Nejsme zemí bezcitných buranů, jen jsme zemí, kde se bezcitní burani chopili moci, pane Jašine. Knižní čtvrtek
29.06.2023
Foto: Se svolením nakladatelství Jota
Popisek: Výsek z knihy Kleptokracie: Jak špinavé peníze ovládají svět
Dnešní Knižní čtvrtek je závažný, děsivý a trochu i politický. Vedle hodnocení současné politiky, která belhá s protézou po mezinárodních kolbištích a padá na kolena při jakékoliv konfrontaci, probelhá se nám do rubriky i pár krásných hororů a jeden titul popisující krádeže za bílého dne. No, máme to doslova přeplněné.
Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu – Ljubov Běloševská, Julie Jančárková, Dana Hašková, Anastazie Kopřivová & Sergej Jakovlevič Gagen
Od roku 1993 probíhá ve Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i., systematický výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Během této doby bylo nashromážděno velké množství životopisných materiálů o ruských emigrantech i jejich vědecké a kulturní činnosti. Díky tomu mohl vzniknout i výběrový biografický slovník Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu.
Do slovníku jsou zařazeny především ty osobnosti, které se podílely se na rozvoji československé vědy, kultury a umění, účastnily se politického nebo spolkového života anebo vynikly v dalších oborech a odvětvích. Ve výjimečných případech se zde objevují rovněž ruští životní partneři a partnerky význačných českých osobností. Kromě kartotéky Slovanského ústavu byly základními prameny při tvorbě hesel osobní kartotéka Anastazie Kopřivové, kartotéka Slovanské knihovny, literatura a archivní materiály z ruských, českých a slovenských archivů. Dále byly použity materiály z rodinných archivů potomků emigrantů a materiály uchovávané na místních úřadech (matriky, záznamy obecních úřadů a místní kroniky).
Jednotlivá hesla obsahují základní biografické údaje o vlastní osobě a rodinných příslušnících, adresy pobytu v ČSR, je popsáno její vzdělání a zaměstnání v předrevolučním Rusku i v ČSR, eventuální účast v občanské válce a samotná emigrace, členství v ruských, českých i mezinárodních vědeckých, kulturních a zájmových spolcích a organizacích, udělené řády a vyznamenání. Pokud dotyčný z ČSR odjel do další země, je uvedeno, kdy, kam a stručně jeho činnost v novém domově. Heslo obsahuje bibliografické odkazy a údaje o českých i zahraničních archivech, ve kterých jsou uloženy materiály dané osobnosti, a výběrovou literaturu.
Slovník je rovněž doplněn anotovaným seznamem potomků ruských emigrantů, kteří se narodili již v Československu a dosáhli zde významných úspěchů ve svém oboru. Součástí slovníku je bohatý ilustrační materiál. Vydala nakladatelství Academia, Slovanský ústav AV ČR (obálka s jejich svolením).
Československo mezi válkami. Přijímalo uprchlíky jak z Německa, které ohrožoval rozběsněný Hitler, tak ze Sovětského svazu, kde zase řádil jako černá ruka Stalin. My jsme stáli mezi nimi a nechali sem proudit tisíce lidí, kteří před svými diktátory utíkali. A ti lidé utíkali k nám a dokud to šlo, zůstávali u nás, tvořili, psali, malovali, vytvářeli subkulturu. Díky naší vstřícnosti byli zachránění lidé zemí Sovětského svazu (i Německa), kteří by jinak pod drápy tyranie zahynuli. Byli jsme otevření a tím rostla i naše kultura, naše vědění, naše hodnota.
