RECENZE Michael Connelly, Pouštní hvězda. Jedním slovem, geniální

Foto: Wikimedia Commons, k užití pro média

Popisek: Michael Connelly

Dvanáctou oběť (The Concrete Blonde, 1994), slavný Connellyho román, nadmíru proslavil tehdejší americký prezident Bill Clinton. Byl totiž zachycen, jak si pro jeden výtisk kráčí do knihkupectví. Pro Connellyho prý bylo velkou ctí získat takového fanouška a s Billem Clintonem se pak setkal i osobně na losangeleském letišti.

Detailně o své nečekané slávě hovořil třeba pro Daily Mail. Vše lze snadno několika kliknutími dohledat.

Jeho respektovaných knih (Connelly má již čtyři slavné knižní série, jednu s detektivem Harrym Boschem, taktéž zfilmovanou, a před pár lety přivedl na své stránky policistku Renée Ballardovou; známé jsou i knihy s právníkem Michaelem Hallerem - všechny postavy se v jeho literárním vesmíru občas prolnou) je samozřejmě mnohem víc: Poslední kojot, Básník, Černý led, Hořící pokoj, Odvrácená strana konce nebo Pouštní hvězda. Ta je čtenáři považována za jednu z nejlepších. Bez mučení přiznávám, že jsem od slovutného amerického spisovatele doposud nečetl vůbec nic. Pouštní hvězda (Slovart, 2023) pro mě byla premiéra. A byla to úžasná premiéra. Od prvních stran mi bylo jasné, že ta kniha je výjimečná.

Renée Ballardová dostala životní šanci obnovit oddělení nevyřešených případů LAPD a nalézt spravedlnost pro rodiny těch, na které se zapomnělo. Jediný háček spočívá v tom, že musí nejprve objasnit nevyřešenou vraždu sestry městského radního, který nad oddělením drží ochrannou ruku - jinak přijdou o všechno.

Harry Bosch figuruje na prvním místě seznamu vyšetřovatelů, které chce Ballardová na oddělení přivést. Detektiv Bosch je sice živoucí legendou, ale sleduje i vlastní cíl. Chce vyřešit zločin, který mu léta nedává spát. Vyvraždění celé rodiny a její pohřbení v poušti. Kdysi totiž slíbil, že tento případ dotáhne do konce. Vrah mu však stále uniká, důkazy se nedají pořádně uchopit a Bosch neodvratně spěje k rozhodnutí, které nikdy v životě učinit nechtěl.

Foto: Slovart, se svolením

Jako vždy se jedná o stručnou a jasnou anotaci. Kniha však nabízí mnohem silnější zážitek.

Musím zdůraznit, že jsem hodně zaměřený na detail. Proto mám rád třeba Dána, jehož rovněž vydává Slovart. Nejsem už tolik nadšený z popisů mordů a předhánění se v aranžování obětí. Raději si přečtu o vlasu na bundě a pátrám spolu s knižními hrdiny, jak se tam dostal.

Přesně podobný zážitek Connelly nabízí. Detail v jeho podání ovšem nenajdete ani dalekohledem. Ba naopak. Museli byste si vzít mikroskop.

Kromě toho upozorním na postavy. Jednotlivci jsou natolik čitelní a skvěle popsaní, že budete rázem ve středu dění. Dialogy jsou vynikající a zejména konfrontace staré a nové školy mě několikrát rozesmála. Bosch je už starý chlap. Nezná influencery, Tik Tok, sociální sítě. Používá staré metody, a především mozek. Však sami uvidíte.

Kniha je navíc rozdělena na dvě části. Tou první končí děj jenom zdánlivě…

V překladu Jiřího Kobělky vydal zmíněný Slovart. Pouštní hvězdě dávám 87 procent.

Vložil: Zdeněk Svoboda