vztazích také píšu a přednáším. A život, který pozoruji, se vždycky nějak otiskne v mé tvorbě. Mou třetí knihou po skončení ministerského období byla ironická knížka Můj flirt s politikou. Uvidíme, jaká bude moje další kniha. Zda to bude detektivka, politický thriller nebo pohádky o pivu.
Možná se na nich mohly také podepsat vaše mnohaleté právnické zkušenosti?
V mnoha mých textech se právo objevuje. Jedna z mých knih se jmenuje Advokátka v šoku, vydala jsem i Justiční povídky, v detektivkách se právo pořád řeší, děj jedné detektivky jsem umístila do budovy Městského soudu v Praze. Že bych další oběť nechala zabít v Senátu?
Daniela Kovářová, advokátka, od roku 2008 ředitelka Justiční akademie, od května 2009 do července 2010 ministryně spravedlnosti ve vládě Jana Fischera. Od mládí píše povídky, které publikuje pod pseudonymem Ida Sebastiani. V roce 2008 vydala sbírku vědeckofantastických povídek a mikrohororů nazvanou Minutové povídky a v roce 2009 knížku o lásce a vztazích nazvanou „Láskyplné" povídky. Je autorkou dvou odborných publikací o rétorice a řady fejetonů, komentářů a odborných článků zejména z justiční problematiky. Autorka nyní přichází s třetí knihou, která nese název Můj flirt s politikou a čtivě odráží autorčiny čtrnáctiměsíční zkušenosti ve vysoké politice a v ministerském křesle. Daniela Kovářová v ní s nadsázkou a vtipem popisuje typy úředníků, politiků a novinářů, s nimiž se setkala, i povinnosti ministra v nevážné podobě. Zejména kapitoly nazvané „Technika aneb Soužití s přístroji a materiály", „Bezpečnost především aneb Jak se žije s ochrankou" nebo „Intimní život aneb Muži, sex, rodina a přátele" vás pobaví a zalitujete, že knížka není delší. Vydalo nakladatelství Mladá fronta (obálka s jeho svolením).
|
Paní senátorko. V politice je mnohdy na místě mlčenlivost a málomluvnost, ale naštěstí nejsme účastníky zásadního jednání či předvolební schůze. Pojďme si říci něco o vaší tvorbě. Napsala jste knihy z různých oblastí. Co vás na psaní těší? Jaké žánry preferujete?
Píšu o vztazích. Vztazích mezi partnery, vztazích v rodině a mezi příbuznými i o vztazích lidmi obecně. Někdy suše a racionálně z odborného rodinno-právního hlediska, jindy v odlehčené formě povídek, detektivek nebo v podobě fejetonů. Baví mě se na vztahové problémy dívat i velmi různými pohledy. Mám ráda vtip a ironii a potřebuji sebe i svět kolem sebe čas od času nebrat vážně. Psaní je pro mě někdy práce, nezbytnost, způsob vyjádření a někdy i relaxace. Nemusím hledat nápady, protože ty ke mně přicházejí odevšad. Stačí, když v tramvaji nebo v kavárně nechtěně zaslechnu úryvek hovoru, a hned si představuji, v jakém vztahu jsou oba mluvčí, protože vše ze vztahů se promítá do slov, do intonace, do způsobu komunikace. I má nová kniha taková bude. O rodinných vztazích u nás doma, ale i v jiných rodinách.
Psaní a čtení jsou součástí jedné rovnice. Takže, co ráda čtete? Jakou knihu byste mi doporučila na dovolenou?
Mám ráda Jo Nesboa a jeho sérii thrillerů z Norska stejně jako salónní detektivky Agathy Christie. Ráda si ale přečtu populární odborníky z různých vědních oborů, jako jsou například Matt Ridley, Robert Wright, Nassim Taleb nebo Richard Dawkins. Chcete-li beletrii, tak jsem právě dočetla novou knihu Anthonyho Doerra Město v oblacích. To je skvělá kniha na dovolenou pro náročného čtenáře - o významu slov, čtení a knih vůbec.
A vlastně, kam se letos chystáte vyrazit vy?
Nejsem dovolenkový typ a neumím odpočívat. K moři nejezdím, aktivní cestování mě neláká. Nakonec Senát pracuje celé léto, a tak mám o pracovní náplň postaráno. Pro sebe si nadělím týdenní výtvarný pobyt na Šumavě na konci července. Přes den budu s kamarádkami vyrábět šperky z korálků a večer budu psát svou pasáž o macechách do odborné monografie o patchworkových rodinách. Už se moc těším, mj. také proto, že si s sebou povezu dvě skvělé knihy.
Nevážný a lehce ironický příběh o životem poněkud zkoušené advokátce, jejích spolupracovnicích a klientech v nesnázích, o nesmyslných pravidlech, zlomyslných náhodách a neohrabaném krvavém stvoření žijícím mezi nebem a zemí.
Příhody Berty Králové, její asistentky Otylky Majerové a čerstvě vyhozené tiskové mluvčí Evy Pálenské. Jejich životy se náhle propletou, čtenář pozná slasti i strasti právnického povolání. Rozuzlení je krvavé, všemu přihlíží dobrý duch Bolzan... Vydalo nakladatelství Mladá fronta (obálka s jeho svolením)
|
Co kdybychom si nyní dali několik krátkých otázek a odpovědí?
Jak chovat muže?
Laskavě.
Největší ženské iluze o mužích?
Já ho dokážu změnit.
Jak zhubnout a nezblbnout?
Nesplnitelný úkol
Jak se dělá štěstí?
Jednou drobnou radostí denně.
Jak vypadá advokátka v šoku?
Jaká já. Mnohokrát denně.
Nechystáte se třeba již kvůli dosažení vyváženosti napsat také knihu o tom, jak chovat ženy?
To by mohlo být také čtení pro otrlé. Výborný nápad, ale spíše pro mužského autora.
Jaké máte plány?
Budu psát, žít, pracovat a milovat, dokud budu dýchat.

Vložil: Jiří Kačur