Jaký rozdíl oproti dnešní době, kdy náš prezident Petr Pavel vzkazuje do duševně krvácejícího Ruska – všichni jste podezřelí, všechny bychom vás měli internovat. Jaký rozdíl oproti dnešní době, kdy naše státní struktury odmítají pomoci Rusům, protože všichni jsou přece Putinovi pohůnci. Jak absurdní doba. Za první republiky jsme natáhli ruku a pomohli. Teď jakoukoliv pomoc nabídnout odmítáme. A uplatňujeme kolektivní vinu. Pěkně ruský disident a další vězeň svobody Ilja Jašin odpověděl z vězení našemu prezidentovi – „Věřte mi, že nejsme zemí vrahů. Jsme zemí, kde se vrazi chopili moci.“ Tak, pane Jašine, věřte, že my nejsme zemí bezcitných buranů, jen jsme zemí, kde se bezcitní burani chopili moci.
Kniha Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu je povinností pro pochopení dnešní doby a dnešního nepochopení naší role. A všem, kteří se na knize podíleli, náleží hluboký vděk. Třeba těm našim buranům něco dojde.
|
Dívka na pláži – Anna Johannsen
Hlavní komisařka Lena Lorenzenová řídí rozsáhlou pátrací akci po čtrnáctileté dívce na severofríském ostrově Föhr. Pohřešovaná Marie Logenerová pochází z ortodoxní náboženské rodiny a všichni ji popisují jako dívku na svůj věk nezvykle vyzrálou. Již druhý den pátrání je nalezena na opuštěném úseku místní pláže s prořezanými tepnami. Lena a její mladý kolega Johann velmi brzy pojmou podezření, že nejde o sebevraždu. Mariini rodiče jsou velmi zdrženliví a příliš nespolupracují, ale nejsou jediní, kdo zjevně má co skrývat. Komisaři postupně pronikají hlouběji do života mladé dívky a jejích tajemství. Lena je přesvědčená, že v nich je skrytý klíč k vyřešení případu. Kromě profesní výzvy stojí Lena soukromě před obtížným rozhodnutím. Odhodlá se ke společnému životu s Erckem, svým přítelem z mládí? Co by znamenalo přestěhování na ostrov Amrum pro její práci v Zemském kriminálním úřadě? A dokáže odpustit otci, kterého čtrnáct let neviděla? Vydalo nakladatelství Vendeta (obálka s jeho svolením).
Ó ano, krvavé lázně a nějakého protřelého detektiva. Dobře, komisařku. Ale když mně to nedá. Anna Johannsen totiž pochází ze severního Německa. Zvláštnosti Severního Fríska jsou autorce dobře známé, protože tam vyrostla a poznala a ocenila region s jeho vlastní kulturou. A právě jeho kulturu a jedinečnost, jak jsem se dočetl, autorka dokáže krásně vypsat, ukázat. Vedle napínavého thrilleru tak v knize poznáme i naše západní sousedy z té trochu morbidnější stránky. Je dobré znát své sousedy.
|
Obětiny – Robert Marasco
Ben a Marion Rolfeovi se zoufale snaží uniknout nutnosti strávit dusné léto ve svém stísněném a hlučném bytě v Queensu. Takže když dostanou možnost pronajmout si na celou sezónu panské sídlo na severu státu New York za pouhých 900 dolarů, je to nabídka, která se nedá odmítnout. Má však jeden háček: za podivnými a složitě vyřezávanými dveřmi v odlehlém křídle domu žije postarší paní Allardyceová a Rolfeovi budou mít na starost přípravu jejích jídel.
Zdá se však, že paní Allardyceová nikdy nevychází ze svého pokoje, a brzy se ukáže, že se v domě děje něco podivného a děsivého. Jak napětí roste a směřuje k odhalení toho, co se skutečně skrývá za zamčenými dveřmi, zjišťují Rolfeovi, že jejich levný prázdninový pronájem stojí strašlivou cenu...
Zápalné oběti (1973), podle nichž byla natočena klasická filmová adaptace z roku 1976 a které měly přiznaný vliv na Osvícení od Stephena Kinga, patří k nejoriginálnějším a nejděsivějším románům o strašidelných domech, jaké kdy byly napsány. Vydalo nakladatelství Fobos (obálka s jeho svolením).
Kniha Obětiny, která se stala předlohou úžasného hororového filmu klasického ražení a staré školy, u kterého člověk řve hrůzou z čiré obludnosti vnitřku člověka, ne pouze z bubáků ve skříni (ač věru děsivými), kteří se rozlezli v novodobých hororech. Horor, který se dotýká podstaty člověka, jeho strachu ze smrti. Na rozdíl od stovek padělků hororů, kde se člověk dočká jen hektolitrů falešné krve a zbytečného lekání bubáky. Film je jedním ze zlatých pokladů hororového žánru. Kniha nemůže být jiná. Musí být stejně… tíživá a děsivá.
|
Pomiluj smrt – Veronika Fiedlerová
Rakousko-Uhersko, počátek dvacátého století. Ve městě Mährischfurt řádí psychopatický vrah, porcující lehké děvy. Právě sem přijíždí hledat službu Aloisie Margetzin, obyčejné děvče z horské vísky. Místo nadějných vyhlídek ji však hned první noc čekají potíže. Smrt se jí lepí na patu protézy a doprovází na každém kroku. Možná proto, že to není Luisa, kdo by se měl bát. Má totiž tajemství, s nímž se nikomu nesvěřila, a neví, jestli ji samotnou nezničí dřív, než to udělá Řezník. Vydalo nakladatelství Golden Dog (obálka s jeho svolením).
Před letními prázdninami se nakladatelé utrhli ze řetězu a pustili do lidí samé horory. Anotace knihy zní jako ze špatného vtipu. Ale to je, mám ten pocit, právě přednost celé produkce nakladatelství Golden Dog. Zdánlivě béčková literatura s morbidním a brutálním obsahem, ale ta kvalita, mohu-li posoudit po několika málo přečtených titulech z jejich produkce, vede. Nakladatelství Golden Dog vyplnilo díru na trhu s podzemní kulturou krve a děsu. A dělá to výborně.
|
Kleptokracie: Jak špinavé peníze ovládají svět – Tom Burgis
Šokující, pečlivě zpracované dílo literatury faktu, v němž oceňovaný investigativní novinář Tom Burgis odhaluje, jak globální kleptokracie korumpuje svět kolem nás.
Jsou všude — zloději a jejich lidé. Mistři v utajování. Nashromáždili více peněz než většina zemí. Co však kradou ve skutečnosti, je moc. Dosud jsme se o jejich existenci dozvídali pouze z toho, co nechávali za sebou — tělo v ohořelém audi, dělníci rozstřílení v kazašské poušti, zmanipulované volby v Zimbabwe, britský bankéř, který byl umlčen a zesměšněn, když se snažil odhalit pravdu o londýnské City.
Tom Burgis proplétá čtyři příběhy odhalující děsivou globální síť korupce. Potížista z Basingstoke, který narazí na tajemství jedné švýcarské banky, miliardář z bývalého Sovětského svazu budující si soukromé impérium, poctivý kanadský právník se záhadným klientem a brooklynský podvodník pod ochranou CIA.
Burgis předkládá obraz světa, z něhož jsme dosud znali jen střípky. Sleduje stopy špinavých peněz, které zaplavují celosvětovou ekonomiku, pomáhají diktátorům a zamořují demokracii. Ale cesty vedoucí z Kremlu do Pekingu, z Harare do Rijádu a z Paříže do Bílého domu ukazují něco mnohem hrozivějšího — zloději se spojují. A lidské ztráty budou ohromné. Vydalo nakladatelství Jota (obálka s jeho svolením).
Často se mi zdá, že žijeme na nesprávné planetě. Nebo ne, planetu máme krásnou, ale její řízení jsme svěřili z velké části do rukou psychopatů, kteří neváhají pro svůj prospěch krást, vraždit, potápět pro vlastní zisk celé země do hlubokých krizí, při kterých umírají lidé. Není to minulost. Je to naše současnost, kterou žijeme teď a tady. Nevím, nechtělo by to globální revoluci? Přece nám svět nemůže kočírovat chamtivost. Soucit a láska jsou daleko rozumnější pojmy. S těmi by se na této planetě žilo mnohem snesitelněji.
|
Vložil: Kamil Fára